zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Proč nepatří vnitřní konstrukce mezi zónami do obálky budovy: detailní rozbor s příkladem
Kategorie » téma: Energie » 05 Konstrukce doplňkové | Energie » 10 Ostatní | Normy a vyhlášky
28.02.2017 18.41 | | Komentáře: 26 komentářů | Přečteno: 35691x
Otázka:
Nesouhlasím s vaším názorem vyjádřeným v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vnitrni-delici-konstrukce-mezi-zonami-a-vypocet-prumerneho-soucinitele-prostupu-tepla-budovy/.
Podle definice obálky budovy v zákoně č. 406/2000 Sb., (§2 odst. 1 písm. t)) je "obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu".
Z této definice je zcela jasné, že do obálky budovy patří i kce mezi zónami.
Správné zadání vnitřních konstrukcí mezi zónami
Kategorie » téma: Energie » 05 Konstrukce doplňkové | Energie » 10 Ostatní
23.02.2017 23.47 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 31970x
Otázka:
Zkoušel jsem ověřit vliv zadání konstrukcí mezi dvěma zónami na hodnotu Uem a zatřídění A-G.
Zadal jsem dělící konstrukce na formulář pro stěny a střechu a přiřadil jsem jim nízkou hodnotu činitele b=0,24 (odpovídá teplotě ve vedlejší zóně 10 C, když je v zadávané zóně teplota 20 C). Vyšel mi ovšem citelně vyšší průměrný součinitel Uem a třída se mi zhoršila z A na C (lepší výsledky platí pro stav bez zadání vnitřních stěn mezi zónami). Čím to je?
Existuje povinnost používat při zpracování PENB vnitřní teplotu v budově jen podle ČSN 730540-3?
Kategorie » téma: Energie » 10 Ostatní | Normy a vyhlášky
23.02.2017 22.19 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 30985x
Otázka:
V příloze č.1 vyhlášky 78/2013 Sb. je u rovnice (2) uvedeno, že převažující návrhová vnitřní teplota Theta,im se má uvažovat podle ČSN 730540-2. Znamená to, že musím při zpracování energetického průkazu vždycky použít vnitřní teplotu podle ČSN 730540, i když je v budově např. prováděna činnost, pro kterou je podle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) požadovaná jiná teplota, než je uvedena v ČSN 730540?
Tuto úvahu u mne vyprovokoval podnět kolegy, že pro hodnocení EN budov se musí používat teploty uvedené v ČSN 730540-3 v normativní příloze I, protože je to tak uvedeno v příloze č. 1 u rovnice (2) ve vyhlášce 78.
Dělící konstrukce mezi zónami a jejich vliv na průměrný součinitel prostupu tepla
Kategorie » téma: Energie » 01 Zóny | Energie » 10 Ostatní
06.03.2016 09.08 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 33844x
Otázka:
V Energii mám dvě zóny vytápěné na 20 a 15 st. C. Proč protokol PENBu netiskne (neuvažuje ?) ochlazované konstrukce mezi oběma zónami zadávané do karty "Popis spojení zón"?
Rozdílné energonositele pro chlazení a pro úpravu vlhkosti vzduchu
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny | Energie » 09 Výstupní data | Energie » 10 Ostatní
27.01.2016 13.27 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 29675x
Otázka:
Zadáváme na PENB větší administrativní objekt, ve kterém se nachází chlazení i vlhčení. Chlazení je prováděno chladícími jednotkami na elektřinu. Vlhčení je prováděno parním kotlem na zemní plyn. V programu Energie je zadávání energonositele pro chlazení i vlhčení sloučeno a nelze tedy správně rozdělit poměr za chlazením na elektřinu a vlhčením na zemní plyn. Jak máme správně prosím tento stav zadat?
I kdybychom zadali nějakým poměrem zemní plyn ku elektřině, pořád ve výstupu PENBu se budou u vlhčení i chlazení zobrazovat oba energonositelé.
< 2 3 4 5 6 Stránka 7 8 9 10 11 12 .. 18 >