Otázka:

Na vnějším povrchu stropu pod půdou mám umístěna prkna, aby se po něm dalo chodit. Pokud by ale tato prkna měla opravdu mi=150, tak by docházelo na jejich spodním líci ke kondenzaci, což jsem si výpočtem ověřil. Vzhledem k tomu, že je požadováno, aby tento strop byl pochozí, musejí tam být buď prkna nebo OSB (či něco na tento způsob); předepsal jsem tedy dřevěná prkna s tím, že je třeba je namontovat s mezerami šířky 10 mm - z tohoto důvodu jsem poté "citem" snížil součinitel difuse dřeva na mi=3... Nevím, zda jsem tuto hodnotu odhadl reálně? Nebo Vás napadá případně jiné opatření, jak zabránit kondenzaci a zároveň mít podlahu pochozí?

Otázka:

Dá se aplikovat poznámka 2 pod tabulkou 3 v ČSN 730540-2 o využití tepelné izolace kolem základů v případě hal nebo rozsáhlých administrativních prostor u hal?

Mám na mysli to, že když mám v 1np administrativní zázemí+recepci+šatny, tak abych nemusel plošně dávat do podlahy tepelnou izolaci, tak jí dám jen kolem základové části. Jde mi nyní především o splnění požadavku dle normy, ale především z hlediska finančního je pro mne méně nákladně zaizolovat soklovou část než plošně rozsáhlou administrativu(včetně zázemí) nebo halu.

To znamená, že při dosazování do programu Teplo budu jako tl. dosazovat tl. izolace kolem základů a nebo v případě že ponechám tepelnou izolaci podlahy, a zateplím soklovou část, tak toto zateplení zahrnu do skladby?

Otázka:

Posuzuji obvodovou stěnu budovy bazénu, sprch, šaten a sauny.

1) Jedná se mi o to, jestli je lepší z hlediska šíření vlhkosti uvnitř konstrukce navrhnout jednoplášťovou konkrétně : keramický obklad +keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + omítka, nebo dvouplášťovou obvodovou stěnu konkrétně : keramický obklad + keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + vzduchová mezera 50 mm a vnější obklad z auqapanelů.

Když navrhnu jednoplášťovou stěnu, musí být podle mých výpočtů dodrženy následující podmínky :
- nesmí dojít k výpadku vzduchotechniky (musí být stále dodržena relativní vlhkost vnitřního vzduchu 50%)
- omítka na vnější straně zateplovacího systému musí mít faktor difúzního odporu max. 50 (nějaké lepší silikátové nebo silikonové omítky )

Pokud navrhnu dvouplášťové řešení, tak omítku řešit nemusím a teoreticky tato konstrukce částečně vydrží i výpadek vzduchotechniky na delší dobu.  Navíc tento výpočet byl proveden pro ustálený stav, kdy se neřeší vlhkostní setrvačnost, vliv vlhkosti na materiál a další vlivy. Znamená to tedy, že dvouplášťové řešení je v daném případě mnohem,, jistější,, zvýší se životnost konstrukce a projektant by se tímto mohl vyhnou případným problémům?. Je toto uvažování správné?.

2) Při návrhu tloušťky větrané vzduchové vrstvy mezi ocelovými rošty pro auqapanely v programu Mezera mi vychází při bezvětří tl. min. 20 mm při malých rozměrech otvorů. Není to nějak málo? (úsek šířky 0,6 m a výšky 3 - 9 m). Pokud nechám předběžný návrh 50 mm budu na straně bezpečné?

Otázka:

Když zvýším tep. odpor při přestupu tepla např. z 0,13 na např. 0,25 tak se mi sníží vnitřní povrchová teplota. Čím je toto způsobeno?

A ještě, jaká je logika v tom, že odpory přestupu tepla jsou u podlahy (spodní polovina) 0,35; stěny a vrchní polovina 0,25. Je to slabším prouděním vzduchu u podlahy?

Otázka:

Počítám tepelně technické posouzení u roubené dřevostavby. Snažila jsem se najít nějaké vhodné podklady, jak posoudit konstrukci, která má tl. 240 mm a tvoří ji vyschlé smrkové dřevo.

Nejsem si jistá zda na dřevo lze aplikovat bezezbytku pouze výpočet vycházející z λ materiálu. (Rovněž stanovit odpovídající λ, je velmi citlivé z hlediska výsledného U stěny).

V informačních technických podkladech firem, které stavby montují, se dočítám, že taková stěna splňuje požadované až doporučené U = 0,3 -0,2. Zdůvodňují to odlišným chováním dřeva, na které nelze aplikovat výpočty, které běžně používáme.

Samozřejmě je potřeba i započítání liniových mostů ve spojích.

Nevíte prosím o nějaké publikaci, která by se tématem nezaujatě a seriózně zabývala?