Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Doporučuji si prostudovat příslušnou EN 13792. Výpočet neslouží v žádném případě pro simulování více dní za sebou, ale vždy pro analýzu chování místnosti v rámci jednoho dne (jde o tzv. kvazistacionární stav). Více dní za sebou tedy bohužel počítat nemůžete.

Hodnota "vzestupu teploty" je pomocnou veličinou, s jejíž pomocí může program přiblížit výsledky výpočtu k reálnému chování místností s velmi hmotnými obalovými konstrukcemi (historické budovy). V běžných případech se nepoužije.

Přečtěte si prosím nápovědu k dané hodnotě a k hodnotám souvisejícím (klávesa F1) - a pokud něčemu nebudete rozumět, tak se prosím zeptejte konkrétněji.

Pokud máte dále nějaké potíže s výpočtem, tak nám musíte poslat vaše data, protože takto na dálku bez jejich detailní znalosti vám opravdu neumím pomoci.

Zbyněk Svoboda

Formální postup výpočtu je zcela stejný jako u jakékoli jiné místnosti - detaily najdete v ČSN EN 12831. Uplatní se plochy obalových konstrukcí, jejich součinitele prostupu tepla a teploty na vnější straně (tj. v okolních místnostech). Pokud je daná místnost větrána např. nuceně venkovním vzduchem, uplatní se i ztráta větráním.

Je-li ovšem daná místnost ze všech stran obklopena prostory vytápěnými na stejnou teplotu a je-li větrána vzduchem z těchto prostor, pak samozřejmě žádnou tepelnou ztrátu nemůže mít (teplotní rozdíl je 0 C).

Zbyněk Svoboda

Nedávno vyšla TNI 746077 "Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování". Bohužel jsem ji ještě sám nečetl, ale je dost pravděpodobné, že se tam požadavek na přelepení spáry folií objevuje - a dodavatelé na to pouze reagují.

Toto řešení (doplněné ještě o hydroizolační paropropustnou folii na vnější straně) se již doporučuje více let. Jeho výhodou je spolehlivější utěsnění spáry vůči průniku vzduchu a vodní páry (a vody z exteriéru).

Zbyněk Svoboda

Výměna n50 nesouvisí se způsobem větrání - závisí pouze a jedině na těsnosti obálky budovy. Pokud tedy neměníte těsnost obálky budovy, nemění se ani n50.

Pokud jste pouze přidali izolaci na strop pod půdou, pak se nebude měnit ani přirážka na tepelné vazby, protože zateplení jen jedné dílčí konstrukce nemůže změnit celkové navýšení měrného tepelného toku vlivem tepelných vazeb.

Pokud jste tedy zadali stejné n50 i DeltaU před i po zateplení stropu pod půdou, tak je to v pořádku.

Zbyněk Svoboda

Budete muset použít určitý hybrid obojího.

Jako typ výpočtu je nutné nastavit "měsíční podle vyhlášek", protože model "měsíční podle TNI" je použitelný jen pro bytové stavby. Jak je asi obecně známo, výpočet podle TNI nastavuje vnitřní zisky a větrání a další parametry smluvně podle počtu osob a bytů, což se pro školu vůbec nehodí. Pro školu je nutné zadat vnitřní zisky a výměny vzduchu (resp. m3/h přiváděného vzduchu) podle skutečně hodnocené situace tak, aby se zohlednil proměnný charakter provozu.

Doporučoval bych Vám sepsat si předpokládaný provozní režim budovy, tj. kolik hodin v ní bude kolik osob každý den v týdnu. Podle provozního režimu můžete pak stanovit průměrné vnitřní zisky od osob a spotřebičů (ve W/m2 celkové podlahové plochy). Vychází se ze zisku od 1 osoby (cca 50-100 W podle stáří), váženým průměrem přes časy se pak stanoví průměrný týdenní zisk od všech osob ve škole ve W a ten se pak vydělí celkovou podlahovou plochou. Se spotřebiči můžete postupovat podobně. A s m3/h vzduchu na větrání samozřejmě také (zde se obvykle vychází z předpokladu cca 25 m3/h na 1 osobu).

Vzhledem k tomu, že cílem posouzení bude chování v režimu vytápění, tak nemusíte řešit, že přes léto není škola v provozu a můžete hodnoty odvozené výše uvedeným postupem zadat, jako by platily trvale celý rok.

Pro osvětlení a přípravu teplé vody bych doporučoval použít zjednodušené zadání (tj. zadat přímo předpokládanou potřebu energie v kWh/m2 za rok s pomocí nápovědy - např. prostřednictvím hodnot ze slovenské vyhlášky). Pokud ale budete mít k dispozici naměřené spotřeby z předchozího provozu budovy, tak je nejlepší použít tato přesnější čísla.

Tímto postupem budete mít zadány poměrně korektně údaje o provozu budovy. Z TNI je ovšem třeba převzít klimatické údaje, protože kritéria pasivních budov definovaná v TNI předpokládají použití smluvních klimatických podmínek. Je to velmi jednoduché - na prvním formuláři stačí zadat příslušná data s pomocí katalogu teplot a katalogu sluneční energie (najdete je v kategorii Data pro energ. výpočty pod názvem Energ. výpočet podle TNI).

Zbyněk Svoboda

Nejsem si jist, zda jsem dotazy pochopil zcela přesně, ale zkusím to.

