Otázka:

Nechal jsem si dvěma uživateli AREA zpracovat stejný detail styku obvodové stěny (VPC+240EPS) s podlahou uloženou na pěnoskle. Dostal jsem dva různé výsledky (jeden z nich zcela jistě daný chybou/nezkušeností zpracovatele). Co ale mají oba výsledky obdobné je to, že přestože se v ČR obecně považuje za nezámrznou hloubku 1m, v obou výpočtech je i v hloubce pod 1m mínusová teplota, a u toho zkušenějšího zpracovatele dokonce i pod podlahou v nejnižších vrstvách pěnoskla:

Když vezmu v úvahu, že se výpočtech tepelných ztrát (dle ČSN 06 0210) uvažuje s teplotou pod podlahou +5°C, říkám si a ptám se:

Je chyba ve zpracovatelích a jejich špatném přenosu geometrie skladeb konstrukcí do programu AREA nebo je chyba v programu? Nebo kde ta chyba je?

Mám v úmyslu si program AREA pořídit, ale takovéto výstupy programu mne znejisťují, zda do toho ty peníze dát.

Otázka:

Čas od času se mne majitel budovy ptá, zdali zateplení sníží i vnitřní teplotu v letním období.

Moje zkušenost se Simulací resp. kvazistacionární metodou říká, že nikoliv, což má svoje opodstatnění, které však nemusí odpovídat realitě.

Určitě bych uvítal, kdybych mohl volit vstupní parametry (teploty konstrukcí a vnitřní teploty) a mít k dispozici mezivýsledky, tedy teploty během všech dnů, než dojde k ustálení teplot.

Otázka:

Hodnotím využitelnost FV systému v RD, kde je akumulační nádrž pro přípravu TV (standardně ohřívaná elektrickým kotlem). Potřebuji zadat akumulaci přebytků z FVE do této akumulační nádrže. Bez zadání akumulace do nádrže mi vychází velmi malá míra využití elektřiny z FVE.

Otázka:

Podle vyhlášky by se PENB měl vypracovávat na veřejné budovy, které mají větší plochu něž 250 m2 a jediným zdrojem je pouze osvětlení. Když však zadávám tyto hodnoty v programu Energie, je vždy nutné je zadat, aby byl dokončen výpočet, ,,nějaký" typ zdroje na vytápění a přípravu TUV s účinností.

Jak se mají tyto hodnoty pro vypracování PENB zadávat?

Otázka:

Chtěl jsme požádat o názor jak přistoupit ke stanovení požadavků a nutnosti hodnocení PENB půdní vestavby na stávajícím rodinném domě.   

Dostal se mi do rukou projekt půdní vestavby na RD. Jde mi o to zda k půdní vestavbě přistoupit jako k samostatné bytové jednotce a hodnotit ji úplně samostatně jako novostavbu (bez stávajícího domu ) a nebo jedině jako celý objekt (tzn. i se stávající částí RD, se kterou se zatím nic stavebně neplánuje ). 

Dle vyhlášky o en. náročnosti plním požadavky na ENB pokud nové konstrukce budou navrženy pod úroveň doporučených hodnot dle ČSN 730540-2. Ale pro případ, že takováto obálka v projektu navržena není (zatím hodnoty mezi min. požadovánými a doporučenými ) musím splnit Uem a k tomu buď limit celkové dodané energie či limit neobnovitelné primární energie. Dotaz zní zda pro stanovení Uem nutno brát celý objekt (včetně stávající  části ) a nebo jen půdní vestavbu? 

Asi čitelnější (jednoznačnější ) by to bylo pokuď by šlo o rozšíření stávajícího objektu bez vytvoření samostatné byt. jednotky. Zde by se a pro Uem se jistě hodnotil celý objekt. 

Do toho, ale vstupuje §6 odst. 3 vyhlášky o ENB - "Přístavba navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více než 25% se považuje při stanovení referenčních hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za novou budovu". Z tohoto by pak vyplývalo, že rozhodně přistavbu (nad 25% plochy ) nutno hodnotit samostatně, aby program správně nastavil referenční hodnoty. Tzn. vícezónové zadání (min. zóna přístavba a zóna stávající objekt ). Podobně by se zadal i případ přistavby kdy by nedošlo k vytvoření samostatné bytové jednotky tzn. minimálně dvouzónové zadání s odlišnými požadavky na každou zónu.  Pod 25% plochy možno zadat jednozónově (pokuď bude vytápění a dodávka TUV centrálně pro st. i přistavenou část ) ? 

Dále chápu-li to správně (dle §7 odst. 3 en. zákona ) v případě, že úprava je pod 25% plochy obálky či en. vztažné plochy není nutno vystavovat PENB, ale výše uvedené limity plnit nutno je.

Předem děkuji moc za jakýkoliv názor či zkušenost z hodnocení podobných st. úprav, přístaveb a nástaveb.