Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
v informačním sloupku uvádíte, že 7.11. byla uvedena aktualizovaná verze programu Stavební fyzika 2011. Prosím tak o informaci, jak tuto verzi získat. V programech ke stažení není uvedena.
S pozdravem
J. Holub
Verzi 2011 všech programů zaměřených na tepelnou ochranu budov můžete získat prostřednictvím K-CAD s.r.o. (www.kcad.cz) po zaslání objednávky. Pokud ještě není na firemních stránkách nový ceník, vyžádejte si ho prosím např. u Ing. Pospíšila (pospisil@kcad.cz).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chtěla bych se zeptat: jak zahrnout do výpočtu tepelných zrát v programu Ztráty to že jde pouze o tlumené vytápění? V programu energie toto zadat lze, ale nevím jak toti zohednit ve ztrátách. POkud je zadám jako přerušované, tak mi ztráty vyskočí o polovinu. A nevím co se tedy blíží více realitě.
Nerozumím bohužel úplně vaší otázce, takže odpovím obecněji. Zásadní věc je ta, že program Ztráty slouží pro výpočet tepelných ztrát - resp. přesněji tepelného výkonu, potřebného pro dimenzování otopné soustavy.To je zcela odlišný účel, než jaký má program Energie. U obou se tedy přerušování vytápění projeví obvykle jinak. Zatímco u Energie většinou vede ke snížení potřeby tepla na vytápění, u Ztrát vede naopak obvykle ke zvýšení potřebného tepelného výkonu (aby bylo možné během zvolené doby zátopu dostatečně rychle zvýšit vnitřní teplotu z teploty, kterou má místnost během otopné přestávky, na provozní teplotu).
Není tedy nijak překvapující, že Vám vyšly při přerušovaném vytápění podstatně vyšší "tepelné ztráty" (ono je v této souvislosti opravdu lepší používat korektnější "evropský" termín "tepelný výkon").
Možná jste ale chtěla počítat situaci, kdy místnost vytápíte na nižší teplotu, než je obvyklých 20 C. Pak samozřejmě stačí zadat jako vnitřní návrhovou teplotu do Ztrát příslušnou nižší hodnotu, např. 15 C.
Je-li ale vaším cílem spočítat stav, který se "blíží realitě", pak asi máte na mysli nikoli potřebné výkony otopných těles, ale energetické chování budovy. A to rozhodně nelze v žádném případě hodnotit s pomocí programu Ztráty, ten k tomu opravdu není určen. Použít lze jedině program Energie.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
mohl bych se, prosím, zeptat, zda mohu do akumulace počítat i betonovou desku v podlaze pod 250 mm EPS? jde mi o to, že počítám dřevostavbu a nejvyšší denní vzestup teplot a potřeboval bych vědět, zda tu betonovou desku mohu započítat do akumulace, když je to pod značnou tloušťkou tepelné izolace.
Děkuji za odpověď, Lukáš Kolúch.
Bohužel není z dotazu jasné, k jakému programu se váže váš dotaz.
Pokud k programu Stabilita, pak je u podlah na terénu třeba nastavit, že jde o polonekonečnou konstrukci. Následně pak můžete zkusit zadat skladbu jen po tepelnou izolaci (a provést výpočet) a skladbu včetně podkladního betonu (a provést výpočet). Porovnáním výsledků výpočtu zjistíte, zda se podkladní beton vůbec nějak projeví. Osobně bych čekal, že efekt bude dosti malý, protože izolant by měl skutečně vliv betonové vrstvy silně omezit.
Pokud se ptáte na program Simulace (který by bylo pro podobné problémy lepší použít) a máte k dispozici nějakou jeho novější verzi, tak je třeba nastavit typ konstrukce "v kontaktu se zeminou" a dále postupovat podle návodu na záložce "Poznámka k zadání podlah na zemině". Skladba se zde zadává celá včetně podkladního betonu a do výpočtu se zahrnuje i vliv zeminy.
Z praktického hlediska by nicméně ale neměl z žádného výpočtu vyjít vliv podkladního betonu jako nějaký rozhodující faktor. V dané pozici je skutečně účinně tepelně odstíněn.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
Měl bych dotaz ohledně programu energie a programu ztráty. Oba programy pracují podle jiných norem a výstupy z nich tudíž nejsou identické.Jde z obou programů udělat výstup energetického štítku.Nebudou rozdílné energetické štítky z Energie a ze Ztrát pro stejnou budovu?
