Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Prosím Vás, je někde konkrétně popsaná metodika výpočtu měrné spotřeby tepla pro referenční budovu, která by byla použita při hodnocení budovy odlišné od nabízených druhů budov ve vyhlášce? Konkrétně hodnotím budovu velkého objemu a menší podlahové plochy, s energeticky náročnou technologií, účelem nejblíže podobnou kinu.
Ne, není. Zmínka o referenční budově je ve vyhlášce 148/2007 Sb. čistě formální. Ve skutečnosti se metoda referenční budovy (tj. srovnání hodnocené budovy s budovou o referenčních=normových vlastnostech) ve stávající vyhlášce vlastně nepoužívá. A není tam tudíž ani nijak popsána. Vypočtená měrná dodaná energie se srovnává s požadovanou konstantní hodnotou, která pochopitelně nezohledňuje geometrii a způsob používání hodnocené budovy. Nicméně je vyhláškou prohlášena za vlastnost referenční budovy.
Obávám se, že ve vašem případě bohužel nezbývá nic jiného, než si vybrat z kategorií budov tu, která je vašemu objektu nejblíže, a výsledek výpočtu srovnat s požadavkem pro vybranou kategorii.
Tento způsob hodnocení je trvale silně kritizován, protože u mnoha budov lze takto nastavené požadavky splnit jen velmi obtížně či vůbec (např. u bazénů a malých RD). V připravované novele vyhlášky se proto se zavedením metody referenční budovy počítá - a tentokrát již ne pouze formálně.
Zbyněk Svoboda
V protokolu výpočtu programu Energie 2011 se liší hodnoty měrného toku prostupem mezi zónou a exteriérem Hd v textu a v přehledných výsledcích výpočtu pro jednotlivé zóny. čím je to způsobeno?
Na podobné dotazy se bohužel bez znalosti konkrétních vstupních dat dá odpovědět jen obtížně, či vůbec. Příště prosím zašlete vaše vstupní data, abychom mohli reagovat přesně na váš problém.
Protože si tedy bohužel nejsem jist, jaký problém máte na mysli, odpovím jen obecně. V podobných případech je nejdůležitější zkontrolovat si, jaké dílčí faktory jsou obsaženy v jakém výsledku. Pokud se např. podíváte na přehled tepelných toků do exteriéru u zóny, v níž byl vliv tepelných vazeb zadán přibližně, zjistíte, že v hodnotě Hd je obsažen jen vliv plošných konstrukcí. Program na to upozorňuje i formulací "vliv tepelných vazeb bude ve výpočtu zahrnut...":
 |
| Přehled tepelných toků v zóně |
V závěrečném přehledu tepelných toků budovou se pak objeví:
 |
| Závěrečný přehled toků v budově |
Pro uvedený příklad je tedy tok prostupem do exteriéru přes plošné konstrukce 49,95 W/K a přes tepelné vazby (mosty) 21,72 W/K. Dohromady je to tedy 71,67 W/K, což je údaj, který se pak také v protokolu zas na jiném místě objevuje.
Faktem je, že při letmějším čtení protokolu může asi dojít k nejasnostem, ke kterým může přispět i to, že v prvním uvedeném přehledu není u veličiny Hd uveden index c (to do budoucna napravíme). Nicméně to je jen zcela formální chyba, která samozřejmě nijak neovlivňuje výsledky výpočtu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
Mám následnou skladbu:SDK+vzduchová mezera+parozábrana+ISOVER DOMO 300mm+záklop z desek+GUTAFOL DO 165S+hliníkový plech
Chtěl bych se zeptat jestli mám zadat pro výpočet součinitele prostupu tepla a následný výpočet požadavku na šíření vlhkosti v konstrukci celou skladbu? Když jsem zadal celou skladbu tak mi vycházelo, že na konci modelového roku je konstrukce stále vlhká.
Posuzovaná skladba se musí samozřejmě zadat do výpočtu celá - jedná se o střechu bez větrané dutiny, takže jiná možnost nepřichází v úvahu (distanční folii Guttafol nelze považovat za klasickou větranou vrstvu vzhledem k velkým vřazeným odporům - nehledě navíc na to, že asi nebude dostatečně napojena na venkovní prostředí větracími otvory).
