Otázka:

Stavající slabě větraná střecha (skladba s nízkou vzduchovou dutinou a malou plochou provětrávacích otvorů v atikách) má být dle požadavku zateplena tak, aby její U byl pod doporučenou hodnotu normy. Původní asfaltová hydroizolace se dostává do pozice parozábrany a na masivní dodatečné tepelné izolaci horního pláště je navržena hydroizolační fólie. Původní otvory se uvažují zaslepit v rámci souběžného zateplení obvodového zdiva.

Po zadání konstrukce nového stavu skladby střechy (jako jednoplášť s uzavřenou vzduchovou dutinou) vychází minimální kondenzace buď ve vzduchové dutině nebo v textilii pod hydroizolační fólií. S přihlédnutím k malému množtví kondenzátu a kladné celoroční bilanci a k neúčasti dřevěných prvků ve skladbě střechy jsem se chtěl zeptat:

- zda je možné pro výpočet limitu max. množství kondenzátu (3% plošné hmotnosti materiálu) použít přilehlé vrstvy vzduchové dutiny ... do kterých se reálně bude kondenzát vsakovat (keramický panel nahoře alt. původní teplená izolace dole) ?

- nebo je nutné (doporučuje se) použít "expanzní trubičky" v pozicích původních odvětrávacích otvorů dutiny?

- pokud kondezace bude vycházet do textilie pod hydroizolační fólié ... nutno instalovat odvětrávací kloboučky v ploše hydroizolace?

- jsou tyto expanzních trubičky běžně na trhu a kdo je případně prodává / vyrábí ? O jejich použití jsem se dočetl v publikaci "Ploché střechy" - Grada 2009

- při zateplení jednoplášťové střechy s malými odvětrávacími otvory tepelné izolace (cca pruměru 50mm po 5m po obvodu střechy cca 500m2) ... doporučuje se použití expanzních trubiček alt. dočasné zachování odvětrávacíh otvůrků v řádu několik let pro urychlení odparu případné akumulované vlhkosti těchto vrstev před zateplením?

Během krátké doby umístíme na www.kcad.cz k bezplatnému stažení aktualizaci Energie 2023.10.

Většina změn v programu se sice týká modulu pro vyhodnocení požadavků dotačního programu NZÚ (hlavně v souvislosti s úpravami, které SFŽP plánuje provést v již publikovaných pokynech pro NZÚ s platností od září 2023), ale určité změny a opravy drobnějšího charakteru byly provedeny i v dalších částech programu.

Podrobnější přehled novinek v Energii 2023.10 najdete dále v článku...

Otázka:

V RD je garáž, která je temperovaná. Vytvořila jsem si tedy v Energii 2020 vlastní profil, ale abych ho mohla přiřadit zóně, musím dát typ podzóny "jiná než obytná", typ profilu vlastní a vybrat vytvořený.

Ve výsledku je pak u tohoto profilu počítáno snížení neobnovitelné primární energie o 10 % jako u jiných než obytných staveb. Je trochu matoucí, když garáž patří do celku s obytnou stavbou...

Je, prosím, někde přesně daná vnitřní návrhová teplota pro garáž nebo je možné použít jakoukoliv teplotu?

Otázka:

Měl bych dotaz ohledně uplatnění vnitřních tepelných zisků z dosud nezadaných zdrojů tepla:

Zadání přídavných vnitřních zisků

Zjistil jsem, že pokud zadám další tepelné zisky z dosud nezadaných zdrojů tepla v nenulové hodnotě, dojde nejen k přepočtení výsledků na celkovou dodanou energii i na neobnovitelnou primární energii, ale i k přepočtení požadavků.

Se zadáním tepelných zisků se logicky sníží výsledek výpočtu. Nerozumím ale tomu, proč se současně zpřísňují požadavky. (V konkrétním případě řešené úlohy to znamená posun u celkové dodané energie posun z kategorie F do G).

Je přehodnocení požadavků skutečně správné? Neměla by tato hodnota zůstat beze změny?

Otázka:

Ze SFŽP jsme dostali následující pokyny ohledně metody referenční budovy pro stanovení požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla budovy:

Musí být doloženo stanovení požadované hodnoty Uem, N metodou referenční budovy (po jednotlivých konstrukcích budovy) dle ČSN 730540 – 2:2011 např. pomocí samostatného Protokolu k energetickému štítku obálky budovy pro referenční budovu.

Stačí doložit protokol na hodnocenou budovu a ten obsahuje porovnání s referenční budovou nebo musím fyzicky spočítat a doložit?

A druhý dotaz: Při přepočtu totožných budov mi při stejných hodnotách vychází budova v hodnocení „ C „ dle původní normy „ B „. Je to možné?