Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
zkouším výpočet v Energii 2023 na novostavbě RD (2NP dřevostavba, TČ, pasivní rekuperace). Při použití 5uzolového výpočtu mi vychází rozdíl v MPT na vytápění oproti Energii 2021 cca o 10% nižší, což je asi v pořádku. Když ale použiji přesný výpočet, sníží se MPT na 50%. Neporadil byste mi prosím, kde je chyba? Děkuji, Eva Bezáková
Bez znalosti konkrétních dat je to obtížné, ale obecně platí, že při přesném výpočtu se zohledňují zadané skladby konstrukcí, zatímco u 5-uzlového výpočtu se zadaná skladba převede na náhradní model konstrukce s 5 uzly, u kterého nemusí být program vždy schopný dobře automaticky rozmístit hmotu konstrukce do uzlů.
Rozdíly tu tedy mohou nastat, ale je celkem divné, že by byly tak velké. To už opravdu signalizuje spíš nějaký problém - ať už v zadání, nebo ve výpočtu. Přesný výpočet mívá občas problémy s numerickou stabilitou, na které sice program upozorňuje, ale možná je tentokrát nezachytil... a i to může mít podobné důsledky.
Pošlete nám prosím Vaše vstupní data, podívali bychom se na ně. Děkuji.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
Počítám výrobní objekt s velmi velkými zisky od výroby. Ty mám samozřejmě v zóně výroby zohledněny. Investor by chtěl redukovat plochu FVE z důvodů možnosti využití, těchto zisků i do ostatních zón. Jako zdroj tepla to nelze dle metodiky zadat. Není to ani odpadní teplo z chlazení, protože v objektu chlazení není. Když zvýším vnitřní zisky i v ostatních zónách, propíše se mi to do ref. budovy, takže si nepomůžu. Proto se chci zeptat na možnost zadání využití odpadního tepla z výroby v zónách skladu a expedice.
Děkuji Richtrová
Přiznám se, že jsem teď rychlou kontrolou nezjistil, kvůli čemu by nešlo teplo z technologie získané v jedné zóně použít jako zdroj tepla na vytápění v okolních zónách.
Dosud jsem si myslel, že by to jít mělo. A že by se tedy v podobné situaci mohl pro okolní zóny zadat zdroj tepla s fiktivní účinností např. 1000 000 % (aby byla dodaná energie na vytápění minimalizována) a s energonositelem "odpadní teplo z technologie".
Zbyněk Svoboda
Dobrý den
Je možné po 1.1.12023 používat Energii 2021 /která má modul na posouzení FVE/ na objekty kde není chlazení a úprava vlhkosti ale třeba je tam FVE? Bylo by to ve smyslu vyhl. 264 možné , když ten modul již počítá s hodinovým krokem FVE?
Děkuji za názor.
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
zpracováváme PENB pro halu lakovny, objekt se skládá ze dvou prostor, z přípravny a samotné lakovny, obě části je možné vytápět zařízeními typu sahara, dále se pro vytápění a hlavně větrání prostor používá VZT jednotka (20 000 m3/h), která slouží také pro technologii lakovny, slouží pouze pro přívod vzduchu do místností (má jeden ventilátor), do přípravny dopravuje 2 500 m3/h, do lakovny dopravuje 17 500 m3/h (minimálně lakovna potřebuje technologicky pro doplnění vzduchu 15 000 m3/h), co se týká odvodu, tak zpět do jednotky je pro potřeby míchání odváděno pouze 2500 m3/h z prostor sušárny v lakovně, velká část vzduchu je spotřebována při technologických procesech, konkrétně při sušení a vypalování. Jsou tam plynové hořáky. VZT jednotka tedy dopravuje vzduch jedním směrem, přičemž je na začátku klapková komora, kde je možno smíchat vzduch z exteriéru (např. -12 °C) a odpadní horký vzduch ze sušárny (např. 70 °C). Ten je potom možné ještě ohřát ohřívačem, který je součásti jednotky (např. z 0 °C na 18°C). Dotaz tedy zní, jak toto zadání uchopit a hlavně jak korektně postupovat při vypracovávání PENB? Je nutné nějak rozdělit, kolik vzduchu je potřeba pro technologii a kolik pro udržení vnitřního prostředí a do PENB uvažovat jen to? Je možné alespoň částečně zahrnout do výpočtu i tak odpadní teplo ze sušárny?
Otázkou je, kolik větracího vzduchu je skutečně potřeba jen pro technologii (tj. kolik vzduchu nijak nesouvisí s osobami). Pokud to jste schopni určit, pak by se toto množství ve výpočtu podle mého názoru nemuselo uvažovat (rdoporučuji nicmémě raději vznést dotaz na SEI).
Odpadní teplo by bylo možné zohlednit např. jako "zdroj tepla", který by pokrýval určitou část potřeby tepla na vytápění v přípravně. Museli byste být samozřejmě schopni určit, jak velký podíl potřeby tepla by odpadní teplo mohlo během roku pokrýt. Opět ale raději doporučuji obrátit se na SEI, zda by s takovým postupem souhlasila.
