Ovčí vlna ve skladbě šikmé střechy
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
16.02.2012 21.11 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 1402x
Otázka:
Řeším problém se zateplením půdní vestavby ovčí plstí Merino (zatím naštěstí ve fázi výstavby), která je provedena mezi krokvemi tak, že ze strany interiéru není provedena parozábrana (a investor s ní ani podle doporučení dodavatele plsti neuvažuje). Tloušťka izolace je 240mm, v části 120mm, nad izolací je (bez odvětrávací mezery) provedena pojistná difuzní fólie Jutadach, dále následuje pálená krytina na kontralatích. V současné době se na difúzní fólii v místech, kde je Merino tl. 120mm objevila námraza, která roztává a skapává na zem. V místech s TI tloušťky 240mm jsem žádný problém nepozoroval. Dodávám, že v současné době se jedná o nevytápěnou půdu, v sousedním prostoru, odděleném pouze otvorem se závěsem se občas topí v krbových kamnech.
Výpočtem v TEPLE mi vyšlo, že by kondenzace na difúzní fólii měla být v obou případech, ale v reálu je pouze u menší tloušťky izolace. Máte s ovčí plstí nějaké zkušenosti, jak její vlastnosti do programu zadávat (údajně by měla vlhkost absorbovat a tím prý není nutná parozábrana)?
Odpověď:
Parametry plsti z ovčí vlny mám bohužel jen ty, které jsou uvedeny v katalogu materiálů (tepelná vodivost 0,038 až 0,05 W/mK, faktor dif. odporu 1,5 až 3). Nemám s ní bohužel ani žádnou osobní praktickou zkušenost. Jsem ale dost skeptický k tvrzením, že nějaký materiál absorbuje dokonale vlhkost... zvláště pokud je to materiál organického původu, který je z principu na vlhkost citlivý. Z toho, co popisujete, navíc vyplývá, že v místě, kde nastává na difúzní folii kondenzace (+ zamrzání kondenzátu) plsť nijak zvlášť vlhkost neabsorbuje, když odtávající voda skrz ni volně prokapává do interiéru.
Sama o sobě je plsť dosti difuzně otevřená, takže vodní pára skrze ni bude snadno difundovat v zimním období do exteriéru. Difuzní folie (i když je "difuzní") představuje pro vodní páru mnohem větší překážku a je v podstatě nevyhnutelné, že na rozhraní folie-plsť vznikne při nízkých venkovních teplotách kondenzát (a námraza). Množství námrazy by ovšem mělo být ve skutečnosti větší ve skladbě s větší tloušťkou izolantu, protože v těch místech bude mít rozhraní folie-plsť nižší teplotu. To, že je tomu ve vašem případě jinak, ukazuje na to, že příčinou kondenzace může být i něco jiného, než difuze vodní páry z interiéru skladbou směrem ven. Ta bude samozřejmě nastávat v běžných provozních podmínkách, až se začne podkroví užívat. V daném okamžiku lze ale obtížně soudit, co by mohlo zjištěnou námrazu způsobit, když není podkroví vytápěno a nejsou v něm zdroje vlhkosti. Odhadoval bych, že jde spíše o nějaký jednorázový problém spojený s procesem výstavby.
To ale nicméně neznamená, že by se stejný problém nemohl objevit poté, co se začne podkroví užívat. Právě naopak - pak by to mohla být zcela typická situace, jak jsem již vysvětlil výše.
Omezit riziko kondenzace vodní páry na rozhraní folie-plsť by jistě šlo parozábranou, ale to by pak došlo k určitému uzavření organického materiálu mezi dvě málo prodyšné vrstvy. Doporučoval bych spíše skladbu vyladit tak, aby se daly místo parozábrany použít desky OSB s přelepenými spárami. S jejich pomocí se sice omezí tok vodní páry do konstrukce, ale současně se plsť ze strany interiéru difuzně zcela neuzavře. Cílem návrhu by mělo být kompletní vyloučení kondenzace vodní páry ve skladbě.
Zbyněk Svoboda
Komentáře:
Tento článek zatím neobsahuje žádné komentáře.