Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Žádná studentská, tj. omezená, verze programu Area bohužel neexistuje. Za určitých podmínek je ale možné domluvit se na zapůjčení HW klíče a programu na časově omezené období, pokud se nejedná o jeho komerční využití. Ohledně další domluvy kontaktujte prosím kolegu Pospíšila: pospisil@kcad.cz.

Zbyněk Svoboda

Není to tak jednoznačné. Korektnější je sice hodnotit budovu jako celek, ale výpočetní postupy lze aplikovat i na jednotlivý byt. Podrobnější diskusi k tém,atu najdete v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/prukaz-enb-pro-byt/?pg=3.

Zbyněk Svoboda

V pomocném výpočtu faktoru difuzního odporu materiálu se spárami se v programu Teplo a dalších programech používá vztah

Výpočet vlivu spár

kde A je plocha charakteristického výseku v m2, mi je faktor difúzního odporu materiálu (zde tedy OSB desek), d je tloušťka materiálu v m, LambdaD je spárová difúzní vodivost dílčí spáry v charakteristickém výseku v s a l je délka dílčí spáry v m.

Plocha charakteristického výseku je skutečně pohledová plocha. Máte-li např. OSB desky o rozměru 625 x 2000 mm, pak by plocha činila 0,625 x 2 = 1,25 m2. V pomocných výpočtech např. v programu Teplo se předpokládá, že je v této charakteristické ploše jedna svislá a jedna vodorovná spára. Pokud by tam bylo spár více, je lepší stanovit ekvivalentní faktor dif. odporu ručně.

Problémem obecně je ale spíše spárová difuzní vodivost LambdaD. K dispozici je poměrně málo hodnot stanovených už před desítkami let prof. Mrlíkem ve VUPS v dnešním Zlíně. Program Teplo nabízí v pomocném výpočtu tyto publikované hodnoty a přidává k tomu možnost zcela volné spáry (předpokládaná tloušťka cca 1 mm). Pokud zvolíte tuto možnost, získáte výpočtem pro OSB desky s tloušťkou 25 mm, faktorem dif. odporu 50 a charakteristickým výsekem 625 x 2000 mm tyto výsledky:

Výpočet Mi pro OSB desky

Pro nijak netěsněné úzké spáry lze tedy očekávat průměrný ekvivalentní faktor dif. odporu kolem hodnoty 14. Budou-li spáry utěsněny lépe (např. přelepeny těsnící páskou), bude se výsledný ekv. faktor dif. odporu pohybovat mezi hodnotami 14 a 50.

Pokud by byly naopak výraznější, např. široké 5 mm, bylo by nutné výsledný faktor dif. odporu spočítat z 2D či 3D výpočetního modelu výseku spáry - vypočetla by se hustota difuzního toku vodní páry a z ní by se pak odvodil ekv. faktor difuzníhio odporu. To je už ovšem poněkud složitější výpočet.

Zbývá dodat, že všechny takto vypočtené hodnoty vedou k jistému "rozprostření" vlivu spáry do plochy. To je celkem v pořádku při výpočtu šíření vodní páry 1D modelem (např. s pomocí programu Teplo), protože tam vliv spár jinak zohlednit nejde. Ve skutečnosti se ale vliv spáry projeví výrazněji v její blízkosti, zatímco ve vzdálenějších místech se nemusí projevit nijak. Pro přesnější analýzy je tedy vždy lepší hodnotit vlhkostní pole v podobných případech alespoň jako 2D úlohu (např. v programu Area).

Zbyněk Svoboda

Pokud je energeticky vztažná plocha (tj. podlahová plocha prostorů s upravovaným vnitřním prostředím stanovená z vnějších půdorysných rozměrů) do 50 m2, pak skutečně není nutné PENB zpracovávat.

