Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Položit otázku

 *
 *
 *

*) Povinné položky jsou označeny hvězdičkou.

Vaše otázky:

03.10.2012 21.18

Při zadávání výpočtu pro data vytvořená z programu Meshgen Area se nabízí pouze výpočet pole teplot, vlhkost a kondenzace nikoli. Tyto kategorie nelze přes Meshgen stanovovat?

Pravděpodobně jste nepřiřadil všem materiálům faktory difúzního odporu a/nebo jste u okrajových podmínek nenadefinoval relativní vlhkost a součinitel přestupu vodní páry. Bez těchto hodnot nelze pole vlhkostí stanovit.

Zkontrolujte si prosím (přímo v programu Area), zda máte u všech materiálů a u všech okrajových podmínek zadány všechny parametry.

Zbyněk Svoboda

02.10.2012 11.09

Dobrý den,

v Teple posuzuji suterénní stěnu (v interiéru vytápěná místnost, exteriér zemina). Z vyhodnocení programem vyšel požadavek na množství akumulované vlhkosti Mc,a > 0kg/rok a tedy požadavek není splněn.

V normě ČSN 73 0540 - 2 se v článku 6.3 říká, že kondenzace kcí přilehlých k zemině se nehodnotí.

Prakticky mi jde o to, zda má být HI "v teple", nebo je to jedno.

Jan Síba

Konstrukce přilehlé k zemině se skutečně standardně z hlediska šíření vodní páry nehodnotí. Z praktických zkušeností vyplývá, že u nich problémy s kondenzacemi nenastávají, ačkoli výpočtově nemusí vycházet jako vyhovující. Příčinou je hlavně nejistá okrajová podmínka v zemině - teploty i vlhkostiv zemině se jen odhadují a nemusí vůbec odpovídat reálným hodnotám.

Chcete-li mít jistotu, že v suterénní stěně nebude žádná vodní pára kondenzovat, použijte dnes běžné řešení žb stěna-hydroizolace-XPS (od interiéru). Máte-li nějaké rizikové řešení s kondenzací poblíž interiéru (např. vnitřní přizdívka ze silnějšího plynosilikátu u žb stěny s hydroizolací), pak bych doporučoval konstrukci vyladit tak, aby byly normové požadavky splněny (i když to není požadováno). A konečně: dochází-li vám výpočtově ke kondenzaci pod hydroizolací (typicky ve ve skladbě žb-hydroizolace-přizdívka), pak je to přesně ten případ, který sice výpočtově nevychází dobře, ale v praxi s ním nebyly zaznamenány žádné problémy.

Zbyněk Svoboda

26.09.2012 08.31

Dobrý den,

ráda bych se zeptala, jak to probíhá nebo co mám udělat, abych si mohla udělat zkoušku pro provádění tepelných posudků (area, mezera,…). Děkuji moc za odpověď Ing. Eva Michnová

Provádění běžných expertních posudků není nijak úředně blokováno. Není tedy třeba absolvovat jakékoli zkoušky, abyste mohla zpracovat například posudek s výpočtovým posouzením tepelného mostu.

Jedinou oblastí stavební tepelné techniky, kde je třeba zkoušky absolvovat, je zpracovávání energetických průkazů - tam musíte mít oprávnění od MPO. A občas se v rámci nějakých dotačních programů objeví různá omezení - např. při nedávném programu Zelená úsporám mohli výpočty zpracovávat jen autorizovaní inženýři.

Zbyněk Svoboda

18.09.2012 09.28

Řešíme optimalizaci projektu, kde se původně vyskytovaly okna s meziskelními a nalepovacími příčkami.

Co se týče vlivu na solární zisky, tam je situace u nalepovacích příček jasná. Horší je to však s celkovým výpočtem U. Netuším jak vyjádřit vliv distanční příčky duplex, která je vložena mezi skla. Napadlo mne, že bych ji zadal jako psí pro uložení skla v rámu, ale to nebude úplně přesný postup

Jakmile je mezi skly vložena příčka, jedná se o tepelný most. Jeho vliv je nutné ve výpočtu součinitele prostupu tepla celého okna zohlednit - a to skutečně přes lineární činitel prostupu tepla, jak navrhujete.

