Obdrželi jsme *.dwg soubor obsahující uživatelskou šrafu, ale nemáme příslušnou definici šrafy? Stávající šrafu sice vytiskneme, ale nemůžeme ji editovat ani nově použít. Jak máme postupovat, pokud nezískáme příslušný *.shx soubor s definicí použité šrafy?

Můžeme šrafu nakreslit a pomocí “pole” ji zkopírovat do příslušné šrafované oblasti – pak budeme muset okraje šrafované oblasti editovat ručně.

Nabízí se tu komfortnější řešení – využití nástroje “SUPERHATCH” z “express tools” – nevýhodou je, že výsledný objekt není šrafou, ale skupinou zkopírovaných bloků, obrázků, xrefů…

V předchozích čtyřech dílech jsme si vyzkoušeli následující  možnosti produktu Revit Architecture 2010:
   - jak vytvořit pomocí 3D těles koncepční model objektu
   - jak model využít k tvorbě "obalových" konstrukcí budovy a podlah (stěny, střecha, základová deska...)
   - opačný postup tvorby modelu - od 2D dispozice
   - vnitřní dispozice: stěny, příčky; dveře, okna, kóty.

Na závěr 5dílného seriálu o aplikaci Revit Architecture doplníme vytvořený model o popis místností, tabulky oken, dveří, pohledy, řezy a připravíme výkres pro tisk. Dálší příspěvky se již budou věnovat převážně "tipům a trikům" pro práci s tímto produktem. 

(odkazy na předchozí příspěvky jsou na konci článku)

Automatické generování souboru tvaru pomocí příkazu "mkshape" jsme si popsali v předchozím příspěvku - zde.

Nevýhodou je poměrně složitý zápis v ASCII souboru *.shp.

Jedná-li se o jednoduchý tvar, můžeme jej zapsat ručně s využitím tzv. "specbajtu" (specifikační bajt), který v sobě zahrnuje informaci o směru a délce vektoru...

Příkazový řáden AutoCADu (command line) zobrazí standardně 400 řádků. Pro běžné použití se jedná o dostatečné množství. Pokud uživatel např. vypisuje systémové promměnné (syspar), tak v plovoucím okně příkazového řádku (F2) nelze zobrazit historii všech proměnných, apod. Ukážeme si, jak změnit tento limit.

Příkazový řádek můžeme též vypnout, případně změnit jeho umístění...

Tvorba koncepčního modelu budovy v Revitu (RA) a jeho rozdělení na jednotlivá podlaží.

(V dalším díle si ukážeme, jak vytvořit z koncepčního modelu obálku budovy)