Z hlediska návrhu jde o nepříliš vhodné řešení, které musí nevyhnutelně vycházet problematicky z hlediska šíření vodní páry. Dobrá vlhkostní funkce této střechy závisí v zásadě jen na parozábraně - a to je vzhledem k nevyhnutelným netěsnostem a porušením parozábrany značně riskantní.
Silně bych doporučoval provést mezi tepelnou izolací a horním pláštěm (desky+folie+plechová krytina) klasickou větranou vzduchovou vrstvu. Pokud by byla střecha řešena jako větraná, problémy s kondenzací vodní páry by byly silně redukovány. Z hlediska výpočtu by se pak uvažoval jen vnitřní plášť střechy (po větranou vrstvu).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den
Narazil jsem na problém v rozdílném pohlížení na hodnotu "b" případně "bw,e" měli by být oba dva obrázky od vás. Děkuji za vysvětlění odkud brát hodnotu "b" zda od terénu či od spodního líce uvažované podlahy
http://imageshack.us/photo/my-images/18/1obrh.jpg/
http://imageshack.us/photo/my-images/20/2obr.jpg/
děkuji
První obrázek je starý a neaktuální. Platné a dnes korektní uvažování rozměru stěny je znázorněno na druhém obrázku. Výška stěny se uvažuje od spodního líce tepelné izolace v podlaze na zemině (pochopitelně při použití vnějších rozměrů).
Zbyněk Svoboda
Prosba-ZTRÁTY.Objekt(nepodsklepený),kde v 1.NP vytápím pouze 1 místnost a ostatní místn. tohoto podlaží nikoliv,zadávám na kartě geometr.budovy pouze plochu ohraničující tuto místn.?A tu samou plochu zadám i v kartě "ztráta prost.do zeminy"?(počítám obálku).Nebo se do geom. budovy zadá celá plocha ohraničující 1.NP a pak do karty "ztráta prost.do zem."se zadá plocha jediné vytápěné místnosti 1.NP?
Norma EN 12831 to bohužel jednoznačně neurčuje, takže i program Ztráty je podobně neurčitý (nápovědy odpovídají v principu normovým komentářům). Nicméně z logiky věci a z odvolávek, které dělá EN 12831 na EN ISO 13370, vyplývá, že by se měla uvažovat pouze vytápěná část budovy. Do všech míst tedy ve vašem případě zadáte pouze plochu podlahy jediné vytápěné místnosti v 1. NP.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
v informačním sloupku uvádíte, že 7.11. byla uvedena aktualizovaná verze programu Stavební fyzika 2011. Prosím tak o informaci, jak tuto verzi získat. V programech ke stažení není uvedena.
S pozdravem
J. Holub
Verzi 2011 všech programů zaměřených na tepelnou ochranu budov můžete získat prostřednictvím K-CAD s.r.o. (www.kcad.cz) po zaslání objednávky. Pokud ještě není na firemních stránkách nový ceník, vyžádejte si ho prosím např. u Ing. Pospíšila (pospisil@kcad.cz).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chtěla bych se zeptat: jak zahrnout do výpočtu tepelných zrát v programu Ztráty to že jde pouze o tlumené vytápění? V programu energie toto zadat lze, ale nevím jak toti zohednit ve ztrátách. POkud je zadám jako přerušované, tak mi ztráty vyskočí o polovinu. A nevím co se tedy blíží více realitě.
Nerozumím bohužel úplně vaší otázce, takže odpovím obecněji. Zásadní věc je ta, že program Ztráty slouží pro výpočet tepelných ztrát - resp. přesněji tepelného výkonu, potřebného pro dimenzování otopné soustavy.To je zcela odlišný účel, než jaký má program Energie. U obou se tedy přerušování vytápění projeví obvykle jinak. Zatímco u Energie většinou vede ke snížení potřeby tepla na vytápění, u Ztrát vede naopak obvykle ke zvýšení potřebného tepelného výkonu (aby bylo možné během zvolené doby zátopu dostatečně rychle zvýšit vnitřní teplotu z teploty, kterou má místnost během otopné přestávky, na provozní teplotu).
Není tedy nijak překvapující, že Vám vyšly při přerušovaném vytápění podstatně vyšší "tepelné ztráty" (ono je v této souvislosti opravdu lepší používat korektnější "evropský" termín "tepelný výkon").
