Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
prosím Vás lze v programu Area ovlivnit, aby šikmá část detailu byla hladká? Asi to jde řešit jen počtem obdélníků, ze kterých je šikmá plocha vymodelovaná. Potom,ale s čím více obdélníků je v šikmé části, tak práce s nimi je náročnější na přesun apod. Ovlivňuje to i přesnost vymodelovaného detailu? Děkuji za odpověď
Ano, zatím to jde ovlivnit jen počtem dílčích obdélníků. Vliv na přesnost to jistě má - jako ostatně cokoli dalšího v zadání. To, jak je ten vliv významný, záleží na konkrétním případu. Překvapivě často ale není vliv přesně vymodelované šikminy zásadní - jde spíše o estetickou stránku prezentace výsledků.
Pokud máte nějaké pochybnosti, tak prosím pošlete konkrétní případ - můžeme se o něm pak pobavit.
Do budoucna připravujeme editor MeshGen, který bude - coby samostatný modul - schopen připravit data pro výpočet s obecně křivočarou hranicí. Ukázku budoucích možností můžete vidět na http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/pf-2011/.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
mohl byste mi, prosím, osvětlit jakým způsobem byly stanoveny tabelární hodnoty činitele teplotní redukce "b" u konstrukcí přilehlých k zemině. Jedná se o statisticky zpracovaná konkrétní měření? Případně, odkud tato data pochází.
Děkuji
Hodnoty činitelů teplotní redukce jsou uvedeny v tab. F2 v ČSN 730540-3 (dříve také ve vyhlášce MPO č. 291/2001 Sb.), odkud je program Energie přebírá (viz nápověda k hodnotě v programu).
Zcela jistě nejde o nějakou statistiku, ale o odhad. Vychází se z tradiční předpokládané teploty v zemině (např. pod podlahou cca 5 C), čemuž pak např. pro běžné budovy odpovídá tabelární činitel pro střed podlahy b=0,43 [detailně b=(20-5)/(20+15)=0,43].
Další informace najdete v nápovědě k hodnotě b (klávesa F1).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
"Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V:"
Při výpočtu ztrát po jednolivých místnostech z vnitř. rozměrů mám volit obestavěný prostor z vnitř. rozměrů nebo z vnějších(doporučeno)v nápovědě. Pokud dám vnější rozměry tak mi pří výpočtu vyskočí tabulka že objem je jejiný než obvyklých 80%.
Pro návrh topení doporučujete spíše počítat s vnitřními rozměry nebo s vnějšími?
Děkuji
Jde o dotaz k programu Ztráty?
Pokud ano, tak byste měl použít pro stanovení obestavěného prostoru vnější rozměry (viz nápověda). Zadaná hodnota V se použije pouze pro výpočet měrné potřeby tepla na vytápění podle slovenské normy STN 730540 (opět viz nápověda), takže pokud počítáte jen tepelné ztráty místností, tak si žádných upozornění na odchylky nemusíte všímat.
Obecně bych ale doporučoval používat rozměry vnější i pro výpočet tepelných ztrát místností, dostanete tím bezpečnější hodnoty.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, dá se prosím Vás vypočítat činitel teplotní redukce?Jedná se o garáž,která je částečně zahrnuta do domu.Její tři obvodové stěny jsou v kontaktu s venkovním prostředím, jedna stěna a strop přiléhá k obytné části domu.Podlaha garáže je na zemině.Děkuji
Činitel teplotní redukce pro nevytápěný prostor lze kromě obvyklého odhadu skutečně i vypočítat, a to postupem podle ČSN 730540-4, čl. H.2.2. Možností je tam více:
1) b = (Ti-Tu)/(Tim-Te),
kde Ti je návrhová vnitřní teplota v prostoru přilehlém k dělící konstrukci mezi zónou a nevytápěným prostorem, Tim je převažující návrhová vnitřní teplota v zóně, Te je návrhová venkovní teplota (např. -15 C) a Tu je teplota v nevytápěném prostoru při venkovní teplotě Te. Hodnotu Tu můžete přitom:
a) odhadnout
b) vypočítat ze vztahu Tu = (Hiu*Ti + Hue*Te)/(Hiu+Hue),
kde Hiu je měrný tok z interiéru (i) do nevytápěného prostoru (u) a Hue je měrný tok z nevytápěného prostoru (u) do exteriéru (e) (v normě jsou chybně označeny jen jako tepelné toky prostupem tepla)
2) b = ((Ti-Te)/(Tim-Te)) * (Hue/(Hiu+Hue)),
kde značení veličin odpovídá výše uvedenému.
