řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Výpočet tepelných ztrát pro přerušované a tlumené vytápění

Kategorie » téma: Energie » Obecně | Ztráty

23.11.2011 19.22 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 28871x

Otázka:

Jak mám zahrnout do výpočtu tepelných zrát v programu Ztráty to, že jde pouze o tlumené vytápění? V programu Energie toto zadat lze, ale nevím, jak toto zohlednit ve Ztrátách. Pokud je zadám jako přerušované, tak mi ztráty vyskočí o polovinu. A nevím, co se tedy blíží více realitě.

Otázka:

Vypočítal jsem si lineární činitel psí pro uložení stěny na základ nepodsklepené budovy. Zajímalo by mne, kam do Energie je nejvhodnější tuto hodnotu zadat - jen na formulář pod podlahy? Pokud bych ji zadat na formulář pro stěny a střechy, musela by se nějak redukovat na vliv zeminy?

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, zda je nutné použití větrotěsné, ale zároveň difuzně otevřené vrstvy na teplené izolaci vysoké dvoupláštové provětrávané střechy se sbíjenými vazníky. 

Popis skladby od interiéru:

- SDK desky 

- dřevěný instalační rošt 30/50 s min. vatou

- Vzduchotěsná vrstva (OSB + folie )

- Sbíjené vazníky

- foukaná teplená izolace 400mm alt. min. vata ve vrstvách 

- ? větrotěsná vrstva (MDF deska na dř. rošt, dif. otevřená folie na řídký dř. rošt ) ?

- provětrávaná vzduchová dutina na zbylou výšku vazníků cca 200-600mm i více (pultový či sedlový tvar ) 

- OSB deska + Folie (alt. velkoplošná krytina na latě a kontralatě + pojistná hydroizolace )

Osobně mám snahu do skladeb tuto vrstvu prosadit za účelem nezhoršování účinku teplené izolace (ochrany teplené izolace proti zafoukávání studeného vzduchu do hmoty izolace ), ochrana před zavátím sněhu apod. Na stavbě je snaha ji vařadit v rámci úspor nákladů. Chtěl jsem se zeptat z jakého předpisu (ČSN a pod. ) případně nutnost použití vyplývá případně od jakých klimatických oblastí a pod.

Betonová podlaha v obytných místnostech

Kategorie » téma: Teplo

03.11.2011 22.36 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 3 komentářů | Přečteno: 22065x

Otázka:

Mám dotaz, zda je navržitelná podlaha s nášlapnou vrstvou z broušeného betonu (či případně doposud často používanou keramickou dlažbou na betonové mazanině ) tak, aby splňovala normové požadavky na pokles dotykové teploty. 

Zkoušel jsme posoudit skladbu obývacího pokoje novostavby RD (interiér 20°C ):

50mm železobeton + 300mm PIR (cíleně přehnáno ) + 8mm hydroizolace

ve variantách:

1. na zemině (teplota exteriéru 5°C )

2. na zemině s podlahovým topením (dle ČSN pro průměrnou teplotu exteriéru na konci otopné sezóny +13°C )

3. v patře (teplota exteriéru 20°C )

DeltaT10 [C] vychází 8.60, 8.54 a 8.48. Normový požadavek dle nové ČSN 5,5°C se mi však stále nedaří jakoliv splnit, ani se k němu přiblížit. Samozřejmě bez podlahového topení bych takovou podlahu rozhodně nikomu nenavrhoval ani nedoporučil ale zaráží mě, že skladba nevychází ani s podlahovým topení (kde do nástupu specielních laminátů a vinylů bala skladba ve variantě s keramickou dlažbou snad nejpoužívanější ).

Daĺe pak na jednom semináři byla skladba v provedení zemina - XPS 300mm - hydroizolace - ŽB deska 200mm prezentována jedním významným architektem ... ale ani při sebevětší tl. tepelné izolace skladba nevyhoví ani s podlahovým topením.

Investor v tomto duchu požaduje v přízemí broušený beton s podlahovým topením. Prosím o radu jestli je betonová podlaha s podlahovým topení vůbec normově navržitelná, případně za jakých okrajových podmínek?

Podlaha u referenční budovy podle nové ČSN 730540-2

Kategorie » téma: Stavební fyzika

16.11.2011 23.32 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20442x

Otázka:

Řeším objekt s velkou plochou podlahy (přes 1000 m2 kompaktního obdélníku), která však není nijak izolovaná (uvažované U = 3,5 W/m2.K). Dříve jsem v těchto případech spočítal tok přes zeminu pomocí ČSN EN ISO 13370 (a z toho pro přehlednost zpětně určil činitel teplotní redukce, který se pohyboval většinou mezi 0,15 - 0,20), čímž jsem dostal relativně příznivý výsledek, který jsem ocenil s vědomím, že tuto konstrukci nebudu nijak upravovat.

Jak postupovat v případě nové ČSN, kde se uvažuje ref. budova a tedy U(požadované)=0,45. Pokud zadám pro referenční i pro moji konkrétní budovu stejnou hodnotu "b", pak budu mít velké problémy dosáhnout požadovaného Uem. Lze to řešit tak, že pro ref. bud. zadám "b" dle ČSN 730540-3 (tedy v tomto případě zřejmě b= 0,43) a pro konkrétní budovu provedu výpočet podle ISO  13370?

< 1 Stránka 2 3 >