Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Jak je to s výpočtem ztrát rozvody teplé vody? Když např. zadám, že v zóně mám rozvody délky 100 m a ztráty 150 Wh/(m.den), pak by roční spotřeba energie měla být 365*100*150/1000 = 5475 kWh. Jenže, když zadám profil, kdy např. v měsíci listopadu je nulová spotřeba teplé vody, pak je i nulová listopadová spotřeba energie na přípravu TV, což má sice jistou logiku, ale nemusí tomu tak být. Počítal jsem zónu s obdobným odběrem jako u bytu (některé hodiny v roce jsou bez odběru TV), ale ztráta rozvody teplé vody vycházela jinak, než podle výše uvedeného vztahu.
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Používám Energii s HW klíčem Protech
Po nahrání nové aktualizované verze jsem opravoval výpočty pro NZÚ provedené v minulé verzi. Program mi generuje pouze 3 protokoly: Hodnocená budova, Referenční budova a Energie z energ. soustav. Pokusil jsem si opětovně nainstalovat předchzející verzi a provést opravu výpočtů v ní. Ale i v tomto případě mi program vygeneroval pouze 3 protokoly. Můžete mi poradit, co mám dělat, aby mi program korektně fungoval? Děkuji.
....
Omlouvám se za neadekvátní dotazy. Konečně jsem zjistil, že před výpočtem jsem neměl zašrtnuté generování dodatečných protokolů. Nicméně v původní verzi se všechy protokoly generovaly automaticky bez nutnosti zaškrtávání. To mě zmátlo. Mohli jste na tuto změnu upozornit.
Problém bude v něčem jiném, protože na volbě, zda se budou či nebudou generovat doplňkové protokoly, jsme nic neměnili.
Výchozím nastavením je vždy, že se doplňkové protokoly generovat mají. Pokud ale před jakýmkoli výpočtem zvolíte, že se generovat nemají, tak si to program zapamatuje a dále nabízí tuto možnost... dokud ji zas nezměníte. Nabízí tedy vždy tu poslední použitou možnost.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, potřebuji udělat PENB na projekt RD s větrnou elektrárnou 3kW s úložištěm 10kWh, nepřipojený do sítě, budu muset použít hodinový výpočet, protože dům bude chlazený. Je nějaká šance korektně zadat energii vyrobenou větrníkem ? Pokud ho budu ignorovat, nevyjde primární neobnovitelná energie. Našla jsem zde starší radu udělat fiktivní zdroj , ale to se mi u hodinového výpočtu úplně nezdá, zvláště pokud je zde více zdrojů na elektřinu. Děkuji
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, zpacovávám PENB rodinného domu, který bude mít po rekonstrukci nově místo půdního prostoru 3NP a ve 2NP jednu novou technickou místnost. Tyto prostory budou mít nově podlahové vytápění. Ostatní stávající prostory v 1NP a 2NP budou mít původní otopná tělesa s termoventily. Hlavním zdrojem pro vytápění a ohřev vody bude TČ vzduch voda a doplňujícím zdrojem pak stávající plynový kondenzační kotel. Jak správně zónovat RD při této skladbě vytápění (zdroj je společný a systémy dva). Děkuji za odpověď.
Asi přehlednější by bylo modelovat RD jako 2 zóny (původní a nová část). V každé ze zón by pak byla 1 otopná soustava s účinnostmi distribuce a sdílení tepla odpovídajícími danému způsobu vytápění. Zdroje tepla by v obou zónách byly stejné: hlavní zdroj TČ a sekundární kotel.
Alternativně by šlo použít i jednozónový model, ve kterém by byly 2 otopné soustavy (jejich procentuální podíl na dodávce tepla by se musel odhadnout, např. podle podlahové plochy připadající na původní a novou část - pokud bude tedy mít obálka obou částí víceméně stejné vlastnosti). První soustava by měla otopná tělesa, druhá podlahové vytápění - opět s příslušnými účinnostmi. Zdroje tepla by byly v obou soustavách stejné (viz výše).
Zbyněk Svoboda
Můžete poradit jak určit součinitele tepelné vodivosti smíšeného zdiva (pískovec 80% + cihla CP). Děkuji
Pískovec má podle ČSN 730540-3 tepelnou vodivost 1,4 W/(mK) a plná cihla 0,8-0,86 W/(mK). Váženým průměrem vychází pro Vámi uvedené smíšené zdivo 1,3 W/(mK). Je to samozřejmě jen odhad, realita může být jiná.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, měl bych dotaz k vyhodnocení systému chlazení v PENB. Jde mi o to, jestli si daný případ vykládám správně. Jedná se o pětipatrový bytový dům, ve kterém je ovšem část 1.NP tvořena kancelářemi. Kanceláře i byty jsou chlazené. Zdroj chladu i další parametry mají běžné hodnoty účinnosti, které by např. u čistě administrativní budovy odpovídaly pro chlazení třídě C. V tomto případě je ovšem výsledná třída chlazení G. Je to způsobeno tím, že dominantní část tvořená obytnou zónou nemá dle vyhlášky 264/2020 referenční požadavek na chlazení, takže referenční hodnota pro chlazení je tvořena pouze zónou kanceláří, kdežto potřeba energie na chlazení hodnocené budovy je tvořena zónou kanceláří i bytových jednotek a je tím pádem výrazně vyšší? Nerad bych se dopustil nějaké chyby v interpretaci, protože s třídou G budu dozajista konfrontován investorem. Děkuji za odpověď.
