Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
vracím se k dotazu ze 1.12. ohledně zadání nákladových můstků. Jde o to, že mám skladovou halu s podlahou na zemině, vytápěnou, zateplenou. V obvodovém plášti jsou sekční vrata a za nimi (uvnitř dispozice, neuskočené) je nákladový můstek, který standardně nebývá zateplený. Je to v podstatě "díra" v podlaze s plechovým poklopem uvnitř vytápěné zóny.
https://www.hormann.cz/prumysl-remesla-a-verejny-sektor/prumyslova-vrata/nakladaci-technika/
Z. Šťastná
Děkuji za upřesnění. Jde-li o tento případ, pak máte při obvodu budovy X m2 konstrukce, která má pod sebou venkovní vzduch, přičemž není tepelně izolovaná.
Kdybyste to chtěla zohlednit přesně, tak by se to asi dalo provést s pomocí lineárních činitelů prostupu tepla. Musela by se vypočítat hodnota v místě můstku (z 2D řezu můstkem) a hodnota mimo můstek - oba lineární činitele by se naváhovaly podle svých délek a vypočítal by se průměrný lineární činitel po celém obvodu podlahy. A ten by se pak zadal do výpočtu. To je samozřejmě celkem pracné. A muselo by se to vyzkoušet.
Orientačně - a na straně bezpečnosti - by to šlo zohlednit tak, že byste zadala podlahu, jako kdyby tam žádné můstky nebyly. A k tomu navíc by se zadala konstrukce o ploše odpovídající součtu půdorysných ploch všech můstků a s příslušným součinitelem prostupu tepla - a tato konstrukce by se zadala jako podlaha nad venkovním prostředím.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
lze prosím někde zjistit, popř. jaké lze použít do PENB, účinnosti ohřívačů pro ohřev/dohřev vzduchu ve vzduchotechnických jednotkách. Elektrický ohřívač, teplovodní ohřívač.
Děkuji
Peniak
Nikdo z nás bohužel není specialistou, projektantem či dealerem systémů TZB, takže ohledně účinností různých technických systémů neumíme poskytnout jiné než obecné informace. Nemáte-li žádné přesnější údaje, doporučoval bych použít účinnosti adekvátních zdrojů tepla podle ČSN 730331-1, nebo lépe: kontaktovat dodavatele příslušného systému.
Zbyněk Svoboda
Je možné načíst zadání nevytápěného prostoru do jiné sousedící zóny, která má shodný již definovaný sousedící nevytápěný prostor? Nebo je nutné stále stejně zadávat jeden nevytápěný prostor, byť byl již jednou specifikovaný?
Děkuji za odpověď.
Pokud dobře rozumím dotazu, tak máte dvě zóny, přičemž u každé je nevytápěný prostor. A tyto nevytápěné prostory jsou dva (oddělené) a přitom jsou zcela stejné.
Tuto zřejmě málo častou situaci (s podobným případem se zatím na nás nikdo neobrátil) program bohužel neumožňuje přímo řešit (např. kopírováním nevytápěných prostorů mezi zónami).
Možné je zkopírovat celou zónu (tj. včetně nevytápěného prostoru) a následně z kopie zóny odstranit vše, co tam nepatří.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
Je možné nějakým způsobem provést změnu vstupních dat, které nemají vliv na výpočet (např. doplnění vygenerovaného čísla ENEX, nebo změnu adresy apd.), aniž by musel proběhnout znovu zdlouhavý výpočet?
Děkuji za odpověď.
Pokud nechcete, aby se automaticky vymazaly výsledky výpočtu, když změníte vstupní data, je to možné nastavit přes příkaz Vstupní data - Možnosti (přepínač pak najdete na záložce Možnosti editoru vstupních dat). Musíte si poté nicméně dát vždy pozor na to, abyste při jakékoli změně dat znovu provedl výpočet.
Jde-li Vám konkrétně o doplnění čísla ENEX, tak to není třeba nutně zapisovat do samotných vstupních dat (na formulář pro základní popis budovy). Stačí ho zapsat do okénka, které se objeví před vygenerováním PENB.
