V předchozím článku: "Revit Architecture - tvorba "koncepčního modelu" bylo jednoduše ukázáno, jak vytvořit pomocí 3D těles jednoduchý koncepční model budovy.

Nyní si ukážeme, jak do vytvořeném modelu vložit obvodové konstrukce, stropní desky a terén. Na závěr vykážeme kubaturu obestavěného prostoru budovy.

(V dalších dílech si podrobněji popíšeme jednotlivé nástroje (stěny, desky, střechy, okna, dveře, schodiště) a postupně se pustíme do editace jednotlivých podlaží.

V AutoCADu můžeme řešit varianty návrhu formou několika xrefů, v AutoCAD Architecture nám toto usnadňuje "navigátor projektu". V Revitu (RA) můžeme varianty návrhu nastavovat v rámci jednoho projektu. Použití je celkem jednoduché...

V návaznosti na předchozí příspěvek Vám bude tedy postupně představena práce v RA. “Inspirace” je čerpána především v samotné nápovědě, internet, níže zmíněná publikace RA

Na úvod trochu teorie, seznámení s pracovním prostředím, pojmy:

V minulých 2 dílech bylo předvedeno, jak začít návrh objektu od obálky budovy (koncepční model).
Po vymodelování objemu byly vytvořeny na jeho površích jednotlivé stěny, dále pak střecha, terén a z vnitřních konstrukcí to byla podlaha.
Velmi jednoduše lze na závěr vykázat kubatury (např. cekový objem budovy).

Nyní si ve zkratce ukážeme, jak náročné by bylo takovýto model tvořit opačným postupem, tedy od tvorby jednotlivých podlaží:

Otázka:

Delší dobu se zaobírám myšlenkou přejít ke tvorbě 3D modelu, z kterého bude možné následně “vyprodukovat” stavební dokumentaci, případně vizualizace a axonometrie pro investora.

Stále je slyšet, jak je přechod na projektování ve 3D efektivní. Přináší údajnou cca 30%ní úsporu času (samozřejmě v závislosti na velikosti projektu, počtu variant, změn, stupni projektové dokumentace, firemním zvyklostem…). Vytvořený model je možné použít na generování pohledů, řezů, tabulek a nakonec i k vizualizaci… Co tedy volit? AutoCAD Architecture, nebo Revit Architecture? Výhledově pro možnost pozdějšího využití vytvořeného modelu např. pro správu budovy (facility management) se jeví v této chvíli použití BIM model Revitu jako prozíravější.

Na druhou stranu je zde daleko početnější skupina “konvenčních” uživatelů, která nedá dopustit na (již lety ověřenou) práci ve 2D. Nabízí se např. důvody: okamžitá produktivita– stávající uživatelé práci ve 2D ovládají, výkonnost je vyšší, přechod na jiný způsob práce by znamenal v počátcích snížení produktivity (např. v případě nutnosti přizpůsobit výstup firemním zvyklostem – prováděcí dokumentace apod.); vstupní podklady ve 2D– zaměření od geodeta, či návrh dispozice od architekta; nutnost generovat výstupy ve 2Dpro specialisty; cena produktu…

Bylo by možné předvést výhody práce ve 3D v RA v průběhu následujících 30 dní (platnost zkušební verze)? Pro koncepční návrh architekta včetně “efektního” výstupu pro investora je výhoda tohoto produkt nesporná; je ale RA výhodný i pro běžné projektanty, kteří se živí především tvorbou jednostupňové, či prováděcí dokumentace…?