Otázka:

V programu Simulace lze zadat stínící prvky (markýza, stěna, protější budova). U markýzy a stěn se zadává pouze vodorovný přesah. Je tedy možné zadat pouze stínící konstrukce, které jsou bezprostředně nad nebo vedle zadávané konstrukce (markýza přímo nad oknem)? Nebo je možná zadat pro okno v 1.NP přesah střechy, ve 2. NP (o tři metry výše)?

Je možné do stínících prvků oken (vodorovný přesh markýzy a vodorovný přesah levé a pravé stěny) zadat i ostění a nedpraží oken (např. přesah 0,15 m)?  Z výpočtů které jsem zatím dělal (pro pasivní domy) mám zkušenost, že pokud stínění nadpražím a ostěním nezadám místnost nevyjde, pokud zadám místnost vyjde. Proto se ptám co je korektní způsob zadání.

Otázka:

Jsou do výpočtu obvodových konstruktí (stěny, střecha), při volbě zahrnutí "vlivu tepelných vazeb" paušální přirážkou, již zahrnuty veškeré tepelné vazby a mosty?

Otázka:

Při žádosti o dotaci ZU C3 solární kolektory se vyplňuje i ztráta domu. Na tento údaj nejsou žádné "nároky" (pro získání dotace), ale je třeba ho vyplnit. To je asi hlavní důvod proč jsem o tom začal přemýšlet. Zatím jsem to řešil právě pomocí výstupu z Energie, ale vlastně nevím jak moc je toto číslo "korektní" - zda je spíše na bezpečné straně, nebo opačně. Dalším důvodem je samozřejmě dojem, že by bylo příjemné mít všechny výpočty "pod jednou střechou".

Ještě jsem si vzpoměl na jeden dotaz již z oblasti výpočtu. Jak co nejsprávněji zadat zateplení soklu za situace kdy podlaha 1.NP je např. 1m nad terénem a sokl je izolovaný pouze po úroveň terénu (nikoliv pod něj). Tabulka nabízí pouze zadání hodnoty hloubky izolace pod terénem, ale myslím že i ve výše uvedeném případě má izolace soklu vliv - zvláště pokud je samotná izolace podlahy špatná. 

Otázka:

Provedl jsem výpočet.. Podle grafů (Obr.) to vypadá, jako by se voda srážela v zimních měsících u konstrukce zateplené polystyrénem v konstrukci před izolantem. V konstrukci bez izolantu se sráží na vnější straně zdiva. Mám pravdu, že v tomhle případě je skladba bez izolantu bezpečnější? Nebo vypaření vody z kondenzační zóny v povoleném limitu nemůže poškodit konstrukci, ani se dostávat do interiéru?

Otázka:

Rád bych se zeptal na zavedení solárních parametrů ve verzi 2010. Je jejich použití v souladu s programem Zelená úsporám či se jedná spíše o spřesnění při výpočtu PENB?

Dále se chci zeptat pokud se obecně řeší emisivita materiálů jestli třeba u světlé vápenné omítky mám vybrat hodnotu 0,93 nebo hodnotu tuším 0,6 která je dána pro světlé povrchy? Vím, že pokud měříme termovizí většinou jako výchozí hodnotu používáme 0,93, kdy se tedy pak uvažuje se světlostí povrchu. Zde přeci odstín či barva povrchu hraje velký význam.

Děkuji!