Nejprve je třeba spočítat z 2D modelu (část zasklení s příčkou uprostřed) hodnotu lineárního činitele pro příčku a následně přidat součin této hodnoty a celkové délky příčky do vztahu pro výpočet celkového Uw okna (samozřejmě do čitatele známého vztahu z EN ISO 10077-1).

Zbyněk Svoboda

10.09.2012 11.11

U výpočtu λk-> λu, prý nejsou všechny vstupy známé.

- fasáda vata λd=0,036 (nemám λk), 140kg/m3

z normy tab. A.1 Zu=0,045

A.7 z1=1,0

A.8 z2=1,0

A.9 z3=2,2

λu=0,041 OK?

Lze u Isover TF (λd=0,038), 160 kg/m3, což je mimo rozsah tab. A.1, brát Zu 0,045? Nebo to je důvod proč výpočet nelze použít, jelikož rozsah Zu není pro tuto hmotnost v normě postižen.

Problém výpočtu návrhové hodnoty tepelné vodivosti je typicky v tom, že nejsou k dispozici všechny potřebné parametry. Obvykle se tedy postupuje tak, že se použijí známé hodnoty pro nejbližší podobný materiál - přesně tak, jak jste postupoval.

V tab. A1 v ČSN 730540-3 jsou hodnoty pro minerální vlákna o objemové hmotnosti 150 kg/m3. Není to samozřejmě přesně váš případ s Isoverem TF, ale v situaci, kdy nejsou jiné hodnoty, tak je rozhodně korektnější použít tyto ne zcela přesné hodnoty, než na celý výpočet návrhové tepelné vodivosti rezignovat.

Předpokládám, že vaším cílem bylo odvodit návrhovou hodnotu na základě hodnoty deklarované (tu můžete sklutečně orientačně ztotožnit s charakteristickou hodnotou). Pak je lepší použít i nepřesný výpočet, než hodnotit konstrukci s použitím deklarovaných vodivostí.

Velmi často se při nedostatku údajů používá i jednoduchý odhad návrhové hodnoty: zvýšení deklarované hodnoty o cca 2-15% v závislosti na typu izolantu (minerální vlákna by měla mít zvýšení o cca 10-15%).

Zbyněk Svoboda

30.08.2012 11.03

Řešíme velkoplošný skleník 11tis.m2, šikmé střechy čiré jednosklo, teplovodní registry, vn.teplota 13°C. Dotaz: Přemýšlíme nad zatahovací "tepelnou clonou" ve 3/4 výšky-zatahování na noc. Jak je možné toto modelovat? Reflexní folie=pouze útlum sálavé složky, jak počítat? V případě nějaké tloušťky a lambdy uvažovat jako hraniční konstrukci místo skel? Jak zohlednit zatažení pouze přes noc?

Není mi bohužel jasné, jakého výpočtu se dotaz týká. Pokusím se odpovědět obecně, snad si z toho něco vyberete.

Máte-li jednoduché zasklení, pod nímž natáhnete v noci reflexní folii, dostanete konstrukci, která obsahuje uzavřenou vzduchovou dutinu mezi sklem a folií (předpokládám, že to je vaším záměrem) a které má na spodní straně povrch s oboustranně nízkou emisivitou.

Součinitel prostupu tepla takové konstrukce spočítáte standardním postupem podle EN ISO 6946, jen si musíte vypočítat tepelný odpor vzduchové dutiny se zohledněním nižší emisivity jednoho s povrchů (folie). Zároveň také musíte spočítat odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce - bude to vyšší hodnota než obvyklých 0,1 m2K/W díky nízké emisivitě povrchu folie.

Pro výpočet můžete použít také program Teplo. Nezapomeňte ale vyvolat pomocné výpočty jak pro tepelnou vodivost vzduchové dutiny (na okénku pomocného výpočtu volte záložky Vzduchové vrstvy - Podrobnější návrh a zadejte nízkou emisivitu jednoho z ohraničujících povrchů), tak pro odpor při přestupu na vnitřní straně (opět nezapomeňte zadat emisivitu odpovídající vaší folii).

Pro emisivitu folie 0,05, sklo tl. 8 mm a vzduchovou dutinu o výšce 500 mm by vám například měl vyjít součinitel prostupu tepla 1,4 W/(m2K), zatímco pro samotné sklo by to bylo 6,6 W/(m2K). Efektem folie s oboustranně nízkou emisivitou by tedy bylo celkem citelné - téměř pětinásobné - snížení součinitele prostupu tepla.

