Otázka:

Rád bych se zeptal na možnost zadání volného chlazení (freecooling) do programu Energie. Aktuálně k problému přistupuji tak, že zvolím druhý zdroj chladu s patřičným pokrytím potřeby chladu a jemu přiřadím chladící faktor EER o hodnotě např. 1000000.

Je takovýto postup korektní (s ohledem na případná vnitřní omezení programu)?

Otázka:

Dotazoval jsem se na SFŽP ohledně postupu výpočtu násobnosti výměny vzduchu při přirozeném větrání.

V čl. 3.5.1 jejich pokynů je uvedeno: "Uvažuje se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h."

Proč je pro přirozené větrání n50=0,3 v navrhovaném i stávajícím stavu (což se mi zdá jako hloupost), když pro nucené se používají úplně jiné hodnoty podle tabulky č.3 v příloze?

Díval jsem se všechny projekty společnosti XYZ (poznámka K-CAD: konkrétní společnost zde záměrně neuvádíme)  a oni uvažují hodnoty pro stávající a navrhovaný stav jiné – třeba 4,5 pro stáv. stav a 2,5 pro navrhovaný (zaleží podle rozsahu zateplení, výměny oken), ale vždy z té tabulky č.3, i když nucené větrání v objektu není.

Jaké hodnoty lze tedy použít? Osobně si myslím, že tyto hodnoty z tabulky 3 by mohly odpovídat skutečnosti, v metodickém pokynu je však požadováno něco jiného...

-----

Ze SFŽP mi k tomuto problému přišlo toto stanovisko:

„Rozpor, na který se dotazujete, ve skutečnosti neexistuje. Ve výpočtech potřeb energie pro vytápění se pracuje se dvěma hodnotami výměn vzduchu. Hodnota n50 vyjadřuje netěsnost obálky budovy (infiltrace apod.). Je uvažována při rozdílu tlaků mezi vnitřním a vnějším prostředím 50Pascalů (např. silný vítr). Může být i změřena. Pokud není měření požadováno uvažuje se obvykle hodnotami v rozmezí 2,5 -4,5 pro stávající budovy bez zvláštního požadavku na vzduchotěsnost a např. max. 0,6 pro pasivní domy.
Hodnota n (bez indexu) vyjadřuje požadovanou intenzitu větrání danou provozními požadavky (např. hygiena, minimální objem větracího vzduchu na osobu atd.). V praxi je zajištěna u bytových objektů např. otevíráním oken, pomocí VZT apod. Její hodnota je stanovena pro program NZÚ jednotně n=0,3. Na výsledek má tato hodnota zpravidla větší vliv.“

-----

Můj dotaz – hodnota n50 se tedy do výpočtu v Energii nezadává (resp. nikde jsem tuto možnost nenašel) a v podstatě je obsažena v součiniteli spárové průvzdušnosti?

Otázka:

Nerozumím tomu, proč v Energii 2023 nelze zadat vlastní profil pro obytnou zónu.

Smluvní hodinový profil pro obytnou zónu, kde není automatická regulace vytápění, nesplňuje podmínku na něj kladenou vyhláškou tj. zóna by měla být vytápěna bez útlumu, což hodinový profil nerespektuje.

Otázka:

Zpracovávám PENB pro novostavbu pekárenského provozu vč. prostorů přilehlých mrazících hal.

V případě tepla bude přes spalinové výměníky od plynových pecí (inst. 800 kW výkonu výměníků) využíváno a akumulováno teplo pro vytápění a přípravu TV v prostorech objektu (provoz pekárny 363 z 365 dnů v roce), vlastní jiný zdroj tepla není uvažován, rozvod topné vody bude z aku. nádrží do OT a to především v prostorech bez vl. zdrojů tepla. Formálně tedy budu muset tedy zadat např. jiný zdroj tepla na ZP, že?

Otázka:

Jak je to s výpočtem ztrát rozvody teplé vody?

Když např. zadám, že v zóně mám rozvody délky 100 m a ztráty 150 Wh/(m.den), pak by roční spotřeba energie měla být 365*100*150/1000 = 5475 kWh. Jenže, když zadám profil, kdy např. v měsíci listopadu je nulová spotřeba teplé vody, pak je i nulová listopadová spotřeba energie na přípravu TV, což má sice jistou logiku, ale nemusí tomu tak být.

Počítal jsem zónu s obdobným odběrem jako u bytu (některé hodiny v roce jsou bez odběru TV), ale ztráta rozvody teplé vody vycházela jinak, než podle výše uvedeného vztahu.