Na www.kcad.cz v sekci Ke stažení - Stavební Fyzika jsou k dispozici aktualizované verze programů Teplo, Energie, Area, Cube3D. Včetně kompletního instalačního balíku Stavební Fyziky 2011 dle aktualizované CSN 730540-2 změna Z1 z dubna 2012.

Jedná se mi o referenční budovu - podlaha na zemině. Do zadání zadám tepelný odpor R= 2,22..., který odpovídá dle mě U=0,45. Při vygenerování EŠ se v protokolu vyplní v řádku podlaha U= 0,42 a činitel teplotní redukce b=0,54.

V protokolu se soupisem parametrů referenční budovy je ale uvedeno U=0,45 a činitel teplotní redukce b=0,52.

Jsou to výsledky, které jsou použity k auditu k získání dotace a na ministerstvu se jim to nelíbí a požadují opravu nebo vysvětlení. Nevím, kde dělám chybu, vše jsem kontrolovala, nebo jak to vysvětlit.

Prosím o informaci, zda existuje či do kdy bude připravena úprava v programech stavební fyziky s ohledem na změnu Z1 ČSN 730540-2: 2012.

Řešíme novostavbu větší garáže s podlahovou plochou nad 50 m2. Investor si přál navrhnout garáž s elektrickými přímotopy. Projektová dokumentace se odevzdala a úředník po nás vyžaduje PENB. I po vysvětlení, že se jedná o neobytnou budovu s nízkou spotřebou energie na vytápění, na svém trvá a Průkaz vyžaduje. Zdá se mi, že dle Sbírky zákonů 61/2008 není jasné, že pro tento objekt není PENB nutné počítat. Chtěla bych se Vás zeptat, zda neexistuje jiný výčet staveb, u kterých není třeba dokládat PENB, případně pokud Vás nenapadá, s čím by se dalo argumentovat na stavebním úřadě. Pokud je třeba PENB opravdu doložit, předpokládám že je nutné "vyrobit" tabulku pro zatřídění do klasifikační třídy ENB dle EN 15217. Prosím tedy v případě tohoto řešení a radu jak získám referenční hodnoty Rr a Rs. Jelikož Váš program neumožňuje zatřídit garáž do předem nastavených druhů budov v programu ENERGIE 2011.

Na www.kcad.cz v sekci ke stažení jsou přidány aktualizované katalogy materiálů

katal32bp.mdb … pro všechny programy Stavební Fyziky 2011 (aktualizován katalog materiálů Isover a Weber dále doplněny některé nové materiály)

katalz32.mdb … pro program Neprůzvučnost (přidány desky Cetris)

Mám dotazy k výpočtu solárního systému v Energii:

- Jak je tento výpočet přesný? Když jsem zadal dolní hranici účinnosti (50 % dle nápovědy) a průměrné stínění 0,7, pořád jsem byl s celkovým přínosem podstatně lepší než ve srovnání s výpočtem od Ing. Matušky (pro Zelená úsporám).

- Který výpočet je tedy přesnější? (že bych to třeba spočítal nejdřív podle Matušky a potom napasoval do Energie tak, aby to vycházelo stejně)

- V záložce "primární energie" jsou doplňující údaje pro solární systémy - to se používá pouze v případě, kdy chci vyjádřit úsporu solárním systémem oproti jinému zdroji, který v této tabulce zadávám? (Mám pocit, že v některé ze starších diskuzí jste uváděl, že do základních údajů se solární systém nezadává, že ten se započte automaticky, je to tak?)

Řeším objekt, u kterého je navržena rekonstrukce (zateplení obvodových stěn, střechy a výměna otvorových výplní, ale také zároveň zazdění některých oken - asi 8% z celkové plochy oken).

Běžně spočtu stávající stav včetně referenční budovy a dále nový stav se stejnými plochami (tedy bez navýšení o tloušťku izolantu). Přestože to zřejmě není úplně správně, vycházím z poznámky v příloze A TNI 730329, kde je psané, že v případě zvětšení rozměrů vlivem zateplení je možné ponechat původní rozměry.

Jak ale postupovat v případě, že se tam ještě mění rozložení jednotlivých ploch - tedy ubude oken a přibude stěn?

