Výpočet ohybového momentu dřevěného trámu na mezi únosnosti pomocí Constraints

Podobně, jako výpočet ohybového momentu na mezi kluzu u ocelového nosníku, lze pomocí Constraints provést též výpočet ohybového momentu na mezi únosnosti pro dřevěný trám. U výpočtu pro dřevěnou konstrukci je situace na jedné straně zhoršena tím, že je třeba zadat třídu řeziva, třídu vlhkosti a délku trvání zatížení – tedy tři vstupní hodnoty. Na druhou stranu lze do výpočtu zahrnout i výpočet modulu průřezu, protože budeme uvažovat nejčastěji používaný obdélníkový dřevěný trám. Postup vytvoření bloku zde nebude popisován tak detailně, jako v předchozím příspěvku věnovaném právě ocelovému nosníku.

Blok může v tomto případě obsahovat i jednoduchou geometrii průřezu nosníku, kterou okótujeme klasickými AutoCADovskými kótami. kóty budou mít vlastnost Annotative nastavenou na Yes, aby se při změně měřítka výkresu upravovala jejich velikost. K šířce a výšce obdélníku přidáme ale také dvě Linear Constraints, z jejichž hodnot budeme následně počítat modul průřezu. V Parameters Mangeru se nám tímto objeví dva nové parametry, ze kterých spočítáme modul průřezu tak, že do Manageru přidáme další parametr u kterého v poli pro vzorec vyplníme: 1/6*b*h^2/1000000000 – to v případě, že budeme počítat v metrech a kPa. Jinak je samozřejmě též možné počítat v mm a Mpa. Do parametres manageru dále vložíme následující parametry: - kmod a fmk – jejichž hodnota bude odvozena z Block Table podle zadání uživatele - gamaM = 1.45 – i zde tento parametr raději zadáme, kdyby bylo z jakýchkoliv příčin třeba součinitel vlastností materiálu upravit - fmd = kmod*(fmk/gamaM) - Md = fmd*Wy
V editoru bloků přidáme do bloku Block Table. Do ní přidáme tři nové uživatelské parametry pro třídu řeziva, délku trvání zatížení a třídu vlhkosti. Z parametrů již dříve přidaných do Parameters Manageru vložíme do tabulky modifikační součinitel kmod a charakteristickou pevnost dřeva za ohybu fmk (dle ČSN správně značenou jako fm,k). Z důvodu, že při klepnutí na uzel Block Table budeme volit tři hodnoty parametrů je tabulka rozsáhlejší než v předchozím příkladu. Do tabulky je totiž nutné zapsat všechny možné kombinace Třídy řeziva, třídy vlhkosti a délky trvání zatížení.
Výsledný vyplněný Parameters Manager by měl vypadat podobně, jako na vedlejším obrázku.
Výpočet bude opět proveden v jednom atributu, který bude stejně jako v předchozím příkladu složen z pevných textů a automatických polí. U atributu je vhodně nastavit v panelu Properties Annotative na Yes, Boundary Width na 0, Multiple lines samozřejmě na Yes a Lock position na No. Boundary Width nastavená na nulu nám umožní po vložení bloku měnit šířku a tedy i počet řádek atributu. To lze sice provádět i s konstantní šířkou, ale vzhledem k tomu, že budeme mít atribut annotative mohlo by u některých měřítek být obtížné najít pravý okraj textu. Lock Position nastavená na No nám zase umožní pohybovat samostatně s atributem bez závislosti na nakresleném obdélníku.
Pohled na definici atributu.
Hotový blok s výpočtem a postupem výpočtu momentu na mezi únosnosti.
Zadání třídy řeziva, délky trvání zatížení a třídy vlhkosti
Změna hodnot automatických polí v atributu při změně průřezu trámu a charakteristik materiálu a zatížení.
Změna šířky atributu.
Změna měřítka (Annotation Scale). Díky tomu, že jsme atribut i kóty definovali jako Annotative, dojde ke změněn jejich velikosti.

Jan Panoch