Referenční budova, Uem,N a SFŽP
Kategorie » téma: Teplo | Energie » 09 Výstupní data
18.02.2012 09.56 | | Komentáře: 10 komentářů | Přečteno: 2108x
Otázka:
Ze SFŽP jsme dostali následující pokyny ohledně metody referenční budovy pro stanovení požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla budovy:
Musí být doloženo stanovení požadované hodnoty Uem, N metodou referenční budovy (po jednotlivých konstrukcích budovy) dle ČSN 730540 – 2:2011 např. pomocí samostatného Protokolu k energetickému štítku obálky budovy pro referenční budovu.
Stačí doložit protokol na hodnocenou budovu a ten obsahuje porovnání s referenční budovou nebo musím fyzicky spočítat a doložit?
A druhý dotaz: Při přepočtu totožných budov mi při stejných hodnotách vychází budova v hodnocení „ C „ dle původní normy „ B „. Je to možné?
Odpověď:
Bohužel nevím, jestli bude úředníkům stačit to či ono. Setkal jsem se už ale s případem, že pochopili informativní příklad výpočtu požadavku na Uem v ČSN 730540-2 jako jakýsi pokyn, že se podobné tabulky musí dokládat vždy, když se Uem posuzuje (viz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/energeticky-stitek-2011-a-referencni-budova/?pg=2). To je samozřejmě naprostý omyl, nijak podobně nebyly příklady v normě zamýšleny.
V programu Energie se budova zadává i hodnotí jenom jednou. Z výpočtu přímo vyjde požadovaná hodnota Uem,N,20 podle čl. 5.3.4, která se pak dále v rámci dalšího zpracování výsledků výpočtu porovná s horním limitem požadavku (buď 0,5 pro nové obytné budovy nebo limit odvozený z poměru A/V pro budovy ostatní) a ještě se případně přepočte na jinou vnitřní převažující teplotu, než je rozmezí 18-22 C. Výše zmíněná hodnota Uem,N,20 je přitom vypočtena zmiňovanou metodou referenční budovy, tedy na základě požadovaných součinitelů prostupu tepla jednotlivých obalových konstrukcí a jejich ploch. Tyto hodnoty najdete v protokolu o výpočtu.
V energetickém štítku vyvolaném z Energie se pak už rovnou jako hodnota Uem,N objevuje výsledný požadavek odvozený z hodnoty Uem,N,20. Je to tedy výsledné Uem referenční budovy. Dokládat k němu nějaký další protokol norma nijak nepožaduje.
Je samozřejmě možné, že úředníci budou i nadále neprůstřelně trvat na nějaké specické tabulce pro referenční budovu. Pak se obávám, že by vám nezbylo nic jiného, než celkem zbytečně vytvořit kopii zadání vaší budovy, do hodnot U pro obalové konstrukce zadat požadované hodnoty a provést výpočet. V protokolu pak najdete Uem (pozor, nikoli Uem,N,20) a to pak použijete jako hodnotu Uem,N,20 a přepočtete si ji na Uem,N. Tento protokol o výpočtu pak můžete doložit jako protokol o vyhodnocení referenční budovy. Alternativně by jistě šlo udělat ručně nějakou tabulku konstrukcí referenční budovy v excelu. Je to ale jen práce navíc, která nemá mnoho smyslu.
K druhému dotazu: je samozřejmě možné, že u určitých budov vychází požadavek na Uem přísněji podle revize normy než podle jejího předchozího znění. Může pak dojít k posunu o kategorii dolů.
Zbyněk Svoboda
Komentáře:
Dobrý den,
mám tuto tabulku v excelu vytvořenou. Pokud byste ji nakonec potřeboval můžete mi napsat a rád Vám ji poskytnu.
Děkuji za nabídku. Vzhledem k tomu, že se s požadavky SFŽP na podrobné rozepsání konstrukcí referenční budovy potýkají i další uživatelé programu Energie, připravím v dohledné době bezplatný update programu, který bude jako novou funkci vypisovat obalové konstrukce referenční budovy a jejich parametry.
Jedna z našich uživatelek nám poslala odpověď SFŽP na svůj dotaz ohledně jejich požadavku na doložení parametrů referenční budovy a nabídla nám možnost ji uveřejnit.
Rád to tímto činím:
From: OPZP dotazy [mailto:dotazy@sfzp.cz]
Subject: RE: dotaz na referenční stav dle ČSN 730540 listopad 2011
Vážená paní...,
Váš dotaz byl konsultován na Odboru ochrany ovzduší a OZE. V Prioritní ose 3 OPŽP, oblast podpory 3.2.1. musí být podle vyjádření OOOOZE doloženo stanovení požadované hodnoty Uem, N metodou referenční budovy (po jednotlivých konstrukcích budovy) dle ČSN 730540 – 2:2011
např. pomocí samostatného Protokolu k energetickému štítku obálky budovy pro Referenční budovu a je tedy nutné vypočítat budovu jednou pro navrhovaný stav a podruhé pro referenční stav.