Domnívám se, že bych měl spočítat stávající stav vč. referenční budovy a dále nový stav (tedy se všemi novými plochami) a opět s referenční budovou dle tohoto nového stavu. Srovnání stávajícího a nového stavu bude srozumitelné, akorát každý stav bude mít svoji referenční budovu.

Při představě, že to takto spočítám a předám k administraci programu z OPŽP, se obávám, že dojde ke zmatení úředníka, protože nebude vědět, která z těchto dvou referenčních budov bude ta "referenčnější" ...

Je možné toto provést nějakým elegantnějším způsobem? Tedy mít pro oba stavy jenom jednu referenční budovu?

rád bych Vás informoval, že firmě K-DATA s.r.o. (Vašemu dodavateli CAD řešení pro Stavebnictví, Architekturu a projektování liniových staveb) byla společností Autodesk udělena cena:

Má někdo zkušenosti nebo zná zdroj, ze kterého čerpat, co se týče veličiny Terciální činitel přestupu tepla Sf3 pro simulační výpočty podle EN 13792? V jakých hodnotách se pohybuje?

Řešíme bazénovou halu s podlahou, která má podlahové vytápění. Dle nové normy ČSN 73 0540:2011 by měl součinitel prostupu tepla být přepočítán dle čl.5.2.1.b) pro vyšší vnitřní teplotu a navíc by se měly započítávat pouze některé vrstvy dle poznámky 4). Pokles dotykové teploty by pak měl být stanoven dle 5.5. poznámky 2).

Je to opravdu tak ? Mám pocit, že dříve se podlahy s podlahovým vytápěním nemusely posuzovat ... a proč se započítávají jen některé vrstvy?

Mam par pripomienok resp. otazok k programu Nepriezvucnost 2010. Kedze projektujeme a staviame z dreva od programu ocakavam moznost vypoctu aj Rw stropov. Pre Lw stropov nedokazem takisto zadat tramovy strop a homogenne vrstvy s poctom vacsim ako 5, napr. pre skladbu:

Drevený strop

Pri Rw stenach je to podobny problem.

Kniznica by mohla byt doplnena aj materialy ako su napr.tepelne resp.akusticke izolacie zo sklennych a cadicovych vlakien ktorymi sa bezne vyplnaju priecky a steny, drevovlaknite dosky, omietky, fukana celuloza, slamene baliky, obkladove materialy z lisovanej slamy, murivo (v kniznici je len jedno,ale nie je jasne o ake sa jedna).

Hodnotím jako jednu zónu bytový dům se třemi byty, z nichž jen jeden má VZT s rekuperací. Zadal jsem účinnost zpětného získávání tepla při větrání je výši 44%, což odpovídá podlahové ploše jednoho ze třech bytů, kde bude rekuperace realizována jednotkou s účinností dle výrobce 95% (minus 10% dolů). Je to tak dobře?

Dále jsem zkusil jako zdroje tepla zadat VZT z 15%, který tam ale nebude, jak jinak ale zadat tu informaci o rekuperaci, která udělá 20-30% na vytápění bytu, ve kterém se nachází.

Vlastním sw Energie 2009 a součástí výsledků v protokolu je měrný tok, který když pronásobíme teplotním rozdílem získáme ,,orientační ztrátu objektu,,. Jaký je rozdíl mezi takto vypočtenou ztrátou a ztrátou spočítanou přímo Vaším sw Ztráty ??

Hodnotím budovu s vytápěným suterénem, jehož suterénní stěna nemá konstantní tloušťku. Navíc je částečně nad terénem a také hloubka podlahy suterénu pod terénem není všude stejná. Zajímalo by mne, zda postupuji správně, když zadám:

- stěny nad terénem do formuláře "Stěny a střecha", okna do "Oken".

- tloušťku suterénní stěny jako průměrnou tloušťku, a to tak, že součet jednotlivých ploch nebo délek vynásobím jejich tloušťkou a podělím součtem ploch nebo délek

- obdobným způsobem bych postupoval pro získání průměrného tepelného odporu suterénních stěn

- pokud se týká hloubky podlahy suterénu pod terénem, tady si nejsem jistý, zda sečíst jednotlivé plochy stěn v kontaktu s terénem, vynásobit je hloubkou pod terénem a podělit součtem těchto ploch.