Zákon č. 318/2012 Sb. to uvádí v par. 7a, odst. 5:

(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 (tj. např. zpracování PENB při pronájmu či prodeji)  se nevztahují na případy uvedené v § 7 odst. 5 písm. a), c), d) a e).

A par. 7, odst. 5 téhož zákona uvádí:

(5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny

a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2,

c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely,

d) u staveb pro rodinnou rekreaci,

e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok.

Pro uvedené budovy se tedy nemusí PENB vůbec zpracovávat.

Pro další budovy uvedené v par. 7, odst. 5 se PENB sice - v případech uvedených v zákoně - zpracovávat musí, ale není třeba splnit požadavky na energetickou náročnost. A to nejen při prodeji a pronájmu, ale i při změnách budov.

Deklarativní charakter má PENB samozřejmě při prodeji a pronájmu jakýchkoli budov, nejen budov uvedených v par. 7, odst. 5. Pro budovy neuvedené v par. 7, odst. 5 je ovšem povinné splnit požadavky na energetickou náročnost, pokud se buď mění a nebo se staví jako novostavby.

Zbyněk Svoboda

Aktualizaci na novou STN 730540 určitě připravím. V současné době se ale bohužel musím intenzivně věnovat úpravě programu Energie na nové české předpisy o energetické náročnosti budov a nemohu se věnovat jiným projektům.

Jakmile bude aktualizace Energie hotová (cca konec února 2013), začneme se ve firmě věnovat změnám na Slovensku. Omlouvám se za případné komplikace a za jisté časové zpoždění.

Pokud mám správné informace, tak by nová STN 730540 neměla obsahovat vůbec žádné výpočetní postupy s tím, že se mají používat pouze postupy evropských norem. V tomto směru můžete tedy bez jakýchkoli obav používat stávající nejnovější verze programů (verze 2011), protože jsou plně kompatibilní s platnými evropskými normami.

Pouze je nutné při zadání vstupních údajů zkontrolovat, zda nedošlo v nové STN 730540 k nějakým změnám ohledně okrajových podmínek pro výpočty (teploty, vlhkosti, vlastnosti materiálů...). Nápovědu tedy doporučuji používat opatrně a raději nabízené hodnoty ověřovat v textu normy. A samozřejmě také nelze použít stávající moduly pro vyhodnocování výsledků, protože ty nezahrnují změněné požadavky z nejnovější STN 730540.

Doufám, že Vám omezené použití programů nezkomplikuje příliš život a děkuji za pochopení. Budeme se snažit připravit aktualizaci co nejdříve. K dispozici bude pravděpodobně formou nových verzí 2013, které budou k dispozici pro stávající uživatele za výrazně výhodnějších cenových podmínek.

Zbyněk Svoboda

Máte-li na mysli konkrétní model z příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/modelovani-sikme-strechy-u-pozednice/?srt=nejkomentovanejsi&pg=2, pak by se při uvažování vnějších rozměrů brala:

a) výška stěny (tj. svislý rozměr b) tak, aby byla shodná s výškou stěny uvažovanou při výpočtu plochy stěnové konstrukce (jde o plochu, která se používá ve výpočtu tepelného toku prostupem Ht = A * U * b)

b) šikmá délka střechy tak, aby byla opět shodná s délkou uvažovanou při výpočtu plochy střechy.

Je dost možné, že v tomto konkrétním případu nebude výška stěny dosahovat až k místu, kde stěna přechází do šikminy. To ovšem nijak nevadí, tepelný tok chybějící částí konstrukce bude zahrnut ve výsledné hodnotě lineárního činitele prostupu tepla.

Obecně se v podobných situacích musí postupovat tak, že se do protokolu o výpočtu hodnoty Psí vyznačí ve schématu rozsah, odkud kam byly délky b uvažovány. Lze je totiž uvažovat často více různými způsoby, aniž by bylo dopředu možné říci, který je ten správný. Záleží totiž až na tom, jak se při výpočtu tepelného toku prostupem Ht pro budovu jako celek počítají plochy jednotlivých konstrukcí.