Možná jste ale chtěla počítat situaci, kdy místnost vytápíte na nižší teplotu, než je obvyklých 20 C. Pak samozřejmě stačí zadat jako vnitřní návrhovou teplotu do Ztrát příslušnou nižší hodnotu, např. 15 C.
Je-li ale vaším cílem spočítat stav, který se "blíží realitě", pak asi máte na mysli nikoli potřebné výkony otopných těles, ale energetické chování budovy. A to rozhodně nelze v žádném případě hodnotit s pomocí programu Ztráty, ten k tomu opravdu není určen. Použít lze jedině program Energie.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
mohl bych se, prosím, zeptat, zda mohu do akumulace počítat i betonovou desku v podlaze pod 250 mm EPS? jde mi o to, že počítám dřevostavbu a nejvyšší denní vzestup teplot a potřeboval bych vědět, zda tu betonovou desku mohu započítat do akumulace, když je to pod značnou tloušťkou tepelné izolace.
Děkuji za odpověď, Lukáš Kolúch.
Bohužel není z dotazu jasné, k jakému programu se váže váš dotaz.
Pokud k programu Stabilita, pak je u podlah na terénu třeba nastavit, že jde o polonekonečnou konstrukci. Následně pak můžete zkusit zadat skladbu jen po tepelnou izolaci (a provést výpočet) a skladbu včetně podkladního betonu (a provést výpočet). Porovnáním výsledků výpočtu zjistíte, zda se podkladní beton vůbec nějak projeví. Osobně bych čekal, že efekt bude dosti malý, protože izolant by měl skutečně vliv betonové vrstvy silně omezit.
Pokud se ptáte na program Simulace (který by bylo pro podobné problémy lepší použít) a máte k dispozici nějakou jeho novější verzi, tak je třeba nastavit typ konstrukce "v kontaktu se zeminou" a dále postupovat podle návodu na záložce "Poznámka k zadání podlah na zemině". Skladba se zde zadává celá včetně podkladního betonu a do výpočtu se zahrnuje i vliv zeminy.
Z praktického hlediska by nicméně ale neměl z žádného výpočtu vyjít vliv podkladního betonu jako nějaký rozhodující faktor. V dané pozici je skutečně účinně tepelně odstíněn.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
Měl bych dotaz ohledně programu energie a programu ztráty. Oba programy pracují podle jiných norem a výstupy z nich tudíž nejsou identické.Jde z obou programů udělat výstup energetického štítku.Nebudou rozdílné energetické štítky z Energie a ze Ztrát pro stejnou budovu?
Energetický štítek obálky budovy je v obou případech totožný - pro stejně zadanou budovu, samozřejmě. Jeho výsledná podoba závisí totiž jen na stavebních konstrukcích a jejich parametrech (plocha, součinitel prostupu tepla a činitel teplotní redukce). A tato data mohou být v obou programech zcela stejná (nebo i nemusí - podle toho, jak je zadáte - rozdíly mohou vznikat především u konstrukcí v kontaktu se zeminou a v kontaktu s nevytápěnými prostory).
Rozdíly ve výpočtu (tj. mezi odlišnými normovými metodikami) mezi Energií a Ztrátami se projeví až při výpočtu navazujících parametrů energetické náročnosti budov (tepelná ztráta, měrné potřeby tepla atd.).
Zbyněk Svoboda
Dobry den,
rad by som sa opytal ci je mozne nejakym sposobom kopirovat nove vytvorene polozky databazy konstrukcii do novsej verzie. Mam zakupeny SW Teplo 2010 a planujem upgrade na 2011 a bol by som rad ak by som to nemusel prerabat rucne.
dakujem
Peter Mihalka
Ve verzi 2011 je možné přímo použít vaši "starou" databázi materiálů.
Postup je poměrně jednoduchý. V adresáři dosavadní verze najdete soubor KATAL32.MDB a uděláte si jeho zálohu třeba na flash paměť (pokud budete starou verzi programu odinstalovávat). Dále pak nainstalujete program ve verzi 2011 a do adresáře s novým programem nakopírujete vaši starou databázi (tj. soubor KATAL32.MDB) místo stejnojmenného souboru.
To je vše. Po startu nové verze se v katalogu materiálů objeví dvě záložky "Vlastní katalog" a "Standardní katalog". Vaše stará databáze bude k dispozici pod záložkou "Vlastní katalog".
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 103 104 105 106 107 Stránka 108 109 110 111 112 113 .. 122 >