Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Komentář k dotazu najdete na http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/existuje-jednoduchy-postup-na-vyplneni-tabulky-c-5-v-penb/. Obecně by se samozřejmě mělo počítat a vyplňovat všechno přesně. Ze zřejmých důvodů to ale skoro nikdo nedělá a úředníci to obvykle tolerují.

Zbyněk Svoboda

Ne, není. Zmínka o referenční budově je ve vyhlášce 148/2007 Sb. čistě formální. Ve skutečnosti se metoda referenční budovy (tj. srovnání hodnocené budovy s budovou o referenčních=normových vlastnostech) ve stávající vyhlášce vlastně nepoužívá. A není tam tudíž ani nijak popsána. Vypočtená měrná dodaná energie se srovnává s požadovanou konstantní hodnotou, která pochopitelně nezohledňuje geometrii a způsob používání hodnocené budovy. Nicméně je vyhláškou prohlášena za vlastnost referenční budovy.

Obávám se, že ve vašem případě bohužel nezbývá nic jiného, než si vybrat z kategorií budov tu, která je vašemu objektu nejblíže, a výsledek výpočtu srovnat s požadavkem pro vybranou kategorii.

Tento způsob hodnocení je trvale silně kritizován, protože u mnoha budov lze takto nastavené požadavky splnit jen velmi obtížně či vůbec (např. u bazénů a malých RD). V připravované novele vyhlášky se proto se zavedením metody referenční budovy počítá - a tentokrát již ne pouze formálně.

Zbyněk Svoboda

Na podobné dotazy se bohužel bez znalosti konkrétních vstupních dat dá odpovědět jen obtížně, či vůbec. Příště prosím zašlete vaše vstupní data, abychom mohli reagovat přesně na váš problém.

Protože si tedy bohužel nejsem jist, jaký problém máte na mysli, odpovím jen obecně. V podobných případech je nejdůležitější zkontrolovat si, jaké dílčí faktory jsou obsaženy v jakém výsledku. Pokud se např. podíváte na přehled tepelných toků do exteriéru u zóny, v níž byl vliv tepelných vazeb zadán přibližně, zjistíte, že v hodnotě Hd je obsažen jen vliv plošných konstrukcí. Program na to upozorňuje i formulací "vliv tepelných vazeb bude ve výpočtu zahrnut...":

Přehled tepelných toků v zóně

V závěrečném přehledu tepelných toků budovou se pak objeví:

Závěrečný přehled toků v budově

Pro uvedený příklad je tedy tok prostupem do exteriéru přes plošné konstrukce 49,95 W/K a přes tepelné vazby (mosty) 21,72 W/K. Dohromady je to tedy 71,67 W/K, což je údaj, který se pak také v protokolu zas na jiném místě objevuje.

Faktem je, že při letmějším čtení protokolu může asi dojít k nejasnostem, ke kterým může přispět i to, že v prvním uvedeném přehledu není u veličiny Hd uveden index c (to do budoucna napravíme). Nicméně to je jen zcela formální chyba, která samozřejmě nijak neovlivňuje výsledky výpočtu.

Zbyněk Svoboda

Posuzovaná skladba se musí samozřejmě zadat do výpočtu celá - jedná se o střechu bez větrané dutiny, takže jiná možnost nepřichází v úvahu (distanční folii Guttafol nelze považovat za klasickou větranou vrstvu vzhledem k velkým vřazeným odporům - nehledě navíc na to, že asi nebude dostatečně napojena na venkovní prostředí větracími otvory).

Z hlediska návrhu jde o nepříliš vhodné řešení, které musí nevyhnutelně vycházet problematicky z hlediska šíření vodní páry. Dobrá vlhkostní funkce této střechy závisí v zásadě jen na parozábraně - a to je vzhledem k nevyhnutelným netěsnostem a porušením parozábrany značně riskantní.

Silně bych doporučoval provést mezi tepelnou izolací a horním pláštěm (desky+folie+plechová krytina) klasickou větranou vzduchovou vrstvu. Pokud by byla střecha řešena jako větraná, problémy s kondenzací vodní páry by byly silně redukovány. Z hlediska výpočtu by se pak uvažoval jen vnitřní plášť střechy (po větranou vrstvu).

Zbyněk Svoboda

První obrázek je starý a neaktuální. Platné a dnes korektní uvažování rozměru stěny je znázorněno na druhém obrázku. Výška stěny se uvažuje od spodního líce tepelné izolace v podlaze na zemině (pochopitelně při použití vnějších rozměrů).

