Otázka:

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli je možné v nějakém Vašem programu vypočítat akumulaci domu? Děkuji

Otázka:

Mám dotaz na prokazování výpočtových hodnot součinitelů tepelné vodivosti na základě deklarovaných hodnot pro energetické posudky v dotačním titulu "Nová zelená úsporám".

Konkrétně u materiálů EPS 70 F popř. EPS 100 S či EPS 150 S jsou hodnoty předdefinované v katalogu výrobků v Teplu 2011 (uváděné jako výpočtové) shodné s hodnotami, které výrobci u těchto materiálů uvádějí jako deklarované. Přičemž v metodickém pokynu pro NZÚ se uvažuje s tím, že výpočtové (návrhové) hodnoty se mají počítat jako zhoršení deklarované hodnoty uváděné výrobcem o 3-5%.

Tedy mám-li např. u EPS 70 F deklarovanou hodnotu tepelné vodivosti 0,039 W/m.K u v podstatě všech výrobců tohoto materiálu, pak by měla být výpočtová v rozmezí 0,04 - 0,041 W/m.K. Ale v software TEPLO 2011 je uvedena jako návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti 0,039 W/m.K. Samozřejmě jsem původně použil do výpočtů předdefinovanou hodnotu z katalogu Teplo 2011 a teď mi to úředníci v posudku rozporují. Jaké je vaše oficiální stanovisko jakožto dodavatele softwaru určeného mimo jiné pro zpracovávání energetických posudků pro NZÚ?

Otázka:

Chtěl jsme se zeptat v jakém programu ze Stavební fyzicky co nejpřesněji zadat a vypočítat vnější povrchovou teplotu izolačního dvojskla. 

Jedná se mi o určení vnější povrchové teploty konstrukce zasklení skleníku s návrhovou teplotou 30°C s U=2,70W/(m2K), klimatická oblast Brno (-15°C) za účele ověření odtávání sněhu. Zkoušel jsem zadat v Area i Teple. 

V Area deskou s eq. tepelnou vodivostí (pomocným výpočtem ) pro kompletní zasklení, ale po výpočtu úlohy mi program určil vnější teplotu -14.72°C (při te -15°C ). Mám se pokusit k-ci izolačního dvojskla zdat po vrstvách (tzn. sklo, dutina - vzácný plyn, sklo) a jak pak zadat pokovení vnitřního skla ? 

Při zadání v teple (rozdělením na 3 vrstvy - sklo - plyn - sklo s dopočtenou tepl vodivostí plynu tak aby součinitel pr. tepla vycházel 2,70W/m2K ) mi program určí vnější teplotu na -11,54°C (při te -15°C ).  

Obě hodnoty se mi zdají dost nízké při tak mizerném součiniteli prostupu tepla k-ce. Děkuji za tip jak zadání a výpočet co nejvěrněji provést.

Dále jsme se chtěl zda jsem schopen nějakým pomocným výpočtem např. Area zohlednit zhoršení součinitele prostupu tepla k-ce vlivem instalace do horizontální polohy či sklonu 15°.

Otázka:

Mám konstrukci střechy (krokve, parozábrana, tepelná izolace a hydroizolace), do které má být pomocí ocelových kotevních šroubů přikotvena konstrukce VZT jednotky.  Mohu celý problém zadat přesně v programu Ansys - ten mi však přesně vyjádří pouze tepelné toky a teploty, takže riziko kondenzace (případně její množství) nikoliv. V programu Area to dle mého zase nebude moc přesné a to zobrazení relativní vhlkosti, které poskytuje, si nejsem jist, jestli je směrodatné. V programu Teplo jsem pak schopen nasimulovat jen vliv porušení parozábrany, ale vliv toho, že dojde k výraznému ochlazení v jednom místě nikoliv.

Mohu Vás poprosit o nápad jak co nejlépe postupovat? K povrchové kondenzaci dle mého nedojde - na to je přidaný tepelný most malý. Nicméně toto jsem schopen velmi přesně posoudit v programu Ansys. Ve střeše se tohoto problému obávám již samotným vlivem perforace parozábrany, ochlazení tohoto místa to jenom zhorší.

Otázka:

Na vnějším povrchu stropu pod půdou mám umístěna prkna, aby se po něm dalo chodit. Pokud by ale tato prkna měla opravdu mi=150, tak by docházelo na jejich spodním líci ke kondenzaci, což jsem si výpočtem ověřil. Vzhledem k tomu, že je požadováno, aby tento strop byl pochozí, musejí tam být buď prkna nebo OSB (či něco na tento způsob); předepsal jsem tedy dřevěná prkna s tím, že je třeba je namontovat s mezerami šířky 10 mm - z tohoto důvodu jsem poté "citem" snížil součinitel difuse dřeva na mi=3... Nevím, zda jsem tuto hodnotu odhadl reálně? Nebo Vás napadá případně jiné opatření, jak zabránit kondenzaci a zároveň mít podlahu pochozí?