Energetický štítek obálky budovy je v obou případech totožný - pro stejně zadanou budovu, samozřejmě. Jeho výsledná podoba závisí totiž jen na stavebních konstrukcích a jejich parametrech (plocha, součinitel prostupu tepla a činitel teplotní redukce). A tato data mohou být v obou programech zcela stejná (nebo i nemusí - podle toho, jak je zadáte - rozdíly mohou vznikat především u konstrukcí v kontaktu se zeminou a v kontaktu s nevytápěnými prostory).
Rozdíly ve výpočtu (tj. mezi odlišnými normovými metodikami) mezi Energií a Ztrátami se projeví až při výpočtu navazujících parametrů energetické náročnosti budov (tepelná ztráta, měrné potřeby tepla atd.).
Zbyněk Svoboda
Dobry den,
rad by som sa opytal ci je mozne nejakym sposobom kopirovat nove vytvorene polozky databazy konstrukcii do novsej verzie. Mam zakupeny SW Teplo 2010 a planujem upgrade na 2011 a bol by som rad ak by som to nemusel prerabat rucne.
dakujem
Peter Mihalka
Ve verzi 2011 je možné přímo použít vaši "starou" databázi materiálů.
Postup je poměrně jednoduchý. V adresáři dosavadní verze najdete soubor KATAL32.MDB a uděláte si jeho zálohu třeba na flash paměť (pokud budete starou verzi programu odinstalovávat). Dále pak nainstalujete program ve verzi 2011 a do adresáře s novým programem nakopírujete vaši starou databázi (tj. soubor KATAL32.MDB) místo stejnojmenného souboru.
To je vše. Po startu nové verze se v katalogu materiálů objeví dvě záložky "Vlastní katalog" a "Standardní katalog". Vaše stará databáze bude k dispozici pod záložkou "Vlastní katalog".
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
má vliv aktualizece normy pro tepelnou ochranu budov ČSN 730540-2 na výpočty ve stavební fyzice? Konkrétně v Teplu a Energii. Pokud ano, jakou verzi programu by jsem musel mít, případně bude aktualizace verze 2010?
Nová ČSN 730540-2 "Tepelná ochrana budov - Požadavky" začne platit od listopadu 2011 a v souvislosti s tím zahájíme prodej nových verzí všech programů. Pro uživatele verze 2010 bude upgrade nabízen za nejvýhodnější ceny, pro uživatele starších verzí pak za ceny o něco vyšší.
Program Energie se změní celkem podstatně, protože se zcela jinak než dosud hodnotí průměrný součinitel prostupu tepla budovy. U programu Teplo se změny normy projeví také, i když o něco mírněji (v normě se měnily jen některé požadavky na součinitele prostupu tepla konstrukcí a šíření vodní páry).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat zda lze v některém z Vašich programů simulovat tepelně izolační efekt venkovních žaluzií v zimním období? Mám především na mysli sálání vzhledem k noční obloze. Děkuji.
Bohužel ne. Výměna tepla sáláním mezi konstrukcí a oblohou by se ale podstatně změnila jen tehdy, když by měly žaluzie výrazně nižší emisivitu než nekrytý povrch zasklení (tj. byly by např. z leštěného hliníku). Jinak se žaluzie stejně projeví hlavně redukcí šíření tepla vedením (přičemž se samozřejmě uplatní i vzniklá vzduchová dutina mezi žaluziemi a zasklením, kde hraje sálání také svou roli).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěl jsme se zeptat na to jak v programu teplo nasimulovat stav v konstrukci, kdy mi na vnitřní straně začne kondenzovat vlhkost (na povrchu).
Mám střešní panel Kingspan (plech-tep.izolce-plech) a potřebuji zjistit jakou nejnižší nebo nejvyšší teplotu mohu navrhnout v místnosti, aby mi přitom na povrchu nekondenzovala voda. Vlhkost místnosti je 60%.
Máte-li konstantní relativní vlhkost a hledáte-li k ní vnitřní teplotu, při které dojde k povrchové kondenzaci na určité konstrukci, pak nezbývá než postupovat zkusmo, postupně.
Zadá se samozřejmě skladba konstrukce a korektní odpory při přestupu. Průměrné měsíční teploty a vlhkosti nejsou pro daný výpočet podstatné, takže stačí zadat v podstatě jakákoli rozumná data. Rozhodující naopak budou teploty a vlhkosti v rámečku "Návrhové hodnoty pro výpočet vnitřní povrch. teploty, teplotního faktoru a bilance dle ČSN 730540".