Aby bylo vše správně, je nutné používat vždy stejné rozměry: jak pro stanovení ploch konstrukcí ve výpočtu Ht=A*U*b, tak pro stanovení lineárních činitelů prostupu tepla. Jedině pak lze jednoduše tok tepelnými mosty Ht,tb=l*Psi*b přičíst k toku konstrukcemi Ht.

Zbyněk Svoboda

Objemové toky pro teplovzdušné vytápění ve skutečnosti pro výpočet potřeba nejsou, takže ani nevadí, když je neznáte. Dokonce byste mohla udělat chybu, pokud byste je zadávala jako objemové toky potřebné pro větrání.

Objemové toky, které se zadávají do programu, se totiž týkají pouze větracího vzduchu, tj. vzduchu, který je potřebný k zajištění hygienicky potřebného větrání budovy. Tyto toky se zadají na kartu "Větrání zóny a úprava vlhkosti" a program na jejich základě spočítá potřebu tepla na vytápění pro jednotlivé měsíce.

Pokud se tato potřeba pokrývá nejen nějakým běžným zdrojem tepla, ale i teplovzdušně, pak se na kartě "Zdroje tepla" nahoře vyplní rámeček "Krytí potřeby tepla vzduchotechnikou". Důležité je hlavně odhadnout, kolik procent z celkové potřeby tepla budete zajišťovat teplovzdušně a kolik jiným způsobem. Dále pak nastavte korektně průměrnou teplotu vzduchu přiváděného do zóny, obě požadované účinnosti a činitel recirkulace. Ten můžete nastavit dokonce i jen odhadem jako hodně vysoké číslo (třeba i 100%) - program sám automaticky recirkulaci sníží tak, aby bylo vždy zajištěno, že do interiéru půjde takové množství čerstvého vzduchu, které jste definovala na záložce "Větrání zóny".

Na základě výše popsaných údajů program stanoví potřebné objemové toky pro teplovzdušné vytápění, které budou schopné do interiéru dodat požadované množství tepla.

Další informace najdete také v příspěvcích http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/cinitel-recirkulace/?pg=11 a http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/recirkulace-jeji-vyznam-a-efekty/.

V katalogu byste měl Armaporit najít mezi lehkými autoklávovanými betony. Problém ovšem bude v tom, že Armaporit v katalogu je materiál pro zdivo vyráběný v Armaporitu Kaznějov v 90. letech - a tudíž nemusí právě odpovídat vrstvě v posuzované střeše (ta bude asi výrobně o dost starší).

V obou případech by ale mělo jít o plynosilikát, jehož tepelná vodivost se může pohybovat od cca 0,17 do cca 0,30 W/(mK) podle stavu materiálu. Pro pravděpodobně méně kvalitní desky ve staré střeše (navíc možná vlhké) by bylo vhodnější uvažovat spíše vyšší tepelnou vodivost kolem 0,3 W/(mK).

Zbyněk Svoboda

Jedná se o katalog tepelných mostů, který připravuje Ing. R. Šubrt a jeho spolupracovníci - pokud jsem zatím informován, tak přímo o výpočtový nástroj nepůjde. K-CAD bude fungovat pouze jako dealer tohoto katalogu. Současně také počítáme s tím, že zmíněný katalog bude možné vyvolávat z programu Energie a používat ho tak coby externí pomůcku při zadání lineárních činitelů prostupu tepla.

Zbyněk Svoboda

U dvouplášťových konstrukcí se uvažuje při výpočtu součinitele prostupu tepla pouze vnitřní plášť. Větraná vzduchová dutina se zohlední pouze prostřednictvím zvýšeného tepelného odporu při přestupu na vnější straně (Rse=0,10 m2K/W pro střechy a Rse=0,13 m2K/W pro stěny).

Zbyněk Svoboda