Použití Block Table si ukážeme na příkladu výpočtu průhybu na prostém nosníku zatíženém spojitým rovnoměrným zatížením ale bez osamělého břemene. Nosník můžeme udělat z bloku, který jsme vytvořily v předchozím příkladě. Vymažeme osamělé břemeno, narovnáme průběh posouvacích sil, vymažeme popis průběhu posouvacích sil u osamělého břemene, vymažeme tomu odpovídající parametry v Paremeters Manageru a upravíme výpočet reakci na RA=RB=q*lm/2. Maximální moment bude Mmax = 1/8*q*l^2

Někdy se ve výkresech můžeme setkat s kótami, jejichž text neodpovídá délce kóty, ale je přepsaný. Odpovídá li text kóty její skutečné délce, má hodnotu "<>". AutoCAD dovede pomocí jednoho příkazu vrátit všem vybraným přepsaným kótám ve výkresu jejich skutečnou hodnotu. Příkaz se jmenuje DIMREASSOC a je dostupný přes Express Tools. Příkaz ale bere ohled na předpony a přípony, které jsou napsány před nebo za skutečnou délkou kóty a které přitom nejsou součástí definice kótovacího stylu. Připíšeme li tedy ke kótě nějaký další vysvětlovací text, příkaz DIMREASSOC si jí nevšimne.

Stejně jako s 3D tělesy jdou booleovské operace provádět i s křivkami a se šrafami. Na následujícím obrázku jsou dvě vyšrafované oblasti, které se navzájem překrývají. Po vybrání jedné nebo obou šrafovaných oblastí a klepnutí pravým tlačítkem myši se zobrazí kontextové menu, ze kterého je možno pod položkou AEC modify tools vybrat požadovanou operaci - v našem případě sčítání (Merge). Po zvolení Merge se ACA ještě dotáže, zda má vymazat původní objekty.

Potřebujeme-li k programům a funkcím napsaným ve VisualLISPu přidat pro jejich lepší ovládání dialogová okna, máme v AutoCADu možnost použít jazyk DCL – Dialog Control Language. Psaní dialogových oken v DCL je ovšem z dnešního pohledu tak katastrofální, že je snad lépe se o tomto jazyku vůbec nezmiňovat. DCL se již více jak deset let nevyvíjí a dialogová okna v něm napsaná mají velká omezení a to jak z hlediska své funkčnosti tak vzhledu. Odpovědí na nezájem Autodesku o další vývoj DCL je projekt Open DCL za kterým stojí dva vývojáři - Owen Wengerd a David Robison.Open DCL je open source aplikace určená právě pro vytváření uživatelského rozhraní pro funkce psané v AutoLISPu nebo VisualLispu. Zatímco DCL se již několik let nevyvíjí, u OpenDCL je tomu naopak. V úplně prvním příspěvku tohoto blogu jsme Vás informovali o tom, že vyšlo nové OpenDCL pro produkty Autodesku založené na AutoCADu 2010. Oproti standardnímu DCL nabízí OpenDCL široký výběr známých komponent pro vytváření uživatelského rozhraní. Uživatelské rozhraní se vytváří v samostatné aplikaci OpenDCL Studio. Práce s jednotlivými komponenty dialogových oken je podobná jako třeba při vytváření dialogů v prostředí Visual Basic. Obslužné kódy komponent se ovšem píší dál ve VisualLISPu. Pro zajištění běhu funkcí psaných v OpenDCL je nutná přítomnost komponenty OpenDCL Runtime. Komponenta je po instalaci přítomná v AutoCADu a runtime není potřeba zvlášť spouštět.Open DCL Studio i runtime jsou malé aplikace a lze je velmi snadno nainstalovat. Domovská stránka OpenDCL je na adrese http://opendcl.com Z adresy http://www.opendcl.com/download/ lze pak stáhnout aktuální Open DCL Studio a stažený msi soubor nainstalovat. Pokud nainstalujeme OpenDCL Studio, není již třeba zvlášť instalovat OpenDCL Runtime. Ten je totiž součástí studia. Naopak pokud budete chtít svoje funkce poskytnout i ostatním uživatelům je třeba je upozornit no to, aby si nainstalovali OpenDCL Runtime. Instalace OpenDCL Runtime je otázkou doslova pár vteřin. Instalace OpenDCL Runtime se viditelně nijak neprojeví. Do adresářů náležejících k AutoCADu přibude několik arx souborů, které se načítají při dalším spuštění AutoCADu. To, zda se instalace Runtime zdařila můžeme ověřit při dalším spuštění AutoCADu napsáním příkazu "opendcl" do příkazové řádky. Pokud Runtime běží, neobjeví se nic. V opačném případě AutoCAD odpoví "Unknown command". OpenDCL Studio je naproti tomu malá aplikace, jejíž ikonu najdeme po instalaci na ploše a v nabídce Start. Po instalaci Runtime i Studia je nutno restartovat AutoCAD.