Hodnoty Hiu a Hue se spočítají jako součet tepelných toků prostupem Ht a větráním Hv, přičemž pro tepelný tok prostupem tepla platí obecný vztah:
Ht = Suma (A*U) + Suma (l*Psí) + Suma (chí),
který se obvykle zjednodušuje např. na
Ht = Suma (A*U) + Suma (A)*DeltaUtbm,
kde A je plocha a U souč. prostupu tepla dílčí obalové konstrukce (buď mezi interiérem a garáží, nebo mezi garáží a exteriérem) a DeltaUtbm je přirážka na vliv tepelných vazeb. Do hodnoty Ht,ue by se měl zahrnout i prostup přes podlahu garáže, který lze ale při ručním výpočtu uvažovat na straně bezpečnosti také součinem A*U (U přitom nezahrnuje vliv zeminy).
Tepelný tok větráním Hv se stanoví pro přirozené větrání ze vztahu:
Hv = 0,33 * V,
kde V je objemový tok vzduchu v m3/h mezi interiérem a garáží (pro výpočet Hv,iu a následně Hiu) nebo mezi garáží a exteriérem (pro výpočet Hv,ue a následně Hue).
Alternativně k výše uvedeným vztahům můžete použít program Energie a zadat do něj nevytápěný prostor včetně jeho obalových konstrukcí na formulář pro popis nevytpěných prostor (model: přesný výpočet). Příslušné hodnoty b (stanovené postupem dle bodu 2 výše) pak můžete následně nalézt v protokolu o výpočtu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
rád bych se zeptal, jak výpočtově funguje zaškrtávátko v Energii "zóna je vytápěna otopnou soustavou s regulací" (stačil by mi odkaz na dané normy)? Proč (a jak) se tento fakt promítá do POTŘEBY tepla na vytápění (která by ze své definice vliv typu otopné soustavy podle mého názoru zahrnovat neměla)? Děkuji.
Je to jednoduché: jen budova s automatickou regulací otopné soustavy je schopna využívat tepelné zisky. Jakmile není automatická regulace k dispozici, využití zisků závisí na tom, zda provozovatel obejde tělesa a stáhne jejich výkon. S tím se ovšem nedá počítat a standardní postup je tudíž ten, že se v takovém případě s tepelnými zisky vůbec nepočítá.
(Ne)přítomnost regulace se promítá už do potřeby tepla na vytápění, protože to z hlediska výpočtu není parametr popisující účinnost soustavy (ta se zadává samostatně), ale parametr charakterizující možnosti využití tepelných zisků.
Další informace najdete v nápovědě k zaškrtávacímu políčku.
Zbyněk Svoboda
Nerozumím "vzestupu průměrné denní teploty" u SIMULACE.Pokud chci simulovat více dnů např. vždy pro kritickou teplotu,zadám tedy do vzestupu denní teploty 0 kelvinů?Pakliže je to správně, výpočet pro 1. den u simulování více dnů mi nekoresponduje s výpočtem pro pouhý jeden den. Dále pokud zděnou stavbu změním na sendvičovou dřevostavbu s více vrstvami,program počítá klidně 15min,pak ohlásí chybu.
Doporučuji si prostudovat příslušnou EN 13792. Výpočet neslouží v žádném případě pro simulování více dní za sebou, ale vždy pro analýzu chování místnosti v rámci jednoho dne (jde o tzv. kvazistacionární stav). Více dní za sebou tedy bohužel počítat nemůžete.
