Otázka:

Dělám výpočet v Energii 2020, konkrétně PENB pro prodej rodinného domu, který je v pasivním standardu. Co mě zarazilo je, že řízené větrání hodnoceného domu vychází do klasifikační třídy E.

Zadaná jednotka má přitom nižší měrný příkon, než je referenční hodnota (2750 oproti 3000 Ws/m3).

Nemůže být ve vzorci nějaká chyba nebo co může tolik ovlivňovat výsledný parametr?

ZOOM: Modelování využití odpadního tepla ze serverů na vytápění

V dalším detailním návodu se podíváme na to, jakým způsobem lze při výpočtu energetické náročnosti budovy zohlednit využití tepla vytvářeného trvale běžícími servery (či jinými spotřebiči s velkou produkcí tepla) na vytápění ostatních částí budovy. Inspirací byl následující dotaz:

Zpracovávám PENB na objekt datového centra s kancelářemi. V 1NP jsou umístěny servery produkující teplo (cca 140 kW) a dále prostory s chladicím zařízením pro serverovnu. Vyprodukované teplo bude použito pro vytápění kanceláří ve 2NP přes systém využívající odpadní teplo.

Chtěl bych se zeptat, jak zadat systém vytápění pro 2NP. A dále jak objekt řešit z hlediska zón.

Otázka:

V RD je garáž, která je temperovaná. Vytvořila jsem si tedy v Energii 2020 vlastní profil, ale abych ho mohla přiřadit zóně, musím dát typ podzóny "jiná než obytná", typ profilu vlastní a vybrat vytvořený.

Ve výsledku je pak u tohoto profilu počítáno snížení neobnovitelné primární energie o 10 % jako u jiných než obytných staveb. Je trochu matoucí, když garáž patří do celku s obytnou stavbou...

Je, prosím, někde přesně daná vnitřní návrhová teplota pro garáž nebo je možné použít jakoukoliv teplotu?

Otázka:

Jak by se zadalo teplovzdušné vytápění pomocí krbu? Jedná se o rodinný dům, kde je hlavním zdrojem vytápění krbová vložka. Teplovzdušně (potrubím) je přiváděn teplý vzduch do okolních místností. Popsaný otopný systém funguje bez ventilátorů, jen přirozeným prouděním. Jiný zdroj tepla tam není a větrání je přirozené.

Otázka:

V hodnocené budově má být částečně vzduchotechnika s rekuperací, částečně odtahové ventilátory a částečně přirozené větrání. Vytvořila jsem jednozónový model, rozdělený na jednotlivé podzóny s popsanými způsoby větrání. Celkově pro výslednou zónu vychází přívod vzduchu nuceným větráním 1842 m3/h a odtah 1861 m3/h, přičemž 19 m3/h (rozdíl) je odtah odtahovými ventilátory.

Zajímalo by mne, jakým způsobem probíhá výpočet potřeby tepla na větrání v podobné situaci.