Samozřejmě se do zmíněného rámečku zadají známé konstantní hodnoty: parametry venkovního vzduchu a relativní vlhkost vzduchu vnitřního. Proměnná bude teplota vnitřního vzduchu.
Doporučoval bych pro první stav zvolit teplotu vnitřního vzduchu nižší (např. 15 C), protože takový stav reprezentuje sušší interiér. Dále provedete výpočet a z výsledků zjistíte, zda k povrchové kondenzaci dochází.
Pokud ne, zvýšíte vnitřní teplotu např. na 20 C a postup opakujete (a opakujete a opakujete, dokud nenajdete kritickou teplotu). Pokud ano, vnitřní teplotu můžete naopak snížit.
Jakmile od určité teploty začne k povrchové kondenzaci docházet, bude k ní v daných podmínkách docházet i při všech vyšších teplotách, protože vnitřní vzduch o konstantní relativní vlhkosti je tím vlhčí, čím je teplejší.
Zbyněk Svoboda
P.S. Vámi uvažované zadání je poněkud netypické. Většinou se relativní vlhkost vnitřního vzduchu s jeho teplotou mění. Případ, který uvažujete, by vyžadoval pravděpodobně zvlhčování vzduchu (např. kvůli technologii či předmětům umístěným v místnosti).
Dobrý den.Chtěl bych se zeptat, jak je ve výpočtu počítáno s instalovaným příkonem u mechanického větrání. Pokud zadám procento čas.ús.s nuceným větráním např.50%, tak je jasné, že množství vzduchu se ve výpočtu počítá pouze poloviční než jsem zadal.Počítá se stejně i s instalovaným příkonem, nebo příkon mohu oproti návrhu VZT ponížit? Díky
Doporučuji se v podobných případech podívat vždy do manuálu, kde jsou uvedeny všechny použité vztahy.
Pro nucené větrání se vždy zadávají (v souladu s nápovědou) ty hodnoty, které platí pro nucené větrání v provozu. Takže byste měl zadat průměrný denní tok větracího vzduchu v m3/h (nikdy ne návrhovou hodnotu pro provozní špičku) a příkon ventilátorů (a případně i další údaje) pro stav s nuceným větráním - a nic nijak uměle nesnižovat.
Pokud nemá nucené větrání trvalý charakter, definuje se dále, po jaký časový úsek je v provozu... a následně se definují i parametry přirozeného větrání, které zajišťuje výměnu vzduchu v budově v době mimo provoz VZT. Z těchto všech hodnot se pak následně vypočtou výsledné měrné toky větráním a pomocné energie (detaily viz manuál).
Z toho plyne, že i kdyby byla VZT v provozu přesně 50% času, tak nebude výsledný objemový tok poloviční oproti zadané hodnotě, protože tu je ještě přirozené větrání ve zbylých 50% času.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,řeším v programu Area detail styku podlahy (v kontaktu se zeminou) a obvodové stěny z hlediska povrchových teplot.Lze použít princip pro zadávání okrajových podmínek do zeminy,který platí pro ČR (v ČR bude podmínka 3m pod terénem 5°C,která odpovídá průměrné roční teplotě venkovního vzduchu)i na lokalitu mimo ČR(např. Rusko),kde mohou být průměrné roční teploty vzduchu odlišné.Děkuji.
Předpoklad, že v zemině v hloubce 3 m pod terénem lze uvažovat teplotu odpovídající průměrné roční teplotě venkovního vzduchu, je podle EN ISO 10211 obecný. Vzhledem k tomu, že jde o ISO normu, tak se k ní jistě vyjadřovali i specialisté z Ruska. Pokud norma prošla připomínkovým řízením v dnešní podobě, pak proti ní asi nic zásadního nenamítali.
Takže tento obecný princip lze zcela jistě použít i pro Rusko. Problém bude ovšem s konkrétní teplotou. Lze očekávat, že hodnota +5 C bude pro řadu ruských lokalit příliš vysoká. Vycházet by se mělo rozhodně z místních klimatických dat a na jejich základě průměrnou roční teplotu venkovního vzduchu odvodit.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 101 102 103 104 105 Stránka 106 107 108 109 110 111 .. 120 >