Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Položit otázku

 *
 *
 *

*) Povinné položky jsou označeny hvězdičkou.

Vaše otázky:

19.04.2024 15.27

Neměl jsem samozřejmě na mysli referenční budovu ve smyslu 264/2020, ale refenční úlohu domu z Enegie.

Aha, takže jde o hodnocenou budovu v demo příkladu? Pokud se u ní změna tepelného odporu okenic neprojevuje (nebo jen málo), tak je to jistě zvláštní. Podívám se na to, děkuji za upozornění.

Zbyněk Svoboda

18.04.2024 23.30

Děkuji za reakci k okenicím. Doplním, že zmíněný efekt u referenčního domu v Energii je téměř stejný, když u všech oken zvolím přídavný odpor jen 0,01 m2K/W. Přijde mi značně nereálné, že by stačilo na noc zakrývat okna třeba kusem kartonu a celoroční spotřeba tepla na vytápění klesne o 25-30 %.

Myslel jsem, že diskutujeme vliv okenic na hodnocenou budovu.

Pokud jste měl na mysli vliv okenic na referenční budovu, tak ten je nulový, protože podle Tab. 1 v příloze 1 vyhlášky 264/2020 Sb. referenční budova okenice nemá (resp. naprosto přesně: tepelný odpor uzavřených okenic je vždy nulový).

Zbyněk Svoboda

18.04.2024 11.42

Dobrý den.

Překvapuje mě vliv na noc zavíraných okenic (zateplených rolet) na energetickou náročnost v Energii 2023. U modelového vzorového příkladu RD jen tato změna zadání způsobí zlepšení měrné potřeby tepla na vytápění z 29 kWh/m2 na 20 kWh/m2. U RD, který mám nyní ve zpracování, je podobně efekt 22 vs. 11 kWh. Co má v rámci energetické simulace tak zásadní efekt? Samotné zlepšení součinitele prostupu tepla oken po část doby provozu toto nezpůsobí.

Pokud zadáte nenulový tepelný odpor okenic, tak se automaticky uvažuje, že jsou uzavřeny, jakmile zapadne Slunce, a otevřeny, když vyjde (viz zadání). To je v otopném období poměrně velká - resp. často i větší - část dne.

Žádnou podrobnou analýzu ohledně okenic jsme neprováděli (na to bohužel není čas). Protože ale neblokují solární zisky, zatímco ztráty významně snižují až 14 h denně, tak zas není tak nečekané, že mají celkem významné dopady. Budova je navíc komplexní systém, takže snížení ztráty přes okna v noci se projeví i na teple akumulovaném v ostatních konstrukcích.

Zbyněk Svoboda

18.04.2024 10.38

Dobrý den,
mám dotaz ke správné definici kcí vzhledem k UN,20 v Energii.
Pokud mám zónu která je pouze temperována - např. 5 - 10°C, tak zadávám do záložky "typy neprůsvitných kcí" jednotlivé kce a v "typu kce" vybírám normové hodnoty dle 730540-2 a zde vybírám např. pro obvodovou stěnu klasicky vnější stěnu s Un,20 = 0,30 nebo zohledním kci, že je z temperovaného prostoru do vnějšího prostředí - čili Un,20 = 0,75? Obdobě i ostatní kce - okna (1,50 vs. 3,50), podlaha (0,45 vs. 0,85)?

Odpověď na dotaz najdete zde.

Zbyněk Svoboda

17.04.2024 15.44

Dobrý den, z rozvojem FVE se stává, že FVE panely se často umisťují na plochy, které jsou po část dne výrazně stíněny, např. od cca 13:00 do západu Slunce. Bylo by možné v Energii toto stínění zohlednit, obdobně jako se to děje u otvorových výplní? Pokud např. obzor (až 360 st. C) rozdělím na 8 (16) segmentů a pro jednotlivé zadám stínění délkou a výškou překážky, pak se snadno určí úhel a snadno se porovná, zdali tento úhel je větší jak výška Slunce. Občas si takto upravím RKR pro Energii 2021, ale je to dost pracné.

Děkuji za námět a tip. Alespoň základní zohlednění stínění panelů by určitě bylo vhodné doplnit, dlouhodobě s tím počítám. Půjde-li vše dobře, mohlo by to být už ve verzi 2024 (k dispozici za cca 2-3 měsíce, pokud nebude mít novela vyhlášky 264/2020 Sb. další zpoždění).

Zbyněk Svoboda

16.04.2024 13.36

Dobrý den. Poraďte prosím, jak v Energii 2023 zadat ochlazení přiváděného vzduchu ve VZT na nižší teplotu, když zóna (a tedy profil užívání) jako taková ale (návrhové teploty pro) chlazení navržené nemá.

Předchlazování (či dochlazování apod. - označuje se to různě) větracího vzduchu zatím bohužel vyhodnotit přesně nejde. Připraveno je to pro verzi 2024, kterou jsme už plánovali uvést, ale protože se opozdila novela vyhlášky 264/2020 Sb., tak jsme byli nuceni to posunout.

