Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Vážený pane Svobodo,
rád bych se zeptal, zdali mohu při výpočtu zkondenzovaného množství (dle ČSN EN ISO 13788) zvolit třídu vnitřní vlhkosti 3 (se jedná o konstrukci stropu podkroví u dřevostavby RD s nuceným větráním). Protože se jedná o konstrukci z obou stran opláštěnou OSB deskami, rád bych se také zeptal, zdali volit suchý nebo mokrý faktor difuzního odporu desky.
Děkuji
Je-li v RD nucené větrání, tak lze - při jeho dobré funkci - očekávat, že vlhkost vnitřního vzduchu nebude až tak vysoká. Vždy ale existuje riziko, že nebude vše fungovat podle optimistických předpokladů, takže bych spíše doporučoval posuzovat konstrukci s bezpečnostní rezervou, tj. pro 4. třídu.
S faktorem je to složitější. Pro zimní období by bylo lepší použít pro vnitřní desku "suchý" faktor a pro vnější faktor "mokrý". V létě tomu může ale být naopak - podle toho, jak vysoká rel. vlhkost se vytvoří kolem diskutovaných desek. Pragmaticky bych doporučoval ověřit skladbu konstrukce pro různé kombinace "suchého" a "mokrého" faktoru. Pokud budou všechny fungovat vlhkostně dobře, pak máte jistotu kvalitního návrhu.
Zbyněk Svoboda
Zdravím Vás pane Svobodo,
rád bych věděl, kdy předpokládáte vydání aktualizace programu (nebo nový program) Energie z důvody novely zákona 406/2000 sb. a vyhlášky 148/2007.
Děkuji a přeji pěkný den
Aktualizaci programu Energie připravujeme už teď, ale s její definitivní podobou čekáme na konečné znění novely vyhlášky (ještě se o ní stále jedná). Vzhledem k tomu, že podle posledních zpráv by měla nová vyhláška platit až od dubna 2013, tak je naštěstí trochu více času, než se čekalo původně. Předpokládáme, že novou verzi Energie uvedeme na trh začátkem roku 2013, pravděpodobně do konce února.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
po dlouhé době jsem si na PC pustil TEPLO 2009 a nejde mi spustit. Program mi háže chybu runtime error invalid property value 380. Dle různých serverů jde o chybu v registrech. Použil jsem CCleaner, znovu nainstalovat ale pokaždé stejný výsledek. Ostatní programy jako Area, Mezera, atd. fungují. Prosím o radu jak napravit tento problém. Děkuji.
Těžko soudit takto na dálku. Nejlepší by asi bylo program odinstalovat, odstranit kompletně příslušné záznamy v registru (cestu k nim najdete popsanou v závěru manuálu) s pomocí programu Regedit (součást Windows) a program znovu nainstalovat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den , lze použít aktualizovaný katalog Katal32bp.mdb (určený pro SF 2011) ve Stavební fyzice 2010?
Možné to je. Musíte si ale stažený soubor KATAL32BP.MDB přejmenovat na KATAL32.MDB a teprve poté jím nahradit stejnojmenný soubor v adresáři Tepla 2010.
Zbyněk Svoboda
Mám na Vás otázku ohledně výpočtu prostupu tepla konstrukcí. Jedná se o sendvičovou stěnu z dřevěných sloupků. Lze do programu tento typ stěny nějak zadat aby vypočítal prostup v místě sloupku i v místě, kde tento sloupek není?
Máte-li na mysli program Teplo, pak v něm vliv dřevěných sloupků na součinitel prostupu tepla můžete zohlednit poměrně přesně a snadno. Stačí, když si spočítáte ekvivalentní hodnotu tepelné vodivosti pro vrstvu izolace se sloupky - postup najdete např. v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zohledneni-tepelnych-mostu-ve-skladbe/.
Horší je to s vlivem sloupků na šíření vodní páry - tento efekt nelze v programu Teplo hodnotit, protože používá jen 1D model. Pokud by vás zajímalo vlhkostní pole v konstrukci, bylo by nutné provést výpočet 2D šíření tepla a vodní páry programem Area.
Zbyněk Svoboda
P.S. Z formulace vaší otázky lze usuzovat, že jste měla v úmyslu provést oblíbený, ale bohužel dosti chybný výpočet výsledného U jako váženého průměru z hodnoty U v místě tepelného mostu a z hodnoty U mimo tepelný most. Tento postup není podporován žádnou normou a vede obvykle k citelně optimističtějším výsledkům, než by odpovídalo realitě. Nedoporučuji ho proto používat. Pokud byste někdy neměla k dispozici exaktnější nástroj a potřebovala spočítat U pro nehomogenní konstrukci ručně, pak si raději spočítejte váženým průměrem ekvivalentní tepelnou vodivost vrstvy s tepelnými mosty (přes průřezové plochy v charakteristickém výseku). A s touto hodnotou pak zcela standardním způsobem již vypočtěte výsledné U. Jde sice také o přibližný výpočet, ale pro dřevěné tepelné mosty bude vykazovat už jen poměrně malou chybu.
Při zadávání výpočtu pro data vytvořená z programu Meshgen Area se nabízí pouze výpočet pole teplot, vlhkost a kondenzace nikoli. Tyto kategorie nelze přes Meshgen stanovovat?
Pravděpodobně jste nepřiřadil všem materiálům faktory difúzního odporu a/nebo jste u okrajových podmínek nenadefinoval relativní vlhkost a součinitel přestupu vodní páry. Bez těchto hodnot nelze pole vlhkostí stanovit.
