Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, jak postupovat dle nové ČSN 730540-2 (dále jen "ČSN" ) při posuzování pasivních nebytových staveb v programu ENERGIE 2011. Konkrétně se mi jedná o administrativní budovu pro 40 osob (Ac dle TNI 586 m2) . V ČSN je na str. 41 napsáno že se mají použít "přiměřeně" informace z TNI 730330. 

Jedná se mi o to:

- zda použít výpočet dle TNI či dle vyhlášky o ENB 

- jak zadat klimadata, vntiřní zisky, intenzita osvětlení a větrání ... paušalně dle TNI či individuálně - volby výpočtu dle vyhlášky ENB s možností přiblížení se reálnému provozu  požadavkům např. hygieny atd. ?

- pokud by se postupovalo dle TNI (jak uvádí ČSN) tak pak nelze zadat chlazení, příprava TUV a pom. energie individuálně pro zhodnocení primární energie 

- s jakou podlahovou plochou uvažovat (dle TNI a nebo s nějakými redukcemi pdobně jako v PHPP)?

- jaké jsou požadavky na Uem (dle TNI ? alt. jen dle ČSN) 

- jaké možnosti výstupu z Energie (zatřízení a zhodnocení pasivity odbjetu dle ČSN ) je možné při výpočtu dle vyhl. je pak neaktivní zhodnocení en. náročnsoti (pasivity ) dle TNI. Při výpočtu dle TNI je objekt zatřízen mezi rodinné domy. 

P.S: Poznamenávám jen že administrativní budova je od obytných (modelovaných v TNI) odlišná zejména ve vnitřních ziscích (od PC, osob) a požadavcích na osvětlení  ... cvičně jsem budovu zadal dle TNI i dle vyhlášky .. výsledky se pak rozchází zejménma v měrné potřebě tepla na vytápění.

Podle TNI: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:     12 kWh/(m2.a)

Podle vyhlášky: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:  3 kWh/(m2.a)

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, zda je nutné použití větrotěsné, ale zároveň difuzně otevřené vrstvy na teplené izolaci vysoké dvoupláštové provětrávané střechy se sbíjenými vazníky. 

Popis skladby od interiéru:

- SDK desky 

- dřevěný instalační rošt 30/50 s min. vatou

- Vzduchotěsná vrstva (OSB + folie )

- Sbíjené vazníky

- foukaná teplená izolace 400mm alt. min. vata ve vrstvách 

- ? větrotěsná vrstva (MDF deska na dř. rošt, dif. otevřená folie na řídký dř. rošt ) ?

- provětrávaná vzduchová dutina na zbylou výšku vazníků cca 200-600mm i více (pultový či sedlový tvar ) 

- OSB deska + Folie (alt. velkoplošná krytina na latě a kontralatě + pojistná hydroizolace )

Osobně mám snahu do skladeb tuto vrstvu prosadit za účelem nezhoršování účinku teplené izolace (ochrany teplené izolace proti zafoukávání studeného vzduchu do hmoty izolace ), ochrana před zavátím sněhu apod. Na stavbě je snaha ji vařadit v rámci úspor nákladů. Chtěl jsem se zeptat z jakého předpisu (ČSN a pod. ) případně nutnost použití vyplývá případně od jakých klimatických oblastí a pod.

Otázka:

Mám dotaz, zda je navržitelná podlaha s nášlapnou vrstvou z broušeného betonu (či případně doposud často používanou keramickou dlažbou na betonové mazanině ) tak, aby splňovala normové požadavky na pokles dotykové teploty. 

Zkoušel jsme posoudit skladbu obývacího pokoje novostavby RD (interiér 20°C ):

50mm železobeton + 300mm PIR (cíleně přehnáno ) + 8mm hydroizolace

ve variantách:

1. na zemině (teplota exteriéru 5°C )

2. na zemině s podlahovým topením (dle ČSN pro průměrnou teplotu exteriéru na konci otopné sezóny +13°C )

3. v patře (teplota exteriéru 20°C )

DeltaT10 [C] vychází 8.60, 8.54 a 8.48. Normový požadavek dle nové ČSN 5,5°C se mi však stále nedaří jakoliv splnit, ani se k němu přiblížit. Samozřejmě bez podlahového topení bych takovou podlahu rozhodně nikomu nenavrhoval ani nedoporučil ale zaráží mě, že skladba nevychází ani s podlahovým topení (kde do nástupu specielních laminátů a vinylů bala skladba ve variantě s keramickou dlažbou snad nejpoužívanější ).

Daĺe pak na jednom semináři byla skladba v provedení zemina - XPS 300mm - hydroizolace - ŽB deska 200mm prezentována jedním významným architektem ... ale ani při sebevětší tl. tepelné izolace skladba nevyhoví ani s podlahovým topením.

Investor v tomto duchu požaduje v přízemí broušený beton s podlahovým topením. Prosím o radu jestli je betonová podlaha s podlahovým topení vůbec normově navržitelná, případně za jakých okrajových podmínek?

Otázka:

Chtěl bych se dotázat, zda při posouzení konstrukcí v místnostech s trvale provozovanou vzduchotechnikou je nutné toto zohlednit v zadání v programu TEPLO 2011 z hlediska šírění vlhkosti uvnitř konstrukce ... zda pŕípadný přetlak / podtlak vzduchu nemá vliv na parciální tlaky vodní páry při šíření vlhkosti napříč konstrukcí a zda to nějak neupravuje nová ČSN 730540-2 (2011 ).

Otázka:

Chtěl bych požádat o pomoc při zadání systémů TZB objektu pro PENB. Jedná se nízkoenergetický rodinný dům (měrná potřeba tepla na vytápění budovy dle TNI = 17 kWh/(m2.a)) s jednotkou NILAN VP18  + el. lokálně přímotopy.

Nilan  VP  18  je  větrací  jednotka  s  aktivní  rekuperací  tepla  a  přípravou  teplé  užitkové  vody. Rekuperací tepla odpadního vzduchu je zajištěn ohřev přiváděného vzduchu a ohřev  užitkové  vody.

Popis jednotky viz http://www.nilan.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=31&Itemid=35

Tech. parametry viz http://www.nilan.cz/images/soubory/46-nilan-18-technicke-udaje.pdf

Chtěl jsem se zeptat, jak zadat příznivý vliv rekuperovaného tepla do TUV. V liště Větrání  či v liště TUV/UT (kde se TČ zadává)? Bohužel výrobce  účinnost zpětného získávání tepla (jako u běžných rekuperačních jednotek ) neuvádí.

Je zde uvedena jen hodnota výkonu TČ 4,4 a ukazatel výkonu pro přípravu TUV 3,69 (s ohledem na současné ohřátí přívodního vzduchu ) … což by se asi dalo použít při zdání TČ v liště zdroje tepla a zadat TČ dvě s různým poměr mezi a příkonem TČ a pak pro TUV využít to s nižším a v liště větrání nechat účinnost zpětného získávání tepla 0%?

El. přímotopy pak zadat jako další zdroj tepla a „odhadnout“ (rozpočítat ) procentní podíl na celkové potřebě tepelné energie (výkon jednotky cca 2kW rozdělit na TUV +  UT  a na přímotopy nechat zbytek co nepokryje TČ ) .  Orientační tepelná ztráta objektu je 2,9kW.