Zbyněk Svoboda

Norma EN 12831 to bohužel jednoznačně neurčuje, takže i program Ztráty je podobně neurčitý (nápovědy odpovídají v principu normovým komentářům). Nicméně z logiky věci a z odvolávek, které dělá EN 12831 na EN ISO 13370, vyplývá, že by se měla uvažovat pouze vytápěná část budovy. Do všech míst tedy ve vašem případě zadáte pouze plochu podlahy jediné vytápěné místnosti v 1. NP.

Zbyněk Svoboda

Verzi 2011 všech programů zaměřených na tepelnou ochranu budov můžete získat prostřednictvím K-CAD s.r.o. (www.kcad.cz) po zaslání objednávky. Pokud ještě není na firemních stránkách nový ceník, vyžádejte si ho prosím např. u Ing. Pospíšila (pospisil@kcad.cz).

Zbyněk Svoboda

Nerozumím bohužel úplně vaší otázce, takže odpovím obecněji. Zásadní věc je ta, že program Ztráty slouží pro výpočet tepelných ztrát - resp. přesněji tepelného výkonu, potřebného pro dimenzování otopné soustavy.To je zcela odlišný účel, než jaký má program Energie. U obou se tedy přerušování vytápění projeví obvykle jinak. Zatímco u Energie většinou vede ke snížení potřeby tepla na vytápění, u Ztrát vede naopak obvykle ke zvýšení potřebného tepelného výkonu (aby bylo možné během zvolené doby zátopu dostatečně rychle zvýšit vnitřní teplotu z teploty, kterou má místnost během otopné přestávky, na provozní teplotu).

Není tedy nijak překvapující, že Vám vyšly při přerušovaném vytápění podstatně vyšší "tepelné ztráty" (ono je v této souvislosti opravdu lepší používat korektnější "evropský" termín "tepelný výkon").

Možná jste ale chtěla počítat situaci, kdy místnost vytápíte na nižší teplotu, než je obvyklých 20 C. Pak samozřejmě stačí zadat jako vnitřní návrhovou teplotu do Ztrát příslušnou nižší hodnotu, např. 15 C.

Je-li ale vaším cílem spočítat stav, který se "blíží realitě", pak asi máte na mysli nikoli potřebné výkony otopných těles, ale energetické chování budovy. A to rozhodně nelze v žádném případě hodnotit s pomocí programu Ztráty, ten k tomu opravdu není určen. Použít lze jedině program Energie.

Zbyněk Svoboda

Bohužel není z dotazu jasné, k jakému programu se váže váš dotaz.

Pokud k programu Stabilita, pak je u podlah na terénu třeba nastavit, že jde o polonekonečnou konstrukci. Následně pak můžete zkusit zadat skladbu jen po tepelnou izolaci (a provést výpočet) a skladbu včetně podkladního betonu (a provést výpočet). Porovnáním výsledků výpočtu zjistíte, zda se podkladní beton vůbec nějak projeví. Osobně bych čekal, že efekt bude dosti malý, protože izolant by měl skutečně vliv betonové vrstvy silně omezit.

Pokud se ptáte na program Simulace (který by bylo pro podobné problémy lepší použít) a máte k dispozici nějakou jeho novější verzi, tak je třeba nastavit typ konstrukce "v kontaktu se zeminou" a dále postupovat podle návodu na záložce "Poznámka k zadání podlah na zemině". Skladba se zde zadává celá včetně podkladního betonu a do výpočtu se zahrnuje i vliv zeminy.

Z praktického hlediska by nicméně ale neměl z žádného výpočtu vyjít vliv podkladního betonu jako nějaký rozhodující faktor. V dané pozici je skutečně účinně tepelně odstíněn.

Zbyněk Svoboda

Energetický štítek obálky budovy je v obou případech totožný - pro stejně zadanou budovu, samozřejmě. Jeho výsledná podoba závisí totiž jen na stavebních konstrukcích a jejich parametrech (plocha, součinitel prostupu tepla a činitel teplotní redukce). A tato data mohou být v obou programech zcela stejná (nebo i nemusí - podle toho, jak je zadáte - rozdíly mohou vznikat především u konstrukcí v kontaktu se zeminou a v kontaktu s nevytápěnými prostory).

Rozdíly ve výpočtu (tj. mezi odlišnými normovými metodikami) mezi Energií a Ztrátami se projeví až při výpočtu navazujících parametrů energetické náročnosti budov (tepelná ztráta, měrné potřeby tepla atd.).

Zbyněk Svoboda