Otázka:

Chtěl bych se zeptat na následující. Vytvářím průkaz pro polyfunkční budovu - v 1.patře jsou kanceláře a obchody, v ostatních vyšších patrech jsou byty. Celá budova má jeden společný zdroj tepla - výměníkovou stanici napojenou na horkovod. Kanceláře mají odlišný režim vytápění než byty (přes noc a o víkendu počítám vnitřní teplotu 16 stup., přes den 20 stup.), takže je modeluju jako samostatnou zónu. Mám tento režim počítat ve formuláři přerušované vytápění, i když o přerušované vytápění ve skutečnosti nejde ? Nejsou tam také žádné délky trvání zátopu ap. (v pondělí někdo přijde a na termostatické hlavici nastaví 20 stup., zdroj ale díky bytům jede neustále).

Otázka:

...jakým způsobem je možné provézt  hodnocení domu dle citované normy, tab. 8, požadavek 7. V TNI se píše o potřebě primární energie s odkazem na čl. 7.6. Je vstupní hodnota pro výpočet "Měrná spotřeba energie budovy EP,A"? Pokud ano, jakmile EP,A vynásobím faktorem pro elektřinu, tak se dostávám do hodnot, které značně překračují  požadavek 60 kWh/(m2.a).
V Energii 2009, grafika, koláč měrné potřeby - jednotlivé měrné potřeby odpovídají spotřebám z Výsledků - jak tomu mám rozumět, potřeba tepla je přece jiná než je uvedena v koláči.
Předem děkuji za vysvětlení.

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

Otázka:

1) Kde ve formulářích programu Energie 2009 zadat podlahovou plochu?

2) kde zadám způsob ohřevu TUV (energonositel, např. el. energie)

Otázka:

...podle posledního upřesnění MŽP z 2 .6. se má počítat měrná potřeba tepla i pro budovy A.1 a A.2 podle medodiky TNI 730329 (dříve podle TNI jen pasivní novostavby). V programu Energie 2009 u výpočtu podle TNI je dáno větrání 17,5m3/h na osobu. Proto při účinnosti ZZT 0% vychází velmi malá výměna vzduchu (převedeme-li objemovy tok za hodinu na výmenu tak to vychází asi 0,1/h , dle ČSN EN ISO 13790 se doporučuje pro obytné stavby 0,3/h), je dostačující? Komentář k podobnému dotazu je zde Jak zadat způsob větrání zóny?, ale tam se nejedná o definování výměny vzduchu...