Otázka:

Mám dotazy k výpočtu solárního systému v Energii:

- Jak je tento výpočet přesný? Když jsem zadal dolní hranici účinnosti (50 % dle nápovědy) a průměrné stínění 0,7, pořád jsem byl s celkovým přínosem podstatně lepší než ve srovnání s výpočtem od Ing. Matušky (pro Zelená úsporám).

- Který výpočet je tedy přesnější? (že bych to třeba spočítal nejdřív podle Matušky a potom napasoval do Energie tak, aby to vycházelo stejně)

- V záložce "primární energie" jsou doplňující údaje pro solární systémy - to se používá pouze v případě, kdy chci vyjádřit úsporu solárním systémem oproti jinému zdroji, který v této tabulce zadávám? (Mám pocit, že v některé ze starších diskuzí jste uváděl, že do základních údajů se solární systém nezadává, že ten se započte automaticky, je to tak?)

Otázka:

Řeším objekt, u kterého je navržena rekonstrukce (zateplení obvodových stěn, střechy a výměna otvorových výplní, ale také zároveň zazdění některých oken - asi 8% z celkové plochy oken).

Běžně spočtu stávající stav včetně referenční budovy a dále nový stav se stejnými plochami (tedy bez navýšení o tloušťku izolantu). Přestože to zřejmě není úplně správně, vycházím z poznámky v příloze A TNI 730329, kde je psané, že v případě zvětšení rozměrů vlivem zateplení je možné ponechat původní rozměry.  

Jak ale postupovat v případě, že se tam ještě mění rozložení jednotlivých ploch - tedy ubude oken a přibude stěn?

Domnívám se, že bych měl spočítat stávající stav vč. referenční budovy a dále nový stav (tedy se všemi novými plochami) a opět s referenční budovou dle tohoto nového stavu. Srovnání stávajícího a nového stavu bude srozumitelné, akorát každý stav bude mít svoji referenční budovu.

Při představě, že to takto spočítám a předám k administraci programu z OPŽP, se obávám, že dojde ke zmatení úředníka, protože nebude vědět, která z těchto dvou referenčních budov bude ta "referenčnější" ...

Je možné toto provést nějakým elegantnějším způsobem? Tedy mít pro oba stavy jenom jednu referenční budovu?

Otázka:

Hodnotím jako jednu zónu bytový dům se třemi byty, z nichž jen jeden má VZT s rekuperací. Zadal jsem účinnost zpětného získávání tepla při větrání je výši 44%, což odpovídá podlahové ploše jednoho ze třech bytů, kde bude rekuperace realizována jednotkou s účinností dle výrobce 95% (minus 10% dolů). Je to tak dobře?

Dále jsem zkusil jako zdroje tepla zadat VZT z 15%, který tam ale nebude, jak jinak ale zadat tu informaci o rekuperaci, která udělá 20-30% na vytápění bytu, ve kterém se nachází.

Otázka:

Vlastním sw Energie 2009 a součástí výsledků v protokolu je měrný tok, který když pronásobíme teplotním rozdílem získáme ,,orientační ztrátu objektu,,. Jaký je rozdíl mezi takto vypočtenou ztrátou a ztrátou spočítanou přímo Vaším sw Ztráty ??

Otázka:

Hodnotím budovu s vytápěným suterénem, jehož suterénní stěna nemá konstantní tloušťku. Navíc je částečně nad terénem a také hloubka podlahy suterénu pod terénem není všude stejná. Zajímalo by mne, zda postupuji správně, když zadám:

- stěny nad terénem do formuláře "Stěny a střecha", okna do "Oken".

- tloušťku suterénní stěny jako průměrnou tloušťku, a to tak, že součet jednotlivých ploch nebo délek vynásobím jejich tloušťkou a podělím součtem ploch nebo délek

- obdobným způsobem bych postupoval pro získání průměrného tepelného odporu suterénních stěn

- pokud se týká hloubky podlahy suterénu pod terénem, tady si nejsem jistý, zda sečíst jednotlivé plochy stěn v kontaktu s terénem, vynásobit je hloubkou pod terénem a podělit součtem těchto ploch.