Zbyněk Svoboda
Děkuji za odpověď. Vliv solárních zisků přes neprůsvitné konstrukce však není zanedbaný, i ČSN 73 0548 (1985) s nimi uvažovala. Jejich správné určení trochu komplikuje správné určení činitele viditelnosti oblohy a rozdíl mezi teplotou oblohy a teplotou vzduchu, kdy zmíněná technická norma pouze v příloze B uvádí informativní hodnotu. Problém by byl asi řešitelný možností zadat sestavu neprůsvitné konstrukce + výplně s možností zadání počtu takových sestav v zóně. Tím nijak nezpochybňuji, že pro některé případy lze stínění zanedbat.
Neměl jsem na mysli, že by se měl vliv solárních zisků přes stěny a střechy zanedbávat, ale že u nich není přesné zadání stínění až tak podstatné, protože solární zisky přes tyto konstrukce - ať už se stíněním či bez něj - jsou ve srovnání se zisky přes okna velmi malé. Stínění stěn a střech sice může už tak malé zisky sice trochu snížit (nebo naopak jeho absence trochu zvýšit), ale na celkových výsledcích výpočtu se to u většiny budov podstatně neprojeví.
Příčina je v tom, že na rozdíl od oken, u kterých se přímý solární zisk okamžitě uplatní uvnitř hodnocené zóny, u stěn a střech se solární zisky uplatní jen dosti zprostředkovaně: v podstatě jen ohřívají venkovní povrch konstrukce. A to, jak dále zapůsobí v interiéru, závisí pak na celkové skladbě konstrukce (prostupu tepla, tepelné setrvačnosti, pořadí vrstev).
Pokud chcete mít co nejpřesnější výsledek, pak je jistě možné stínění stěn a střech detailně zadávat - jen je kvůli tomu nutné příslušným způsobem např. stěnu s lodžiemi rozdělit na dílčí části. Řekl bych nicméně, že takto vynaložená práce navíc nebude mít většinou až tak velký dopad na výsledky.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, zabývám se správným zadáním stínění stěn dle ČSN EN ISO 52 016-1. Na rozdíl od otvorových výplní nemohu zadat duplikaci tj. počet opakujících se stejných stěn např. stěn lodžií. Pokud zadám na jeden formulář celkovou plochu lodžií, pak zadávání stínění podle normy nemá smysl, nebo se pletu? Samozřejmě mohu zadat např. 24 stejných formulářů pro stěny lodžií, ale to je dost zdlouhavé a nepraktické.
Výpočet stínění probíhá podle přílohy F v EN ISO 52016-1. Jde o zjednodušený model (přesný model by vyžadoval kompletní zadání budovy a celého okolí ve 3D, což se zcela nereálné), který funguje určitě lépe pro okna, než pro stěny. Nejpřesnější výsledky lze očekávat, pokud geometrie hodnocené situace odpovídá obr. F.1 v EN ISO 52016-1.
Zadáte-li celkovou plochu svislých stěn mezi zónou a lodžiemi (jestli tomu dobře rozumím), pak se ve výpočtu nemůže nijak projevit vliv vodorovných lodžiových desek v jednotlivých podlažích. Uplatnit by se mohla jen ta zcela poslední deska nahoře. Stejně tak se nemůže uplatnit vliv svislých bočních lodžiových stěn - kromě těch krajních. Aby se zohlednil vliv všech vodorovných a svislých stínících překážek, musela by se stěna mezi zónou a lodžiemi zadávat po částech.
Solární zisky přes neprůsvitné konstrukce nicméně nehrají skoro nikdy zásadní úlohu (zvláště, mají-li konstrukce nízký součinitel prostupu tepla), takže nějaká nepřesnost v zadání stínění není určitě nijak fatální. Pokud vím, tak mnoho specialistů zadává stínění jen u oken.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
prosím o radu. Jakým způsobem zadat v hale nakládací můstky, který vstupuje dovnitř dispozice haly.
