Otázka:

Vypracovávám energetický audit na jeden objekt občanského vybavení. Jedna z variant opatření bude zahrnovat zavedení nového zdroje tepla – plynového tepelného čerpadla Robur – vzduch – voda http://www.robur.cz/tepelna-cerpadla-robur-pro-gahp-a.

Zajímalo by mě, jakým způsobem bych měl zadat tento zdroj pro co nejpřesnější výpočet v Energii 2013. Myslíte, že by bylo lepší zadat obecný zdroj tepla s vyšší účinností nebo zadat raději tepelné čerpadlo vzduch voda – byť by byl pohon elektřina. Jde totiž o to, že v EA zhodnocuji také spotřebu zemního plynu a el. energie a rád bych úsporu v Energii 2013 spočítal co nejpřesněji.

Otázka:

Prosím o radu jak správně do výpočtu PENB v Energii zadat odvlhčování vzduchu v případě, že součástí VZT není zároveň i zvlhčování. Konkrétně se jedná o zimní stadion, kde jsou umístěny dvě odvhčovací jednotky (odmlžovače) s adsorpčním vysoušečem vzduchu o kapacitě 7600 m3/h.

Zároveň je v hodnocené zóně i několik dalších VZT jednotek o celkové kapacitě větraného vzduchu 157 200 m3/hod. Řeším tedy problém, že pokud není vzduch i zvlhčován, nemohu v Energii zadat odvlhčování (i když zde bych si ještě poradil tak, že zadám zvhčování na minimální úrovni, aby nedošlo ke spotřebě energie na zvlhčování) a dále nedovedu zadat odvlhčování pro daný parametr zařízení (7600 m3/h), protože program automaticky počítá s celkovou výměnou vzduchu (157 200 m3/h). Samozřejmě výsledná spotřeba energie na odvlhčení je tak mimo reálná čísla a pravděpodobně i hodnocení energetické náročnosti v oblasti výměny vzduchu bude tímto způsobem nekorektní.

Otázka:

Dobrý den,rád bych se zeptal, jak zadat rekuperační jedotku s pasivní i aktivní rekuperací tepla. Konkrétně se jedná o jednotku NILAN VP18. Po pasivní rekuperaci s účinností cca 80%, se odcházející vzduch použije ve vestavěném tepelném čerpadle jak vzduch-vzduch (pro dohřev vzduchu) tak i vzduch- voda (pro ohřev TUV). Nevím, jak to zadat, aby bl projekt korektní ve smyslu NZU. Za odpovědi děkuji.

Na základě sdělení p. Ing. Michala Nixe, specialisty SFŽP z Oddělení metodiky přípravy, upozorňuji všechny zpracovatele výpočtů pro dotační program Nová Zelená úsporám 2013, že v případě hodnocení domů s velmi nízkou energetickou náročností se pro časový úsek bez nuceného větrání může zadávat nulová intenzita výměny vzduchu.

Pro RD s nuceným větráním se tedy zadává procento časového úseku s nuceným větráním 70,8 % (podíl 17 h provozu z celkových 24 h), intenzita výměny vzduchu při vypnutém větrání 0,0 za hodinu a objemové toky větracího vzduchu stanovené jako součin objemu vzduchu v RD a intenzity výměny vzduchu 0,3 1/h.

Pro RD s přirozeným větráním se uvažuje trvalá intenzita výměny vzduchu 0,3 1/h.

Panu inženýrovi Nixovi děkuji za laskavé upozornění... a čtenářům blogu se omlouvám se nepřesnou interpretaci metodických pokynů SFŽP pro oblast podpory B. Další informace k aktualizaci Energie 2013.4 najdete dále...

Otázka:

V hodnocené budově je navrženo chlazení dvěma malými split jednotkami (každá o výkonu 2 kW, jsou jen v zasedací místnosti, jinak budova není chlazena). Ve stávající variantě jsme chlazení zadali tak, aby to dle nás odpovídalo celkové roční spotřebě dle našeho odhadu, a to „příkon x počet hodin x počet dní provozu“ (tj. 2 ks x 0,7 kW x 6 h x 60 dní = 504 kWh/rok. Ve výpočtu vyšlo 952 kWh/rok, což jsem nechal takto být jako na straně bezpečnosti. Tento výsledek je však velmi citlivý na zadávání konkrétních hodnot, a to především na vnitřní teplotu v letním období. Zadali jsme to tedy tak, aby to vyšlo pocitově správně. 

V rámci navrhovaných opatření jsme neprováděli žádné úpravy na kartách chlazení, přesto je energetická náročnost na chlazení v obou variantách (původní stav a doporučení) odlišná. Vzhledem k tomu, že jedno z opatření je i výměna oken (menší „Ug“ a současně menší „g“), tak jsem očekával, že potřeba chlazení bude menší... a ona je větší cca dvakrát. Jaká může být příčina?