zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Vnitřní zisky a požadavek na tepelnou stabilitu v letním období
Kategorie » téma: Simulace | Normy a vyhlášky
03.11.2017 11.10 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 33375x
Otázka:
Posuzuji učebny střední školy na tepelnou stabilitu v letním období. Dle poznámky 3 odst. 8.2.1 ČSN 73 0540-2 (2011) se hodnocení provádí bez započtení vnitřních zisků v místnosti. Znamená to, že se nemají uvažovat tepelné zisky od osob v místnosti, které jsou v daném případě dost vysoké?
Zatřídění Uem v PENB
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
15.05.2013 13.58 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23597x
Otázka:
Dobrý den, znovu se vracím u k ukazateli Uem v PENB na konci protokolu. Prosím Vás, podle kterého článku vyhl. 78 se zde vždy jako referenční budova bere nová stavba? Při větší změně dok. bud. potom vychází "D", o čemž jsme se už bavili. Jeden z našich externistů pracuje v SW Protech a jemu to při změně budovy na tomto ukazateli vyjde "C" (korekční činitel 1,0 a ne 0,8). Prosím o vysvětlení.
Dopady nových výpočetních postupů na výsledky posouzení energetické náročnosti budovy
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Normy a vyhlášky
05.03.2019 18.05 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 82558x
TEORIE: Změny v EN ISO 52016-1 a v EN 16798-7
Soubor nových evropských norem pro hodnocení energetické náročnosti budov platný v ČR od dubna 2018 ruší některé dosavadní výpočtové postupy (mimo jiné byla kompletně zrušena EN ISO 13790) a nahrazuje je ve většině případů detailnějším hodnocením, které může - někdy i významně - ovlivnit výsledky výpočtu.
Specialistu, který zpracovává energetický průkaz podle vyhlášky MPO ČR č. 78/2013 Sb., to nemusí příliš trápit, protože změny ve výpočtových postupech se projeví i u referenční budovy. Zatřídění hodnocené budovy do tříd A-G a šance na splnění požadavků vyhlášky se tedy samotnou změnou metodiky výpočtu nemění.
Problémy mohou nicméně nastat v těch případech, kdy je cílem výpočtu stanovení dodaných energií či potřeb energie na vytápění/chlazení a jejich porovnání s předepsaným požadavkem (obvykle v kWh/m2). Především kvůli změně výpočtu solárních zisků vychází totiž potřeba tepla na vytápění typicky o něco vyšší než dosud.
Změní se po zateplení stěny plocha a součinitel prostupu tepla okna?
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Normy a vyhlášky
07.11.2014 22.24 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24089x
Otázka:
Zažil jsem diskusi o tom, jak se projeví zaizolování ostění u okna. Kolega tvrdil, že se dodatečnou izolací zmenšuje pohledová plocha okna a díky izolaci by část rámu okna měla mít jiné U_čko, než má zbytek okna. Prý se také změní plocha okna, se kterou se počítá v průkazu. Já tvrdím, že okno se počítá ze stavební plochy, bez ohledu na částečné zaizolování rámu. Má vnější zateplení vliv na okno nebo ne?
Znovu k příčinám rozdílů mezi referenční budovou před a po zateplení
Kategorie » téma: Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor | Normy a vyhlášky
31.05.2014 23.45 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20163x
Otázka:
Narazil jsem na problém s výpočtem UemR. Pokud mám stejnou budovu před a po opatření, tak Uem,R by mělo být stejné. Protože do výpočtu vstupují normové hodnoty, ale bohužel v tomto případě se nemůžu dopočítat. Vychází mi pro stejný objekt různé hodnoty.
Zjistil jsem, že zakopaný pes je v konstrukci u nevytápěného prostoru, ale už nevím, proč „b“ je pro ni jiné pro oba stavy: