Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Mám dotaz na výsledek výpočtu FV systému.
Celková roční produkce elektřiny všemi FV systémy v budově: 29510,5 kWh/rok
Roční produkce FV systémů využitá v budově: 4504,2 kWh/rok
Roční produkce FV systémů exportovaná do sítě: 6552,1 kWh/rok
Roční ztráta při ukládání elektřiny do úložišť energie:80,1 kWh/rok
Roční nevyužitá produkce FVE podle vyhl. 264/2020 Sb. (§5, bod 2d): 18374,0 kWh/rok
Roční odběr elektřiny ze sítě pro kompenzaci nízké produkce FVE: 13662,8 kWh/rok
Míra využití produkce FV systémů pro krytí spotřeby energie v budově: 15,3 %
U výpočtu si neumím zdůvodnit množství nevyužité produkce FVE 18347 kWh/rok. Proč nelze exportovat do sítě?
Děkuji za odpověď.
Vše vyplývá z platného znění vyhlášky č. 264/2020 Sb. §5, bod 2d. Podrobněji je tento problém popsán v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/limit-pro-zapocitani-elektriny-z-fv-systemu-do-primarni-energie/?pg=4.
Doplňuji, že v přípravě je novela vyhlášky, která buď diskutabilní limit "2 x dodaná energie" zcela odstraní, nebo ho alespoň převede na roční krok. Je to v jednání.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
k odesílání energetického hodnocení na SFZP využívám možnosti v Energii Exportovat soubory pro NZÚ do formátu ZIP.
Bohužel už po několikáté se mi stalo, že jsem dostal odpověď, že soubory (*.out) nejsou čitelné. Bylo-by možné upravit Energii a vytvořit tak balíček souborů s formátem pdf?
Soubory s příponou OUT lze zcela bez problémů otevřít v MS Wordu či v jakémkoli jiném textovém procesoru, který umí zobrazit RTF formát (což jsou prakticky všechny). Úředníkovi prosím poraďte, aby si v průzkumníkovi Windows nastavil, že chce soubor otevřít ve Wordu.
Tisknout protokoly v dnešní zformátované podobě do PDF přímo z Energie by bohužel znamenalo mnohatýdenní práci, nelze to udělat nějak automaticky a rychle (už jsme to zjišťovali). Na podobnou úpravu bohužel nemáme v současné době dostatečné kapacity. Potřebujete-li dostat protokol do PDF, vytiskněte ho prosím do tohoto formátu příkazem Soubor - Tisk. Děkuji za pochopení.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
jak správně zadat u budovy větrané VZT s rekuperací předchlazení nasávaného vzduchu centrální VZT jednotky? Zdroj chladu pro VZT není dimenzovaný na chlazení budovy, ale pouze na předchlazení nasávaného vzduchu v letním období (cca. 10%-20% potřeby chladu, pokud by budova byla chlazena). U předehřevu je situace jednodušší, tam se zbytek potřeby tepla na vytápěná doplní z otopné soustavy, ale jak postupovat u chlazení, pokud další zdroj chladu v budově není).
Předem děkuji za odpověď.
Předchlazování/dochlazování větracího vzduchu nelze bohužel zatím jednoduše přímo zadat a zohlednit. Tento výpočet bude k dispozici v Energii 2024, která bude obsahovat i změny z připravované novely vyhlášky 264/2020 Sb. a s jejímž vydáním počítáme na jaro 2024 (až bude vydána novela vyhlášky).
V Energii 2023 je dochlazování větracího vzduchu možné zohlednit jen orientačně. Zóna se zadá jako chlazená, přičemž pro zdroj chladu v jednotce se zadá jeho chladící výkon (současně se samozřejmě musí také zadat všechny jmenovité výkony zdrojů tepla). Před provedením výpočtu je pak třeba zvolit, že se mají při výpočtu zohledňovat jmenovité výkony technických zařízení. Program pak uvažuje příslušnou zónu jako chlazenou, takže pro ni stanoví potřebu energie na chlazení. Při výpočtu dodané energie na chlazení se nicméně uvažuje jen takový výkon (a s tím související spotřeba), jaké odpovídají danému zdroji chladu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, mám Energii 2023.11 a nelze pracovat s formuláři (kopie, smazání). Vždy po akci vyskočí hláška run-time error 70 permission denied a program spadne. Operační systém mám Windows 10 Pro. Děkuji za radu.
Zdraví
Jakub Wiesner
Bez kontroly konkrétního počítače těžko říci, ale zřejmě nemáte právo zápisu do adresáře s daty a/nebo s programem (hlášení na to ukazuje). Pokud nejste přihlášen jako administrátor, tak si prosím zkontrolujte, zda můžete zapisovat do příslušných složek. Máte-li data na síti, tak si prosím zkontrolujte, zda máte právo zápisu do příslušného síťového úložiště.
Pokud na nic nepřijdete, tak se prosím spojte s kolegou Šálou, který by mohl přes vzdálený přístup Váš počítat zkontrolovat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
vracím se k dotazu ze 1.12. ohledně zadání nákladových můstků. Jde o to, že mám skladovou halu s podlahou na zemině, vytápěnou, zateplenou. V obvodovém plášti jsou sekční vrata a za nimi (uvnitř dispozice, neuskočené) je nákladový můstek, který standardně nebývá zateplený. Je to v podstatě "díra" v podlaze s plechovým poklopem uvnitř vytápěné zóny.
https://www.hormann.cz/prumysl-remesla-a-verejny-sektor/prumyslova-vrata/nakladaci-technika/
Z. Šťastná
Děkuji za upřesnění. Jde-li o tento případ, pak máte při obvodu budovy X m2 konstrukce, která má pod sebou venkovní vzduch, přičemž není tepelně izolovaná.
Kdybyste to chtěla zohlednit přesně, tak by se to asi dalo provést s pomocí lineárních činitelů prostupu tepla. Musela by se vypočítat hodnota v místě můstku (z 2D řezu můstkem) a hodnota mimo můstek - oba lineární činitele by se naváhovaly podle svých délek a vypočítal by se průměrný lineární činitel po celém obvodu podlahy. A ten by se pak zadal do výpočtu. To je samozřejmě celkem pracné. A muselo by se to vyzkoušet.
Orientačně - a na straně bezpečnosti - by to šlo zohlednit tak, že byste zadala podlahu, jako kdyby tam žádné můstky nebyly. A k tomu navíc by se zadala konstrukce o ploše odpovídající součtu půdorysných ploch všech můstků a s příslušným součinitelem prostupu tepla - a tato konstrukce by se zadala jako podlaha nad venkovním prostředím.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
lze prosím někde zjistit, popř. jaké lze použít do PENB, účinnosti ohřívačů pro ohřev/dohřev vzduchu ve vzduchotechnických jednotkách. Elektrický ohřívač, teplovodní ohřívač.
Děkuji
Peniak
Nikdo z nás bohužel není specialistou, projektantem či dealerem systémů TZB, takže ohledně účinností různých technických systémů neumíme poskytnout jiné než obecné informace. Nemáte-li žádné přesnější údaje, doporučoval bych použít účinnosti adekvátních zdrojů tepla podle ČSN 730331-1, nebo lépe: kontaktovat dodavatele příslušného systému.
Zbyněk Svoboda
Je možné načíst zadání nevytápěného prostoru do jiné sousedící zóny, která má shodný již definovaný sousedící nevytápěný prostor? Nebo je nutné stále stejně zadávat jeden nevytápěný prostor, byť byl již jednou specifikovaný?
Děkuji za odpověď.
Pokud dobře rozumím dotazu, tak máte dvě zóny, přičemž u každé je nevytápěný prostor. A tyto nevytápěné prostory jsou dva (oddělené) a přitom jsou zcela stejné.
Tuto zřejmě málo častou situaci (s podobným případem se zatím na nás nikdo neobrátil) program bohužel neumožňuje přímo řešit (např. kopírováním nevytápěných prostorů mezi zónami).
Možné je zkopírovat celou zónu (tj. včetně nevytápěného prostoru) a následně z kopie zóny odstranit vše, co tam nepatří.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
Je možné nějakým způsobem provést změnu vstupních dat, které nemají vliv na výpočet (např. doplnění vygenerovaného čísla ENEX, nebo změnu adresy apd.), aniž by musel proběhnout znovu zdlouhavý výpočet?
Děkuji za odpověď.