Zbyněk Svoboda
Energie 2023 - výpočet s hodinovým krokem.
Dobrý den, jen ze zákona povinné používat Energii 2023 i pro výpočet budov, kde nedochází k chlazení, úpravě vlhkosti ani k výrobě elektrické energie? Děkuji za odpověď.
Povinnost použít hodinový krok od 1.1.2023 stanovuje vyhláška 264/2020 Sb. pro budovy s chlazením, úpravou RH a výrobou elektrické energie. Pro ostatní nikoli. Budete-li tedy posuzovat třeba starší RD s plynovým kotlem, bez chlazení a bez FVE, tak můžete i nadále použít dosavadní měsíční krok (tj. Energii 2020/21).
Hodinový krok nicméně poskytuje podstatně přesnější výsledky a umožňuje mnoho různých podrobnějších analýz (např. rizika přehřívání zóny v letním období), takže je vysoce pravděpodobné, že postupně dosavadní měsíční krok nahradí. Může k tomu přispět i to, že Energii 2020/21 už nebudeme dále aktualizovat a upravovat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
modeluji detail v programu Area. Jedná se o prosklené bazénové dno nad koupelnou. V rohu koupelny u osazení bazénu je v betonu uložen topný kabel ve 3 smyčkách (tedy 1 kabel ale průřez je vidět 3x).
Přes "speciální parametry" u materiálu betonu jsem vložila "velikost vnitřního zdroje tepla" ve W/m3. Vstupní údaje kabelu jsou výkon 29,811 W/m a průměr kabelu 7 mm. "Velikost vnitřního zdroje tepla" mi tedy vyšla: 29,811/(3x 0,0000385) = 258 103,896 W/m3. Po výpočtu detailu vychází ale v protokolu nesmyslné vysoké teploty (v místě kabelu cca 1000 °C, na povrchu stěny cca 290 °C). Postupovala jsem podle staršího článku zde. Nevím, jestli je chyba u mě ve výpočtu nebo je kabel předimenzovaný projektantem. Projektant tvrdí, že bude na povrchu stěny 30 °C. Děkuji za odpověď.
Bez znalosti konkrétního zadání je bohužel dost obtížné reagovat. Z formulace dotazu to nicméně vypadá, že jste topný výkon přiřadila přímo betonu. Je-li tomu tak, pak to bohužel není správný postup.
Topné kabely je třeba modelovat jako samostatné oblasti s plochou a pozicí odpovídající skutečnosti. Materiálově to může být třeba nějaký kov (příliš na tom nezáleží). Topný výkon ve W/m3 se přiřadí jednotlivým kabelům, přičemž by každý z nich měl mít výkon 29,811/0,0000385 = 775 016 W/m3 - pokud tedy na každou smyčku připadá alespoň 1 m délky kabelu. Pokud ne, je třeba příslušným způsobem výkon redukovat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, v programu Energie 2021 jsem na formuláři Neprůsvitné konstrukce měnil tl. tep. izolace v podlaze. Při zavírání formuláře mi celá Energie spadla. Při opětovném zapnutí mi program hlásí chybu:
Data popisující podlahové konstrukce (Pxx) nemají formát verze 2020 a novější.
Snažil jsem se soubor s koncovkou Pxx nahradit totožným souborem z dřívější verze výpočtu (kdy program chybu nehlásil), ale takový soubor jsem nenašel, pouze soubor s příponou Pxy. Nepomohlo ani opětovné pře-uložení. Můžete mi prosím poradit, jak chybu odstranit?
Děkuji za odpověď.
Krejčík
Pro jakoukoli pomoc potřebujeme mít bohužel v podobných případech vždy k dispozici všechny soubory se zadanými daty.
Obecně mohu jen napsat, že data popisující konstrukce v kontaktu se zeminou mají příponu P01, P02, P03 atd., přičemž P01 obsahuje konstrukce pro 1. zónu, P02 pro druhou atd. Nahrazovat starší verzí by tedy bylo třeba tyto soubory. Je ale otázkou, zda bude takový postup funkční a zda pak nevznikne nějaký další konflikt mezi verzemi dat.
Pokud budete potřebovat další pomoc, pošlete nám prosím nejprve kompletní zadané údaje.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
V programu energie jsem zadal do zóny několik podzón, ale cca po týdnu, kdy jsem se k zakázce vrátil, podzóny ze seznamu zmizly a formulář se tváří jako by žádná podzóna nebyla zadána. Na záložce "Základní parametry zóny" údaje ze zadání podzón jsou a odpovídají předchozímu zadání podzón. Co s tím?
Děkuji za odpověď
Blažek
Nemýlím-li se, tak už jsme od vás dostali příslušná data ke kontrole. Pokud je tomu tak, tak jsem se domníval, že se s Vámi už kolegové spojili a dali Vám vědět. Zřejmě to ale ještě neudělali, za což se omlouvám.
