Otázka:

Při porovnávání protokolů výpočtů podle starších a novější verze jsem narazil na některé nesrovnalosti. Nepátral jsem proč došlo ke změnám, mohl by jste mi to vysvětlit ?

- ve starší verzi byl údaj měrný tok speciálními konstrukcemi dH v záporné hodnotě. Myslel jsem si, že docházelo ke korekci tepelných toků podlahovými konstrukcemi. Bylo to zobrazeno i v grafech.
- v nové verzi již tato korekce není
- průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy byl ve starší verzi nižší (v mém příkladu 0,42) než v nové verzi (0,44)
- měrné potřeby i spotřeby zůstaly stejné
Některé další náměty k výpočtu: 
- činitel redukce oken dle TNI 730329, TNI 730330
  Dle těchto norem se posuzují NeRD a PaRD většinou s okny v pasivním standardu U=0,8 a menší. V těchto případech bych bral, že b=1 . Ale pak by se měl provádět přesný výpočet lineární vazby vlivu osazení okenní výplně. Při vyhodnocování pro zelenou úsporám se však vyskytují okna podstatně horších vlastností U=2,5   U=1,3   U=1,2. V těchto případech by se mělo používat b=1,15. Osobně používám b=1,15 pro všechny varianty a vím, že jsem na straně bezpečné.
- k vlastnímu PENB
  e) energetická bilance pro standardní užívání neudává se celková dodaná elektrická energie jako ve výpočtech mimo TNI. V této tabulce by to chtělo uvádět ve všech variantách výpočtu celkové dodané energii, aby byly uváděny i celkové náklady. Podobně v barevném štítku dle TNI se neuvádějí celkové dodané energie, myslím si, že by tam měly být uváděny veškeré dodané energie.
- k Zelené úsporám
  hodnoty potřeb energie pro vytápění, které jsou potřebné k dokladování jsou uvedeny v protokolu výpočtu. Já tyto stránky zkopíruji, označím zvýrazňovačem a přiložím k tiskovému výstupu. Proto si myslí, že není nutné stále něco v programu přizpůsobovat Zelené úsporám, protože se sleduje jen dílčí část potřeby energie v objektu.
K ČSN EN ISO 13789 (02/2009)
Řešení soustavy rozměrů pro výpočty dle str. 15 Národní poznámkou  NP2) je velice zvláštní, když v předchozím platném znění nic takového nebylo. Je s podivem, že to v předchozích osmi letech nikomu nevadilo, další otázka je kolik lidí to přesně podle toho počítalo. (To je jen osobní povzdech nad přejímáním a zaváděním evropských norem a jejich bezproblémových úprav, oprav a změn.)...

Otázka:

...Prosím o popis - manuál převodu skladby konstrukcí z programu Teplo do programu Energie. Je-li možné - totéž k podlahovému topení, které je v nízkoenergetických objektech navrhováno. Domnívám se, že tepelný odpor konstrukce podlahy je v tomto případě počítán od tepelné izolace podlahy k hydroizolaci. Pokud je potrubí vkládáno do systémové tepelně izolační desky, pak by mělo být asi počítáno i s tloušťkou tepelné izolace, která se nachází pod potrubím (obvykle 2,0 - 2,5 cm).

Další otázka zní: jak uvažovat v administrativních budovách lokální ohřev teplé vody elektřinou? V mém případě se jedná o 4 tlakové ohřívače s příkonem 1,8 kW každého a 2 beztlakové ohřívače 2 kW každého. Stačí zadat součet 11,2 kW a že u ohřevu TUV chci počítat s primární energií?

Otázka:

Jakou hodnotu použít pro U,req obvodové stěny? Při zadání hodnoty z kontextové nápovědy (těžká obvodová stěna) vychází 0,38 W/m2K a z pomocného výpočtu vychází (pro Prahu) 0,3 W/m2K.

Otázka:

...v Energii 2009 je pro okno činitel teplotní redukce nastaven na 1,00, v nápovědě je uvedeno: Při hodnocení nízkoenergetických rodinných a bytových domů podle TNI 730329 a TNI 730330 se vždy uvažuje činitel teplotní redukce b=1,0. V TNI, čl. 6.2 je však pro okno uvedeno 1,15. Kterou hodnota je správná?

Otázka:

..Jakým způsobem v programu ENERGIE zahrnout do výpočtu pro nově navrhované půdní byty:

a/ štítovou stěnu, která sousedí s nevytápěným půdním prostorem sousedního domu (o kterém nic nevím)

b/ podlahu nad posledním podlažím domu v kterém se realizuje půdní vestavba (jsou zde vytápěné byty)