Upozornění na aktualizaci:

Na stránkách www.kcad.cz (odkaz Ke stažení - Stavební fyzika) jsou od 6.1.2011 k dispozici k volnému stažení aktualizované programy Area 2011, Cube3D 2011, Teplo 2011, Energie 2011 a Ztráty 2011. Stáhnout lze i kompletní aktualizovaný instalační balík Stavební fyzika 2011.

Hlavní změny v programech:

- rozšíření počtu kategorií konstrukcí zobrazitelných v energetickém štítku a průkazu ze stávajících 9 na 49 a s tím související změna šablon pro štítek a průkaz (Energie, Ztráty)

- oprava výpočtu požadavku na teplotní faktor pro vnitřní konstrukce (Area, Cube3D, Teplo), viz také http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/pozadavek-na-teplotni-faktor-pro-vnitrni-konstrukce-upozorneni-na-chybu/

- odstranění rizika ztráty dat při zadávání určitého kritického počtu homogenních oblastí (Cube3D)

- oprava několika drobnějších, výjimečně se vyskytujících chyb (Energie).

Postup instalace:

Doporučujeme odinstalovat stávající programy a do stejných složek nainstalovat aktualizované programy.

Otázka:

Mám dotaz na software Teplo 2014. Výsledky z tohoto software jsou platné v ČR a SR dle místních norem. Mám zadání na posouzení skladeb portfolia modulových staveb, které jsou exportovány do Německa. Oni chtějí posouzení podle jejich norem. Prosím jak je to s kompatibilitou německých norem s výsledky vašeho výpočtového software?

Otázka:

...Výpočty difúzně otevřených kcí dřevostaveb (bez parozábrany). V ČR to není až tak běžná kce, kterou by výrobci používali, nicméně občas se něco objevuje. V SRN a patrně i v dalších zemích je to relativně známý systém a je poměrně často používán (prvky STEICO, GUTEX, …). Obvyklá skladba obvodové kce je přibližně následující (z interiéru) – uvedu konkrétní příklad:

- sádrovláknitá deska 15 mm

- uzavřená vzduch. dutina 40 mm

- OSB deska 15 mm

- rámová kce vyplněná minerální vatou 140 mm

- dřevovláknitá lisovaná deska 60 mm

- lepidlo – s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca 20-30)

- konečná omítkovina – opět s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca

80-100)

Pokud provedu tepelně technický výpočet takové kce v programu Teplo 2008 (dle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540), vždy vychází samozřejmě kondenzace v takové kci. Co je však horší, množství zkondenzované vodní páry je cca 0,7 kg/m2rok, vypařené (vypařitelné) cca 5,0 kg/m2 rok.

Podmínka 0,1 kg/m2rok tedy není splněna. Rovněž tak podmínka, která je ještě přísnější a navazuje na plošnou hmotnost vrstvy s kondenzací. Řešení je samozřejmě vynechat lepidlo a konečnou omítku – byť mají velmi příznivý faktor difuzního odporu – a udělat kci odvětrávanou. Někteří dodavatelé touto cestou skutečně jdou a nabízejí toto řešení. Avšak v praxi se setkávám se i s řešením, které jsem uvedl výše, tedy s použitím relativně kvalitních lepidel a omítkovin. Ovšem pak nevychází podmínka pro množství zkondenzované vodní páry (ani podle ČSN EN ISO 6946 ani podle ČSN 73 0540). Za mých studií („doba Tepla 94“) jsem od Vás o difúzně otevřených kcí nic neslyšel, nyní jsem zkoušel hledat nějaké informace (např. jiná kriteria pro takové kce, způsob hodnocení), ale bezúspěšně. Dovedl bych si představit, že se „prohlásí“, že takovou kci nelze hodnotit podle výše uvedených norem a že funguje na základě nějakých praktických skutečností (bilance je aktivní), byť ne určitě dlouhodobých.

Otázka:

Pracuji v programu Teplo od Doc. Svobody a zajímalo by mne zadání hodnot Rsi. Pracuji s normou 730540-3 v tabulce J.1 a nejsem si jistý s jakýma hodnotama počítat.
Pro příklad mám koupelnu s návrhovou teplotou 24°C a vedle zádveří s teplotou 15°C, ale nejsem si jistí jaký zvolit tepelný odpor při přestupu tepla předpokládám že by mělo být Rsi=0,13 a Rse=0,13 jelikož se jedná o vnitřní prostory (Rse uvažuji jako přestup do zádveří) a dále tepelný odpor při přestupu tepla (pro výpočet kondenzace, vnitřní povrch. teploty a tepl. faktoru).
Pokud použiji výpočet(pro výpočet kondenzace, vnitřní povrch. teploty a tepl. faktoru) co je v programu tak mi vychází Rsi a Rse 0,13 ale v normě je všude uváděno pro vnitřní povrch 0,25 jsem z toho malinko zmaten nikde jsem nenašel referenční příklad jak na to, budu rád za každou radu.

Případně jak by to bylo když budu počítat tepelné zisky naopak do zádveří.

Takovéhle hodnoty mi to výpočítalo pokud jsem vyvolal pomocný výpočet:

 ale nějak se mi to nezdá s tím když nakouknu do ČSNky.

Otázka:

Mám na Vás jeden dotaz ohledně vrstvených tepelných izolací… Jeden budoucí klient má rovněž  ve stávající střešní skladbě asi tři hliníkové folie mezi vrstvami skelné vaty. Opravdu funguje v praxi efekt jakési radiační bariéry a dodatečných koeficientů přestupu mezi jednotlivými vrstvami tepelné izolace? Pokud ano, dá se tento efekt spočítat např. v programu teplo tak, aby byl uznatelný pro zelenou úsporám? (jak sám víte, pokud s konstrukcí nic nedělám, je lepší, když mi vyjde co nejlépe).