Structural Memebers v AutoCADu Architecture mají velmi široké použití. Jedna z nejčastějších konstrukcí, která se pomocí entit tohoto typu vytváří je krov. Napojování prvků mezi sebou lze provádět buď samostatným vkládáním řezných rovin, nebo pomocí příkazu Add Trim Plane či Miter. Ve druhém případě stačí vybrat rovinu nebo objekt, ke kterému se má konec prvku napojit a řezné roviny se vloží samy. Je to rozhodně jednodušší metoda, než prvně uvedená a to zvláště chceme-li, aby prvek končil řeznou rovinou skloněnou ve více než jenom směru. Typickým příkladem je napojené krokví lípnutím na nárožní nebo úžlabní krokvi.

Použijeme-li příkaz Add Trim Plane či Miter, změní se nám obyčejně u ořezávaného prvku hodnoty Start offset či End offset. Toto bylo až do verze ACA 2009 velkým problémem. Pokud jsme totiž chtěli k výkresu krovu udělat pomocí Property Set Definition i výkaz jednotlivých dřevěných prvků, vykazovali se délky prvků chybně. Délka prvku se totiž počítá jako vzdálenost mezi začátečním a koncovým bodem a neberou se v úvahu hodnoty Start offset a End offset. Pokud jsme chtěli tedy prvky krovu vykazovat bylo použití příkazů Add Trim Plane a Miter prakticky vyloučeno. Možno bylo maximálně pomocí vzorce pracujícího s délkou, Start a End offset se ke skutečné délce prvku dopočítat nebo přidávat, naklánět a odsazovat řezné roviny "ručně".

Ve verzi ACA 2010 přibyla u Structural Members nová automatická vlastnost Length Along Baseline, která vykazuje skutečnou délku. Nyní je tedy možné používat příkaz Add Trim Plane a Miter i ve výrobních výkresech krovu, kde je třeba provést přesný výkaz dřevěných prvků.

Použití Block Table si ukážeme na příkladu výpočtu průhybu na prostém nosníku zatíženém spojitým rovnoměrným zatížením ale bez osamělého břemene. Nosník můžeme udělat z bloku, který jsme vytvořily v předchozím příkladě. Vymažeme osamělé břemeno, narovnáme průběh posouvacích sil, vymažeme popis průběhu posouvacích sil u osamělého břemene, vymažeme tomu odpovídající parametry v Paremeters Manageru a upravíme výpočet reakci na RA=RB=q*lm/2. Maximální moment bude Mmax = 1/8*q*l^2

V předchozích dvou dílech jsme spočítali a vykreslili posouvací síly a reakce v podporách. Nyní zbývá zjistit vzdálenosti od podpory A (x), kde jsou posouvací síly nulové a tedy maximální ohybový moment (Mmax).

Průřez, kde jsou posouvací síly nulové a ohybový moment maximální může být umístěn buď

• a) mezi podporou A a osamělým břemenem
• b) v místě osamělého břemene
• c) mezi osamělým břemenem a podporou B

V tomto příspěvku si ukážeme, jak obrazec posouvacích sil z předešlého dílu popsat hodnotami, které posouvací síly nabývají.

V předešlých příspěvcích věnovaných Constraints jsme se zabývali jejich použitím přímo v modelovém prostoru. V následujícím příkladu si předvedeme, jakým způsobem použít Constraints v dynamických blocích. Funkčnost si ukážeme opět na prostém nosníku, ale tentokrát zatíženém spojitým rovnoměrným zatížením a osamělým břemenem.