Problém je v tom, že ve Vašich datech nejsou soubory s příponou D01, D02, D03 atd., ve kterých jsou uloženy údaje o podzónách.
Pokud tyto soubory neexistují, tak bohužel nelze jakékoli údaje o podzónách resuscitovat - prostě neexistují. Jak k tomu mohlo dojít, bohužel nevím. Soubory se ale samy od sebe v žádném případě nemohou vymazat - je nutný nějaký vnější zásah. Buď je tedy někdo omylem vymazal, nebo je nezkopíroval při přesunování úlohy z jednoho počítače na jiný (či z jedné složky do jiné) apod.
Doporučoval bych prohledat disk s daty, zda na něm někde soubory se jménem vaší úlohy a s příponou D01, D02 atd. nejsou. Pokud je nikde nenajdete (ani v koši Windows), pak jsou asi naneštěstí ztraceny. Potom by bylo bohužel nutné údaje o podzónách zadat znovu. Pomoci v tom by Vám mohl protokol o výpočtu, ve kterém najdete přehled parametrů zón vytvořených složením podzón.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
měla bych dotaz na zásobníky teplé vody. Pokud modeluji v Energii více zónový objekt a v objektu mám instalovaný jeden zásobník přípravy teplé vody, zadávám tento zásobník pouze v jedné zóně, i když se používá ve všech zónách?
Děkuji
S pozdravem
Lucie Jurenková
Máte v zásadě 2 možnosti: buď zadáte celý zásobník jen do jedné ze zón (doporučoval bych do té, kde je největší spotřeba TV), nebo ho rozdělíte do zón (např. v poměru spotřeb TV v jednotlivých zónách).
V druhém případě je třeba zadat správně referenční měrnou ztrátu, aby odpovídala ve všech zónách referenční ztrátě pro celý, nedělený zásobník. V PENB se v tomto případě dále zobrazí několik malých zásobníků místo jednoho velkého, což může vyvolat jisté diskuse - nemyslím ale, že by nešlo vše vysvětlit. Většinou se asi nicméně používá první možnost.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
zpracovávám PENB pro novostavbu pekárenského provozu vč. prostorů přilehlých mrazících hal. Na toto téma jsem našel již dříve dotaz týkající se obalových konstrukcí mrazírny, viz.:
http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/postup-pri-zadani-obalovych-konstrukci-mrazirny/?pg=2
a
http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/energeticky-prukaz-pro-zonu-sousedici-s-mrazirnou-ci-chladirnou/?pg=9
a dále komentář k objektu bez vlastního zdroje tepla (obj.pekárny využívá odpodní teplo od spal. výměníků).
Oba tyto případy mám teď společně v jednom případě PENB. V případě haly mrazírny a oddělujících konstrukcí mezi prostorem haly pekárny (projekt +16°C) a mrazírna (-20 °C) se chci zeptat, zda kvůli popsaným komplikacím výpočtu (viz. vaše odpověď v odkazech výše) doporučujete nakonec raději halu mrazírny zahrnout jako samostatnou zónu (-22 °C) se vším všudy do PENB (přestože SEI dříve dotazujícímu doporučuje mrazírnu nezahrnovat)? Jak potom ve všech variantách řešení zahrnout oddělují konstrukci mezi zónami haly a mrazírny? Případně zda Vás napadá ještě jiný postup? Jedná se o větší novostavbu, takže to půjde v rámci řízení ještě na schválení SEI.
V případě tepla bude přes spalinové výměníky od plynových pecí (inst. 800 kW výkonu výměníků) využíváno a akumulováno teplo pro vytápění a přípravu TV v prostorech objektu (provoz pekárny 363 z 365 dnů v roce), vlastní jiný zdroj tepla není uvažován, rozvod topné vody bude z aku. nádrží do OT a to především v prostorech bez vl. zdrojů tepla. Formálně tedy budu muset tedy zadat např. jiný zdroj tepla na ZP, že?
Předem děkuji za odpovědi.
David Pech
Doporučuji vždy zkontrolovat datum příspěvku - pokud je už starší (např. z roku 2017 jako jeden z uváděných), nemusí už obsahovat aktuální informace.
Zpracovat lze určitě jen jeden PENB pro celou budovu, která bude ovšem modelována jako vícezónová. Mrazírna bude samostatnou zónou (obalové konstrukce se zadají podle příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/postup-pri-zadani-obalovych-konstrukci-mrazirny/?pg=2), nelze ji slučovat s jinak provozovanou částí budovy. Dělící konstrukce mezi mrazírnou a okolními zónami budou zcela standardně zadány na formulář pro zadání dělících konstrukcí mezi zónami.
Odpověď na druhou část dotazu najdete zde.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 9 10 11 12 13 Stránka 14 15 16 17 18 19 .. 117 >