Zkontrolujte si prosím (přímo v programu Area), zda máte u všech materiálů a u všech okrajových podmínek zadány všechny parametry.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
v Teple posuzuji suterénní stěnu (v interiéru vytápěná místnost, exteriér zemina). Z vyhodnocení programem vyšel požadavek na množství akumulované vlhkosti Mc,a > 0kg/rok a tedy požadavek není splněn.
V normě ČSN 73 0540 - 2 se v článku 6.3 říká, že kondenzace kcí přilehlých k zemině se nehodnotí.
Prakticky mi jde o to, zda má být HI "v teple", nebo je to jedno.
Jan Síba
Konstrukce přilehlé k zemině se skutečně standardně z hlediska šíření vodní páry nehodnotí. Z praktických zkušeností vyplývá, že u nich problémy s kondenzacemi nenastávají, ačkoli výpočtově nemusí vycházet jako vyhovující. Příčinou je hlavně nejistá okrajová podmínka v zemině - teploty i vlhkostiv zemině se jen odhadují a nemusí vůbec odpovídat reálným hodnotám.
Chcete-li mít jistotu, že v suterénní stěně nebude žádná vodní pára kondenzovat, použijte dnes běžné řešení žb stěna-hydroizolace-XPS (od interiéru). Máte-li nějaké rizikové řešení s kondenzací poblíž interiéru (např. vnitřní přizdívka ze silnějšího plynosilikátu u žb stěny s hydroizolací), pak bych doporučoval konstrukci vyladit tak, aby byly normové požadavky splněny (i když to není požadováno). A konečně: dochází-li vám výpočtově ke kondenzaci pod hydroizolací (typicky ve ve skladbě žb-hydroizolace-přizdívka), pak je to přesně ten případ, který sice výpočtově nevychází dobře, ale v praxi s ním nebyly zaznamenány žádné problémy.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jak to probíhá nebo co mám udělat, abych si mohla udělat zkoušku pro provádění tepelných posudků (area, mezera,…). Děkuji moc za odpověď Ing. Eva Michnová
Provádění běžných expertních posudků není nijak úředně blokováno. Není tedy třeba absolvovat jakékoli zkoušky, abyste mohla zpracovat například posudek s výpočtovým posouzením tepelného mostu.
Jedinou oblastí stavební tepelné techniky, kde je třeba zkoušky absolvovat, je zpracovávání energetických průkazů - tam musíte mít oprávnění od MPO. A občas se v rámci nějakých dotačních programů objeví různá omezení - např. při nedávném programu Zelená úsporám mohli výpočty zpracovávat jen autorizovaní inženýři.
Zbyněk Svoboda
Řešíme optimalizaci projektu, kde se původně vyskytovaly okna s meziskelními a nalepovacími příčkami.
Co se týče vlivu na solární zisky, tam je situace u nalepovacích příček jasná. Horší je to však s celkovým výpočtem U. Netuším jak vyjádřit vliv distanční příčky duplex, která je vložena mezi skla. Napadlo mne, že bych ji zadal jako psí pro uložení skla v rámu, ale to nebude úplně přesný postup
Jakmile je mezi skly vložena příčka, jedná se o tepelný most. Jeho vliv je nutné ve výpočtu součinitele prostupu tepla celého okna zohlednit - a to skutečně přes lineární činitel prostupu tepla, jak navrhujete.
Nejprve je třeba spočítat z 2D modelu (část zasklení s příčkou uprostřed) hodnotu lineárního činitele pro příčku a následně přidat součin této hodnoty a celkové délky příčky do vztahu pro výpočet celkového Uw okna (samozřejmě do čitatele známého vztahu z EN ISO 10077-1).
Zbyněk Svoboda
U výpočtu λk-> λu, prý nejsou všechny vstupy známé.
- fasáda vata λd=0,036 (nemám λk), 140kg/m3
z normy tab. A.1 Zu=0,045
A.7 z1=1,0
A.8 z2=1,0
A.9 z3=2,2
λu=0,041 OK?
Lze u Isover TF (λd=0,038), 160 kg/m3, což je mimo rozsah tab. A.1, brát Zu 0,045? Nebo to je důvod proč výpočet nelze použít, jelikož rozsah Zu není pro tuto hmotnost v normě postižen.
Problém výpočtu návrhové hodnoty tepelné vodivosti je typicky v tom, že nejsou k dispozici všechny potřebné parametry. Obvykle se tedy postupuje tak, že se použijí známé hodnoty pro nejbližší podobný materiál - přesně tak, jak jste postupoval.
V tab. A1 v ČSN 730540-3 jsou hodnoty pro minerální vlákna o objemové hmotnosti 150 kg/m3. Není to samozřejmě přesně váš případ s Isoverem TF, ale v situaci, kdy nejsou jiné hodnoty, tak je rozhodně korektnější použít tyto ne zcela přesné hodnoty, než na celý výpočet návrhové tepelné vodivosti rezignovat.
Předpokládám, že vaším cílem bylo odvodit návrhovou hodnotu na základě hodnoty deklarované (tu můžete sklutečně orientačně ztotožnit s charakteristickou hodnotou). Pak je lepší použít i nepřesný výpočet, než hodnotit konstrukci s použitím deklarovaných vodivostí.
Velmi často se při nedostatku údajů používá i jednoduchý odhad návrhové hodnoty: zvýšení deklarované hodnoty o cca 2-15% v závislosti na typu izolantu (minerální vlákna by měla mít zvýšení o cca 10-15%).
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 97 98 99 100 101 Stránka 102 103 104 105 106 107 .. 120 >