Bude-li folie natahovaná jen přes noc, tak bude mít konstrukce jiný součinitel prostupu tepla ve dne a jiný v noci. Zohlednit takovou situaci ve výpočtu energetické náročnosti budovy lze s pomocí váženého průměru přes příslušné časové úseky.

Nejprve je třeba zjistit či odhadnout, jak dlouho budou trvat oba provozní stavy. Dále je třeba určit součinitel prostupu tepla pro denní i noční režim. A závěrem spočítat vážený průměr. Použijeme-li výše uvedený příklad a budeme-li předpokládat, že "noc" trvá 8 h, dostaneme průměrnou váženou hodnotu U=4,9 W/(m2K). Tato hodnota se pak použije při výpočtu energetické náročnosti budovy.

Zbyněk Svoboda

28.08.2012 22.22

Které vrstvy podlahy na terénu správně zahrnout do výpočtu U, je-li takováto skladba:

-nášlap.+anhydrit s topnými kabely 65mm

-EPS 80mm

-hydroizolace 5mm

-ŽB deska 250mm

-pěnové sklo-granulát 350mm

-štěrkový podsyp

Investor i stavař chtějí, abych započítal i pěnové sklo, mně se to nezdá správné.

Děkuji

Zcela jistě by se měl započítat EPS (nikoli už ovšem anhydrit, protože podle ČSN 730540-2 se započítávají jen vrstvy od kabelů směrem k exteriéru).

S pěnovým sklem je to složitější, protože není chráněno proti vlhkosti. Započítat by se mohlo - ale jen tehdy, pokud bude zohledněn vliv jeho zvlhčení (průměrnou úroveň zvlhčení by ovšem bylo stejně nutné odhadnout). A je otázka, zda máte potřebné údaje k dispozici. V žádném případě by se ale neměla používat hodnota stanovená laboratorně pro suchý stav granulátu.

Zbyněk Svoboda

16.08.2012 22.54

Obsahuje verzia Area 2011 už aj verziu STN 73 0540-2 z vydanú 1.7.2012. ďakujem

Aktualizaci na novou STN 730540 bohužel teprve připravujeme.

Samotné výpočty nicméně můžete samozřejmě použít bez problémů - jen vyhodnotit výsledky by bylo třeba manuálně (tzn. vypočítat si požadavky nové STN 730540 ručně).

Zbyněk Svoboda

06.08.2012 11.49

Dobrý den,

V programu Simulace 2010 se po stisknutí tlačítka Import skladby konstrukce objeví hláška "Vybraná úloha byla zpracována v programu Teplo verze starší než 2009. Data nelze importovat". Máme program Teplo 2011.

Umí spolu tyto verze programů spolupracovat?

R. Novotná

Skladbu zpracovanou v Teple 2011 nelze bohužel do Simulace 2010 načíst, protože Teplo 2011 používá jiný formát dat než dřívější verze Tepla. Plná kompatibilita je zajištěna jen mezi Teplem 2011 a Simulací 2011.

Zbyněk Svoboda

03.08.2012 17.06

Nedaří se mi v programu Teplo2011 uložit novou skladbu do katalogu konstrukcí. Postupuji podle návodu z blogu. Po zmáčknutí tlačítka "Přidat konstrukci" se neobjeví tlačítko "Import dat". Program chce zadat kategorii konstrukce. Po jejím zadání přeskočí kurzor do políčka "Název konstrukce" a po jeho zadání už je na výběr pouze uložení nebo neuložení prázdného formuláře konstrukce.

R. Novotná

Bohužel se vám to opravdu povést nemůže - a to nikoli vaší vinou. Velice se omlouvám, jedná se o chybějící funkci v programu - omylem byla během tvorby nové verze zrušena. Zatímco v Teple 2010 je stále k dispozici, ve verzi 2011 již chybí. Dosud si toho nikdo nevšiml - bohužel včetně nás. Pokusím se s tím co nejdříve něco udělat. Ještě jednou se omlouvám a děkuji za pochopení.

Zbyněk Svoboda

< 1 .. 100 101 102 103 104 Stránka 105 106 107 108 109 110 .. 122 >

Stavební fyzika » Aktuality

05.02.2025 14.56 » Energie 2025.4

V sekci ke stažení na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.4

15.01.2025 15.48 » Energie 2025.3

V sekci ke stažení na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.3