--------------------------

Korekce na stínění: vámi zadaná hodnota 0,92 pro 30 stupňů reprezentuje nějakou celkem málo přečnívající markýzu/stříšku orientovanou na jih. Pokud vaše budova nad jižními okny takovou stínící konstrukci má, je to v pořádku. Nerozumím, co tam komu vadí.

--------------------------

Korekční činitel rámu byl během uplynulých let definován dvěma způsoby a pokaždé zcela obráceně. Nejdříve to byl poměr plochy prosklení k celkové ploše okna (např. tedy Ff=1,44/1,8 = 0,8) ... a poté se to změnilo na poměr plochy rámu k celkové ploše okna (pro stejný případ tedy Ff=0,2). Vzhledem k tomu, že Energie se prodává od roku 2000, byla v ní od začátku použita původní definice veličiny Ff.

Po radikální a dosti neobvyklé změně definice Ff v EN ISO 13790 (2008) jsem kvůli zpětné kompatibilitě dat neměnil definici veličiny v programu, protože by to mohlo přinést dosti zásadní problémy. Pouze jsem záměrně veličinu přejmenoval na korekční činitel zasklení - a ponechal ji jako poměr plochy prosklení k celkové ploše okna.

Ve výpočtu se to samozřejmě vůbec nijak neprojeví, protože sluneční energie prostupující oknem se podle staré definice přenásobovala hodnotou Ff, zatímco podle nové se přenásobuje hodnotou (1-Ff). V obou případech jde tedy o hodnotu 0,8, pokud použijeme výše uvedený příklad. Chyba ve výpočtu tedy nemůže nastat, pokud postupujete správně podle nápovědy v programu.

V nápovědě k dané hodnotě jsou mimochodem vysvětleny i všechny zde uvedené souvislosti - doporučuji si nápovědu v případě jakýchkoli nejasností přečíst jako první.

Úředník si pravděpodobně všiml, že v protokolu jsou pod titulkem Ff uvedeny vysoké hodnoty (např. 0,8)... což asi chápal jako chybu, protože podle nové definice by to musely být hodnoty spíše malé (např. 0,2). Do nové verze programu pro jistotu změním titulek např. na Fgl, aby to nikoho nemohlo mást.

--------------------------

Nerozumím dotazu: "--> okna jsou 1,3 - měněné před programem"... Tato hodnota U pro okno je celkem běžná. Jedině, že byste tam měl tuto hodnotu pro všechna okna bez rozdílu jejich velikosti. To by bylo špatně, velikost oken je nutné zohlednit. K dispozici je pro tento účel v programu pomocný výpočet, který můžete vyvolat např. klávesou F2 z políčka pro zadání hodnoty U.

Zbyněk Svoboda

Nemám bohužel nejmenší tušení. Pokud používáte Energii 2010 a pokud jste na poslední zóně z vašeho seznamu:

Seznam zón

tak by mělo být tlačítko "+" přístupné. Případně můžete zkusit také klávesu F4, která umožňuje posouvání od 1. zóny k dalším a také umožňuje přidat novou zónu, pokud se dostanete na konec seznamu zón.

Zbyněk Svoboda

Pravidelné tepelné mosty v určité vrstvě (např. krokve v tep. izolaci) zohledníte v programu Teplo nejlépe s pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti příslušné vrstvy.

Prokticky se postupuje takto:

a) zadáte vrstvu tepelné izolace, jako by v ní krokve (či jiné mosty) vůbec nebyly

b) z políčka "Lambda" v dané vrstvě si vyvoláte pomocný výpočet (např. klávesou F2)

c) zvolíte příslušnou záložku a zadáte potřebné parametry:

Pomocný výpočet vlivu krokví

d) stiskem OK přenesete výsledky do zadávacího formuláře.

Zbyněk Svoboda

Je mi vážně moc líto, ale nemám k dispozici žádnou hodnotu faktoru energetické přeměny pro biolíh. V TNI 730329/30 tato data nejsou a nenajdete je ani v národních vyhláškách k EPBD v ČR či SR.

Jediné, co jsem pro biolíh objevil na webu, je informace, že se pro jeho výrobu použije zhruba 10-60% množství energie, které z něj můžete získat. Těžko ale soudit, co dál s touto znalostí...

Obávám se, že Vám asi nezbude nic jiného, než se s úředníky domluvit na nějaké hodnotě. Osobně mi přijde jako přijatelný kompromis uvažovat cca 1,1 jako pro běžný zemní plyn (ale upozorňuji, že nejsem přes primární energii žádný expert, takže se mohu samozřejmě mýlit).

Zbyněk Svoboda

Vliv n50 se projeví ve výpočtu jen tehdy, když je výměna netěsnostmi vyšší než hygienická výměna (viz předchozí odpověď). Ve vašem případě je zkrátka hygienická výměna vyšší, takže se utěsnění oken neprojeví.

Hodnota n50=4,5/h pro původní stav se takto obvykle uvažuje (např. dle TNI 730329), nicméně reálné hodnoty mohou být i vyšší.

Po výměně oken by bylo n50=0,6/h jen tehdy, když by se současně extrémně pečlivě zatěsnila celá obálka budovy. To u starší budovy není reálné. Obvykle se pro tento případ doporučuje uvažovat n50=2,5/h (opět viz TNI 730329).

Zbyněk Svoboda