S pozdravem
T. Aguasová
Referent, Oddělení zelené linky
Státní fond životního prostředí ČR
Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4
fax: +420 272 936 597
Doplňuji, že počítat budovu dvakrát kvůli stanovení požadavku na Uem není v programu Energie nutné. Stávající verze jen netiskne detailně parametry obalových konstrukcí referenční budovy, které SFŽP nečekaně požaduje.
Energie ve verzi 2011.5, která bude k dispozici jako bezplatný update do cca 14 dní, již bude umožňovat tisk vlastností obálky referenční budovy jako volitelný výstup. Provádět výpočet dvakrát pak už nebude nutné v žádném případě.... (tedy pokud nepřijde z rozličných úřadů další nečekaný impuls k vylepšování programu).
V požadavku OPŽP byla povinnost dokladovat, že výpočet EŠOB je dle ČSN roku 2011, dle referenční budovy, např. protokolem ref.budovy. Protokol nebyl stanoven jako podmínka. Výstupy z Protechu tisknou referenční budovu, výstupy ing. Svobody ne. Všichni investoři, kteří mají EA zpracované na programu ing. Svobody se nyní obávají, že budou vyloučení z dotací za nesplnění podmínky. Je to i můj případ, přestože k EŠOB jsem připojila vytisknuté hodnocení a i komentář ing. Z.Svobody s potvrzením, že program počítá s referenční budovou. Bylo by možné, aby ing. Zb.Svoboda na OPŽP potvrdil správnost výpočtů, pokud jsou zpracované v programu 2011 ? Jinak bude mít hodně auditorů asi problém, protože není úředník jako úředník, což všichni víme....Nevíme, zda dostaneme příležitost doplnit EA o protokol ref. budovy, nebo zda úředník žádost přímo vyloučí.
Děkuji.
Přeji dobrý den.
Možná mi něco uteklo, ale proč neustále řešíte výpočet referenční budovy v Energii, která hlavně počítá energetickou náročnost budovy dle Vyhl. 148/2007 a neupravíte výstup v programy Ztráty, které hlavně řeší stavení konstrukci dle ČSN 730540.
S úctou
Vít Procházka
Celý problém je bohužel tak trochu bouře ve sklenici vody. Iniciativní úředníci pochopili příklad, který do normy vložil kolega Tywoniak, jako jakýsi závazný pokyn k tomu, jak se má dokladovat stanovení požadavku na Uem. Tak to ale v žádném případě nebylo nikdy myšleno.
Coby spoluautor ČSN 730540-2 vím přesně, jak byl výpočet Uem,N koncipován a co je pro něj potřeba stanovit (a Energie to respektuje). Bohužel mne ale vůbec nenapadlo, že nezávazný příklad postupu povede k vyžadování zcela nadbytečného protokolu ze strany SFŽP.
V základním protokolu z Energie se většina parametrů ref. budovy také tiskne jako dílčí informace (viz část Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou a exteriérem), nicméně netisknou se parametry související s tokem přes konstrukce ve styku se zeminou a ve styku s nevytápěnými prostory.
Kompletní údaje pro ref. budovu lze získat jako volitelný výstup z verze 2011.5, která je od začátku tohoto týdne k dispozici zdarma na www.kcad.cz.
Omlouvám se všem za komplikace a potíže - naneštěstí se požadavek SFŽP opravdu nedal dopředu čekat.
Doplňuji ještě poznámku k výpočtu Uem a požadavku Uem,N v programu Ztráty a v programu Energie:
Pokud bude ve Ztrátách hodnocena budova obálkovou metodou (nikoli tedy místnost po místnosti!), tak bude výsledné Uem a Uem,N v běžných případech prakticky shodné s údaji stanovenými Energií. Výpočet v Energii bude nicméně o něco přesnější, protože je v ní přesněji řešen tepelný tok přes nevytápěné prostory a zeminu (norma EN 12831, kterou používají Ztráty, je v tomto směru zjednodušenou verzí EN 13370 a EN 13786). Takže použití Energie pro stanovení Uem a Uem,N je zcela v pořádku - většinou je to nejpřesnější možný postup.
Ohledně výše zmiňovaného potvrzení pro OPŽP (komentář ing. Sytařové):
Samozřejmě mohu potvrdit, pokud si to někdo vyžádá, že Energie 2011 pracuje v souladu s ČSN 730540-2 a používá pro stanovení Uem,N metodu referenční budovy. Ostatně se ve všech protokolech také na tuto normu odkazuje, např.:
Výchozí hodnota požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla podle čl. 5.3.4 v ČSN 730540-2 (2011) .......... Uem,N,20: 0,40 W/m2K
Jediným problémem je zkrátka to, že Energie do verze 2011.5 netiskla speciální protokol s parametry referenční budovy. Nicméně s ní samozřejmě počítala.