Otázka:

Potřeboval bych potvrdit ideu postupu jednoho výpočtu v Energii. Mám dvoupatrový objekt, v přízemí 3 obchody (celkem 3 nezávisle vytápěné zóny, přerušované vytápění), v patře 6 bytů (celkem 6 nezávisle vytápěných zón, nepřerušované vytápění). Objekt se ve výpočtu rozdělí na 9 zón, konstrukce na styku jednotlivých zón se pak zadají v "Popisu spojení zón", při zadání přerušovaného vytápění ve 3 zónách  obchodů (rozdílný způsob vytápění oproti bytům) se pak už blíže neřeší tep. tok mezi jednotlivými zónami s momentální rozdílnou tep. interiéru?

Otázka:

..Učka na cca 2/3Udop nucené větrání s rekuperací.
Ve zprávě od vzduchaře jsou 4 jednotky VZT s rekuperací o celikovém jmenovitém průtoku 11 000m3/h. Po namodelování v energii , zadání otopné přestávky mi však tepelná ztráta větráním příjde hodně vysoká. Zadal jsem vetrací množství = celkový průtok. Z logiky věci mi ale přijde, že jednotky přeci nepojedou pořád takové obrovské množství vzduchu, že to bude proměnlivé. Vzduchař mi nedokázal odpovědět, jak to bude v čase běžet, řekl mi pouze že budou čidla Co2, takže se dá předpokládat, že nepoběží když tam nebudou lidé či  jiné škodliny.
v příloze posílám grafiku z energie.
Dle citu bych to zadal někde na polovinu celkového jmenovitého množství, ale zajímal by mě Váš odborný názor.
On to tvrdě směřuje do kategorie A kvůli dotacím a mě příjde hloupé ho nutit dávat např. tepelné čerpadlo za miliony (nabízí se totiž mnohem levnější varianta připojení na stávající kotelnu), když je mů j výpočet zatížen takovouto nejistotou, kterou mám ohledně větrání.

Otázka:

..Při výpočtu potřeby tepla se postupuje dle TNI 73 0329 - 30. Mohu v programu ENERGIE použít pro výpočet přerušované vytápění, nebo vzájmu zachování stejných výchozích podmínek se hodnoty  přerušovaného vytápění nezadávají? Použití přerušovaného vytápění může změnit výslednou hodnotu měrného tepla až o 10 kWh, což je hodně. Na druhou stranu ve většině rodinných domů se používá přerušované vytápění.

Otázka:

provedl jsem výpočet rodinného domu v programu Ztráty 2009 po místnostech a následně totožný objekt nadefinoval dle identických hodnot do programu Energie 2009 jako 1 zónu. Výsledná ztráta vyšla dle přibližného výpočtu přes měrné toky podobně, ale co se týče porovnání spotřeby tepla na vytápění a tepelné charakteristiky budovy,jejich hodnoty se výrazně odlišují.Viz níže:

Ztráty:     Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):    0,24 W/m3K

Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):     18,0 kWh/m3,a

Energie:PARAMETRY BUDOVY PODLE STARŠÍCH PŘEDPISŮ:

Celková tepelná charakteristika budovy - ČSN 730540 (1994):      q,c = 0.36 W/m3K

Spotřeba energie na vytápění  - STN 730540, Zmena 5 (1997):      E1 = 26.82 kWh/m3,rok

Hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění dle STN 730540(2002) se také výrazně liší.

Vzhledem k totožným údajům zadávaným pro výpočet v obou programech mi není zcela jasné,který výpočet či výsledná hodnota je vhodná pro zjištění spotřeby tepla na vytápění. Zkoušel jsem několik variant výpočtu,ale stále se tyto hodnoty výrazně liší,proto bych Vás chtěl prosím požádat o radu či Váš názor...

Otázka:

Pokud zadám dilataci do nevytápěných prostor prostřednictvím přibližného výpočtu, potřebuji vyplnit údaj o objemu vzduchu v nevytápěném prostoru.

Podle dokumentace je vzájemný odstup bytových sekcí - dilatace 200 mm, délka dilatace 8,5 m a výška při 8 podlažích 23,5 m, což představuje celkem

39,95 = cca 40,0 m3.  Nyní mám 2 možnosti provedení výpočtu:

1. Ke každé dílčí zóně přiřadím polovinu vzduchového objemu (20 m3), zadám plochu, U, pomocným výpočtem zjistím činitel "b" atd. a pokračuji ve výpočtu

2. K jedné z dílčích zón přiřadím celkový objem vzduchu a obě stěny (bude uvedeno ve výpočtu pouze jednou) - není to tak čisté, ale jedná se o 1 dům, která se skládá ze 4 sekcí

3. Poslední variantou, která mě napadla, ale o té nejsem přesvědčen, protože to není zcela čisté, by bylo počítat se stěnou v dilataci jako z obvodovou zdi a přes činitel teplotní redukce ji vyjádřit, že se nejedná o stěnu k exteriéru.