zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Podle příspěvku z jara 2018 se podle platné EN ISO 10211-1 již při výpočtu lineárního činitele prostupu tepla u základu nenahrazuje základ a tepelná izolace zeminou, ale ponechávají se původní materiály.

Výsledný lineární činitel spočítaný podle metodiky z revidované normy tedy nezohledňuje přídavnou izolaci u základu. 

Jak s tímto pracovat ve vazbě na zadávání lineárního činitele do Energie?

O zadávání přirážek na tepelné vazby a na tepelné mosty jsme před lety na našem blogu poměrně často diskutovali. Když se na toto téma objeví nový dotaz, určitě neuškodí si celý problém trochu připomenout - zvláště pak, když z našeho archívu vyplyne, že hlavní diskuse probíhaly už v dávném roce 2010!

Inspirací pro návrat do minulosti byl následující dotaz:


V Energii při výpočtu zadávám přirážku na ztráty jednotlivých zón (třeba 0,05). Je třeba tuto přirážku zadávat i v přípravné fázi výpočtu při výpočtu jednotlivých skladeb konstrukcí (podle u jednotlivých skladeb by měla být tím pádem přirážka 0)?

Otázka:

Mohl byste mi, prosím, stručně naznačit, jak se počítá prostup radiace zasklením s ohledem na měnící se solární geometrii po hodinách (změna úhlu dopadu)?

V softwaru se zadává buď součinitel celkové energetické propustnosti (1 hodnota pro kolmý dopad), nebo podrobnější popis zasklení (počet tabulí skla, poloha a druh pokovení). Liší se v těchto případech zohlednění změny úhlu dopadu přímé radiace v průběhu dne?

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.

Otázka:

Umožňuje Energie korektní zadání neprůhledné části otvorové výplně?

Jeví se mi, že to nelze zadat tak, aby program počítal s tepelnými zisky neprůhledných částí otvorových výplní.

< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 21 >