Nejsem si jistý, zda si to umím správně představit. Z dotazu bohužel není také zřejmé, zda jsou oba zmíněné prostory vytápěné, nebo ne. Pokud jsou hala i můstek zadány jako vytápěné zóny, tak se konstrukce na jejich rozhraní standardně nezadávají. Pokud je hala či můstek nevytápěným prostorem, pak se konstrukce na jejich rozhraní zadávají jako konstrukce na rozhraní nevytápěného prostoru a vytápěné zóny na formuláři pro zadání nevytápěných prostorů.
Pokud se mi nepodařilo odpovědět na dotaz, pošlete nám prosím více informací, o jakou situaci se jedná, děkuji.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
dá se v Energii 2023 nějak relevantně zohlednit vliv venkovních stínících prvků (např. rolety) na energetickou bilanci domu pouze v zimním/nočním režimu (tzn. stažení rolet po setmění), čili ovlivnění spotřeby tepla na vytápění?
Nejsem si bohužel jistý, zda rozumím dotazu. Uvažované rolety jsou přes den vytaženy nahoru (tj. nefunkční) a staženy dolů jsou jen v noci? Nebo fungují podle potřeby i přes den?
Pokud by to byl ten první případ, pak by se tato situace neměla zadávat s pomocí rolet/žaluzií, ale okenic. Pokud jde o druhý případ, tak by se tato situace měla modelovat s pomocí rolet A okenic.
V obou případech je třeba stažené rolety v noci modelovat jako okenice a zadat pro ně odpovídající tepelný odpor.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
v Energii 2023 se u výpočtu referenční budovy nezobrazuje hodnota součinitele prostupu tepla dveří U=1,7, ale nižší např. 1,648. U oken se zobrazuje v pořádku. Je to tak v pořádku?
Děkuji ZP
Referenční hodnota, na kterou se ptáte, se určuje podle přílohy 1 ve vyhlášce 264/2020 Sb., v níž je zavedeno omezení ref. součinitelů prostupu tepla shora podle vztahu (6). Toto omezení se obvykle projeví jen u dveří.
Podrobnější informace k tématu najdete ve starším příspěvku na blogu zde: http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/proc-je-referencni-u-takove-divne-aneb-proc-je-uzitecne-prostudovat-peclive-platnou-vyhlasku/?pg=38.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
mohl bych mít dotaz, jakým způsobem v Energii zadat vytápění a přípravu teplé vody bytovými předávacími stanicemi Meibes.
Objekt je napojen na CZT. Na patě objektu je pouze směšovací ventil, který reguluje teplotu topné vody celoročně na cca 70°C. Odtud vede společný rozvod k jednotlivým bytovým stanicím. Z bytové stanice vede otopná voda do radiátorů a teplá voda je připravována průtokově přes deskový výměník. Nevím, jak zohlednit tepelné ztráty ve společných rozvodech k bytovým stanicím, kde celoročně cirkuluje topná voda o teplotě cca 70°C.
Děkuji
ZP
Nejsme specialisté na TZB, takže Vám bohužel neumíme poradit, jak vysoká/nízká by měla být účinnost distribuce tepla mezi směšovacím ventilem a bytovou předávací stanicí. Záviset to obecně bude na tom, jak jsou rozvody tepelně izolovány a kudy vedou.
Z hlediska zadání do programu a následného výpočtu je možné ztrátu tepla v této části rozvodů zahrnout do účinnosti distribuce tepla v otopné soustavě (tzn. zadaná účinnost distribuce bude vyjadřovat jak účinnost distribuce tepla v rámci bytu, tak účinnost distribuce tepla mimo byt).
Orientačně by šlo použít ČSN 730331-1, podle které (viz tab. A.20) je účinnost distribuce 85 %, když je střední teplota teplonosné látky nad 60 % a rozvody vedou z 20 a více % nevytápěnými či temperovanými prostory. Pokud by byla podle stejné tabulky účinnost distribuce v bytě např. 90 %, tak by se do výpočtu zadala celková účinnost 0,9x0,85*100 = 76,5 %.
Zbyněk Svoboda
< 1 2 3 4 Stránka 5 6 7 8 9 10 .. 117 >