Viz také odpověď na stejný dotaz z 2.1.2024, ze které cituji: "V Energii 2023 je dochlazování větracího vzduchu možné zohlednit jen orientačně. Zóna se zadá jako chlazená, přičemž pro zdroj chladu v jednotce se zadá jeho chladící výkon (současně se samozřejmě musí také zadat všechny jmenovité výkony zdrojů tepla). Před provedením výpočtu je pak třeba zvolit, že se mají při výpočtu zohledňovat jmenovité výkony technických zařízení. Program pak uvažuje příslušnou zónu jako chlazenou, takže pro ni stanoví potřebu energie na chlazení. Při výpočtu dodané energie na chlazení se nicméně uvažuje jen takový výkon (a s tím související spotřeba), jaké odpovídají danému zdroji chladu."

Zbyněk Svoboda

15.04.2024 09.57

Dobrý den, narazil jsem na drobný problém, když hodnotím budovu dle ust. § 6 odst. 2 písm. c a d, pak pokud jedna VZT jednotka větrá více zón, pak se zbytečně hodnotí pro každou zónu, jako kdyby každá zóna měla vlastní VZT jednotku.

Můžete nám prosím poslat konkrétní data? Do PENB by se totiž jak do tab. G, tak do tab. I mělo každé technické zařízení (tj. zařízení s určitým jménem) zapisovat jen jednou, což jsem pro jistotu právě vyzkoušel. Pokud se Vám tedy do PENB zapisuje stejnojmenné zařízení vícekrát, potřeboval bych zjistit, čím to v daném případě je.

Jestliže nejde o tabulky v PENB, prosím o upřesnění, kde se ta jednotka objevuje/hodnotí vícekrát, děkuji.

Zbyněk Svoboda

11.04.2024 11.43

Dobrý den, chtěla jsem se prosím zeptat něco ohledně stínění oken okolní zástavbou, pevnými překážkami apod. V případě kdy mám okno stíněné okolní zástavbou i markýzou zadávám paušální hodnotu 0,75 do obou políček nebo jen jednou do jednoho z nich. Děkuji


Smluvní korekční činitel stínění Fsh=0,75, který lze použít místo přesného zadání stínících překážek, vyjadřuje zjednodušeně vliv všech stínících překážek (viz C.5 v příloze 5 vyhlášky 264/2020 Sb.). Zadává se tedy vždy jen jednou, přičemž je celkem jedno, do jakého políčka je zadán. Zbylé činitele stínění mají přitom vždy hodnotu Fsh=1.

Zbyněk Svoboda

09.04.2024 11.10

Dobrý den, jak lze nejlépe zadat dohřev odvlhčeného vzduchu, na který se používá např. teplo ze zemního plynu či TČ? Jak je to s úpravou vzduchu ve VZT jednotce, kde zároveň dochází k odvlhčení a chlazení přívodního vzduchu? Např. z 30 st.C a RH 72% na 18 st.C a RH 30%. Energie 2023 uvažuje odvlhčování a chlazení odděleně, ale v některých případech mohou probírat zároveň, tedy část energie potřebná na odvlhčení slouží ke chlazení. Je to dost komplikované, a manuál Energie k tomu nenabízí nápovědu.

Výpočet dodané energie na úpravu vlhkosti vzduchu plánuji v dalších letech více propracovat a zpřesnit. Dosavadní postup vycházející z údajů dostupných v ČSN 730331-1 neumožňuje zohlednit mnoho různých situací a bude ho třeba upravit. Je to ale skutečně komplikovaná problematika, ve které nejsem sám specialistou, takže to bude vyžadovat pomoc externistů. Uvidíme, jak rychle to půjde. Poptávka po tom po pravdě není příliš vysoká, takže zatím dostávají přednost více poptávané úpravy (aktuálně různé typy volného chlazení).

Pro dohřev odvlhčeného vzduchu se jinak zatím předpokládá stejný energonositel jako u zařízení pro úpravu RH. Není-li to elektřina, je třeba určit/odhadnout příslušný faktor primární energie a zadat ho do výpočtu. Dohřev odvlhčeného vzduchu se přitom uvažuje jen tehdy, když je potřebný.

Samotný výpočet potřeby energie na odvlhčování probíhá v souladu s EN ISO 52016-1 po výpočtu potřeby energie na chlazení. Nejprve se tedy počítá energie na ochlazení vzduchu... a následně se počítá, jak moc by se musel případně tento ochlazený vzduch ještě dále ochladit, aby se kondenzačním způsobem odvlhčil.

Zbyněk Svoboda

11.03.2024 07.24

Dobrý den, prosím vás stalo se mi, že při provádění výpočtu v Energii se mi do výsledků vůbec nezapočítává příprava teplé vody.
Přitom je tam zadaná i odškrtnuto zahrnout do výpočtu a před nedávnem, mi výsledek vyjel zcela normálně. Může být chyba v klíči? Děkuji

Výsledky výpočtu souvisí vždy jen se zadáním. Doporučuji zkontrolovat, zda máte v příslušné zóně zadánu nenulovou spotřebu teplé vody v m3/rok. Pokud na nic nepřijdete, pošlete nám prosím kompletní úlohu ke kontrole.

Zbyněk Svoboda

< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 117 >

Stavební fyzika » Aktuality

03.11.2023 13.35 » Energie 2023.11 k dispozici.

V sekci ke stažení  na kcad.cz je pro uživatele Energie 2023 bezplatný update 2023.11.

31.08.2023 14.47 » Energie 2023.10 k dispozici

V sekci ke stažení  na kcad.cz je pro uživatele Energie 2023 bezplatný update 2023.10