Ano, je to tak, jak píšete. Pokud by šlo o čistě bytový dům s chlazením, tak by se v souladu s vyhláškou 264/2020 Sb. třída pro chlazení vůbec nestanovovala. Jakmile jde ale o kombinaci byty + kanceláře (či jinou), tak se třída stanovuje. A protože u ref. budovy je dodaná energie na chlazení bytů vždy nulová, tak pak vychází třída typicky dost špatně, přičemž není reálně možné tento výsledek zlepšit.
Naštěstí se na samotné chlazení nekladou žádné závazné požadavky, takže jde spíše o jakýsi "kosmetický" problém. Investorům se to nicméně většinou moc nelíbí. Výhledově se počítá s úpravou popsaného přístupu, snad v nejbližší novele vyhlášky.
Zbyněk Svoboda
Jde-li o zadání do programu Energie a jde-li o konstrukci např. nad průjezdem/podloubím, pak se jedná o konstrukci v kontaktu s venkovním vzduchem a je třeba ji tedy zadat stejně jako vnější stěnu a střechu. Jako typ konstrukce je třeba vybrat "strop s podlahou nad venkovním prostorem".
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, měl bych dotaz ohledně zadávání tepelných čerpadel buď vzduch - voda či země - voda, voda-voda. Tyto zdroje standartňe slouží pro systém vytápění a ohřevu TV . Dnes už se realizuje i to, že se těmito systémy v létě chladí. Moje otázka zní, pokud je tento zdroj umožňuje chladit a v porojektu je napsána jen věta, že se tepelným čerpadlem bude v létě chladit. Tak tento zdroj zadám pro vytápění a ohřev TV a zároveň i pro chlazení v létě?? Nebo se zadá jinak, či se to případně jako chlazení nezadává ( V podstatě to nechladí jako klasická klimatizace, má to menší účinnost jiný náběh atd) děkuji za odpověď. Miroslav čermák
Postup je stejný jako v případě, kdy pro vytápění a chlazení slouží dvě oddělená technická zařízeni. Jako zdroj tepla na vytápění se zadá TČ s příslušným sezónním COP a jako zdroj chladu se zadá kompresor s příslušným sezónním EER (ten by měl samozřejmě dodavatel TČ uvést, protože bez něj nelze nic spočítat). V PENB bude TČ uvedeno jako dvě technická zařízení (zdroj tepla a zdroj chladu), což by jistě nebyl problém případnému zvědavému úředníkovi vysvětlit. Potíže se SEI jsme ale v tomto směru zatím žádné nezaznamenali.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
počítáme bytový dům s centrální přípravou teplé vody a solárními kolektory. Produkce energie solárními kolektory vychází dle očekávání 65 MWh , ale využití je násobně nižší než bychom očekávali pouze 36 MWh. Spotřeba teplé vody je 15000l/den. Akumulace pro solární kolektory 6000 l.
Uvažovali jsme, že by to mohlo být ve ztrátách rozvody solárního systému, které jsou poměrně dlouhé (100m), nicméně při zadání nulové délky rozvodu, se výpočet vůbec nezměnil a stále vychází využití pouze 55% produkce.
Na kartě Využití vyrobené energie máme zadáno využití pro zadanou zónu a všechny další zóny.
Čím může být způsobeno tak nízké využití solárního systému?
Děkuji
Lucie Jurenková
Omlouvám se za pozdní odpověď - nefungovalo nám bohužel pár týdnů automatické zasílání upozornění na nový dotaz.
----------
Na dotazy tohoto typu nelze bohužel odpovědět bez znalosti konkrétního zadání. Pokud se vám ještě nepodařilo problém vyřešit, pošlete nám prosím kompletní data ke kontrole.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, provádím výpočet součinitele prostupu tepla a kondenzace vodní páry v konstrukci. Jedná se o stěnovou konstrukci z CLT panelů s vnějším zateplením z minerálních vláken a stěrkovou omítkou. Používám jak stěrku tak omítku s vysokou paropropustností. Při nízkých tloušťkách obou vrstev je výpočet OK. Potřebuji ale u jedné skladby zadat tloušťku omítky 25mm a v ten okamžik nastává dle ČSN 730540-4 v konstrukci kondenzace v místě rozhraní stěrkové vrstvy a minerální izolace. Při použití hodnocení dle ČSN EN ISO 13788 je výpočet v pořádku a vyhovuje.
Můj dotaz zní, je možné to řešit jen podle ČSN EN ISO 13788,aby byl výpočet vyhovující, jinak by se musela dělat další opatření z hlediska parotěsných nátěrů atd? Děkuji za Váš názor. Miroslav Čermák
Omlouvám se za pozdní odpověď - nefungovalo nám bohužel pár týdnů automatické zasílání upozornění na nový dotaz.
----------
V ČSN 730540-2 je v čl. 6.3 uvedeno:
"Požadavky podle 6.1.2 a 6.2 se uplatňují pro vnější i vnitřní konstrukce s výjimkou konstrukcí přilehlých k zemině a prokazují se bilančním výpočtem po měsících podle ČSN EN ISO 13788. Při nedostatku návrhových klimatických údajů se pro vnější konstrukce připouští výpočet podle ČSN 73 0540-4. Je-li proveden výpočet podle ČSN EN ISO 13788 i podle ČSN 73 0540-4, srovnává se s požadavky podle 6.1.2 a 6.2 nepříznivější výsledek."
Stačí tedy výpočet podle EN ISO 13788. Výpočet podle ČSN 730540-4 není třeba provádět. Pokud už se ale provede a výsledky budou podle něj horší, tak by se měly tyto výsledky použít pro srovnání s normovými požadavky.
Zbyněk Svoboda
< 3 4 5 6 7 Stránka 8 9 10 11 12 13 .. 117 >