Pokud nechcete, aby se automaticky vymazaly výsledky výpočtu, když změníte vstupní data, je to možné nastavit přes příkaz Vstupní data - Možnosti (přepínač pak najdete na záložce Možnosti editoru vstupních dat). Musíte si poté nicméně dát vždy pozor na to, abyste při jakékoli změně dat znovu provedl výpočet.
Jde-li Vám konkrétně o doplnění čísla ENEX, tak to není třeba nutně zapisovat do samotných vstupních dat (na formulář pro základní popis budovy). Stačí ho zapsat do okénka, které se objeví před vygenerováním PENB.
Zbyněk Svoboda
Děkuji za odpověď. Vliv solárních zisků přes neprůsvitné konstrukce však není zanedbaný, i ČSN 73 0548 (1985) s nimi uvažovala. Jejich správné určení trochu komplikuje správné určení činitele viditelnosti oblohy a rozdíl mezi teplotou oblohy a teplotou vzduchu, kdy zmíněná technická norma pouze v příloze B uvádí informativní hodnotu. Problém by byl asi řešitelný možností zadat sestavu neprůsvitné konstrukce + výplně s možností zadání počtu takových sestav v zóně. Tím nijak nezpochybňuji, že pro některé případy lze stínění zanedbat.
Neměl jsem na mysli, že by se měl vliv solárních zisků přes stěny a střechy zanedbávat, ale že u nich není přesné zadání stínění až tak podstatné, protože solární zisky přes tyto konstrukce - ať už se stíněním či bez něj - jsou ve srovnání se zisky přes okna velmi malé. Stínění stěn a střech sice může už tak malé zisky sice trochu snížit (nebo naopak jeho absence trochu zvýšit), ale na celkových výsledcích výpočtu se to u většiny budov podstatně neprojeví.
Příčina je v tom, že na rozdíl od oken, u kterých se přímý solární zisk okamžitě uplatní uvnitř hodnocené zóny, u stěn a střech se solární zisky uplatní jen dosti zprostředkovaně: v podstatě jen ohřívají venkovní povrch konstrukce. A to, jak dále zapůsobí v interiéru, závisí pak na celkové skladbě konstrukce (prostupu tepla, tepelné setrvačnosti, pořadí vrstev).
Pokud chcete mít co nejpřesnější výsledek, pak je jistě možné stínění stěn a střech detailně zadávat - jen je kvůli tomu nutné příslušným způsobem např. stěnu s lodžiemi rozdělit na dílčí části. Řekl bych nicméně, že takto vynaložená práce navíc nebude mít většinou až tak velký dopad na výsledky.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, zabývám se správným zadáním stínění stěn dle ČSN EN ISO 52 016-1. Na rozdíl od otvorových výplní nemohu zadat duplikaci tj. počet opakujících se stejných stěn např. stěn lodžií. Pokud zadám na jeden formulář celkovou plochu lodžií, pak zadávání stínění podle normy nemá smysl, nebo se pletu? Samozřejmě mohu zadat např. 24 stejných formulářů pro stěny lodžií, ale to je dost zdlouhavé a nepraktické.
Výpočet stínění probíhá podle přílohy F v EN ISO 52016-1. Jde o zjednodušený model (přesný model by vyžadoval kompletní zadání budovy a celého okolí ve 3D, což se zcela nereálné), který funguje určitě lépe pro okna, než pro stěny. Nejpřesnější výsledky lze očekávat, pokud geometrie hodnocené situace odpovídá obr. F.1 v EN ISO 52016-1.
Zadáte-li celkovou plochu svislých stěn mezi zónou a lodžiemi (jestli tomu dobře rozumím), pak se ve výpočtu nemůže nijak projevit vliv vodorovných lodžiových desek v jednotlivých podlažích. Uplatnit by se mohla jen ta zcela poslední deska nahoře. Stejně tak se nemůže uplatnit vliv svislých bočních lodžiových stěn - kromě těch krajních. Aby se zohlednil vliv všech vodorovných a svislých stínících překážek, musela by se stěna mezi zónou a lodžiemi zadávat po částech.
Solární zisky přes neprůsvitné konstrukce nicméně nehrají skoro nikdy zásadní úlohu (zvláště, mají-li konstrukce nízký součinitel prostupu tepla), takže nějaká nepřesnost v zadání stínění není určitě nijak fatální. Pokud vím, tak mnoho specialistů zadává stínění jen u oken.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 5 6 7 8 9 Stránka 10 11 12 13 14 15 .. 122 >