Instalace AutoCADu je již pro většinu uživatelů (nejen při využití implicitních předvoleb) jednoduchou záležitostí; přesto můžou překvapit problémy spojené s instalací  i zkušeného uživatele (způsobené např. opomenutím některého z doporučení Autodesku). Též nedokončená instalace může bránit využití nové verze CADu. Uveďme si tedy základní body, které doporučuje Autodesk svým zákaznímům. (čerpáno ze stránek Autodesku)

Krátká ukázka ilustruje možnosti výpisu položek QTO, jejich export a import do oceňovacího programu Kros

Značné části uživatelů zpočátku nevyhovuje nové uspořádání jednotlivých nástrojů do tzv. "Ribbonu" (pásu nástrojů); vyžadují při přechodu na vyšší verzi (2010, 2011..) okamžitou produktivitu s využitím klasického rozmístění nástrojů v pracovním prostoru AutoCADu. AutoCAD a AutoCAD LT umožňuje pomocí volby přednastaveného pracovního prostoru "AutoCAD classic" původní uspořádání nástrojů zpřístupnit.

"Pás nástrojů" má ale nesporné výhody. Například díky zobrazení kontextové nabídky nástrojů souvisejících s modifikací vybraného objektu (kontextové karty) již nemusíme zobrazovat "plovoucí menu" vyvolané pravým tlačítkem myši (uživatelům, kteří konvenčně využívají pravé tlačítko myši jako "Enter", jsou zpřístupněny potřebné funkce).

Nevýhodou kontextové nabídky může být pro někoho to, že se skryje předchozí zobrazená karta a základní modifikační nástroje musíme opět lovit jiným způsobem. Takže např. pro posun stěny (pokud uživatel využívá nástroj "posun" z karty "výchozí") je nutné nejprve volat příkaz posun a až následně vybrat posouvaný objekt. Zobrazování kontextových nabídek můžeme jednoduše ovlivnit nastavením systémové proměnné...

V poslední verzi programu Autodesk Infraworks se objevila možnost extrahovat hrany terénu z bodových mračen.

Jednoduché tvary lze definovat pomocí specifikačních bajtů (tzv.specbajtů) - popsali jsme si v předchozím příspěvku - zde; oblouk, či kružnici bychom museli "proložit" n-úhelníkem. Nabízí se jednodušší možnost pro tvorbu tvarů obsahujících oblouky - využití speciálních bajtových kódů. První i druhý znak musí být "0", nebo můžeme využít speciálního zápisu bez úvodních 2 nul - zvolíme jednu z hodnot šestnáctkové soustavy: 0 až E, alt. A až E nahradíme zápisem v desítkové soustavě (10-13)

Význam jednotlivých kódů si popíšeme dále. Použití kódů v definici tvaru s obloukem si ukážeme na závěr článku.