Hodnota "vzestupu teploty" je pomocnou veličinou, s jejíž pomocí může program přiblížit výsledky výpočtu k reálnému chování místností s velmi hmotnými obalovými konstrukcemi (historické budovy). V běžných případech se nepoužije.
Přečtěte si prosím nápovědu k dané hodnotě a k hodnotám souvisejícím (klávesa F1) - a pokud něčemu nebudete rozumět, tak se prosím zeptejte konkrétněji.
Pokud máte dále nějaké potíže s výpočtem, tak nám musíte poslat vaše data, protože takto na dálku bez jejich detailní znalosti vám opravdu neumím pomoci.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den přeji,
mohl bych se Vás, prosím, zeptat, jak budu počítat ručně tepelnou ztrátu RD po místnostech, pokud je jedna místnost uprostřed? Jak budu s tou místnostá počítat, nesousedí-li místnost žádnou plochou s exteriérem (ani stropem ani podlahou).
Děkuji za odpověď, Lukáš Kolúch.
Formální postup výpočtu je zcela stejný jako u jakékoli jiné místnosti - detaily najdete v ČSN EN 12831. Uplatní se plochy obalových konstrukcí, jejich součinitele prostupu tepla a teploty na vnější straně (tj. v okolních místnostech). Pokud je daná místnost větrána např. nuceně venkovním vzduchem, uplatní se i ztráta větráním.
Je-li ovšem daná místnost ze všech stran obklopena prostory vytápěnými na stejnou teplotu a je-li větrána vzduchem z těchto prostor, pak samozřejmě žádnou tepelnou ztrátu nemůže mít (teplotní rozdíl je 0 C).
Zbyněk Svoboda
Dodavatelé oken začali všude navrhovat parotěs. pásku na vnitřní straně připojovací spáry okna a obvod. zdiva. Z hlediska tep. tech. řešení připoj. spáry si myslím, že pro běžné případy je to zbytečné. Je používání parotěsné pásky dáno nějakou závaznou legislativou a nebo je to pouze jejich výmysl?Děkuji
Nedávno vyšla TNI 746077 "Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování". Bohužel jsem ji ještě sám nečetl, ale je dost pravděpodobné, že se tam požadavek na přelepení spáry folií objevuje - a dodavatelé na to pouze reagují.
Toto řešení (doplněné ještě o hydroizolační paropropustnou folii na vnější straně) se již doporučuje více let. Jeho výhodou je spolehlivější utěsnění spáry vůči průniku vzduchu a vodní páry (a vody z exteriéru).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
RD-podlaha 100mm EPS, zdi sendvič se 160mm vaty, okna 2sklo, půda 160mm vaty mezi kleštiny. Nově zat. půdy 160mm vaty nad kleštiny+decentr. rekuperace. SFŽP(Jihlava) tvrdí, že by se decentr. rekuperací dokonce n50 měla zvýšit. Oprava-původní n50=2,5 a nově také 2,5. Vliv tep. vazeb původně 0,05 a nově 0,05.
Je připomínka k n50 oprávněná,popř. jak jinak upravit výpočet.
Děkuji
Výměna n50 nesouvisí se způsobem větrání - závisí pouze a jedině na těsnosti obálky budovy. Pokud tedy neměníte těsnost obálky budovy, nemění se ani n50.
Pokud jste pouze přidali izolaci na strop pod půdou, pak se nebude měnit ani přirážka na tepelné vazby, protože zateplení jen jedné dílčí konstrukce nemůže změnit celkové navýšení měrného tepelného toku vlivem tepelných vazeb.
Pokud jste tedy zadali stejné n50 i DeltaU před i po zateplení stropu pod půdou, tak je to v pořádku.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
zpracovávám studii na rekonstrukci Školy, kde po mě chtějí abych se dostal na úroveň pasivního standardu. Chtěl bych se zeptat podle čeho mám počítat jestli podle TNI nebo MPO?
Děkuji za odpověď.
Budete muset použít určitý hybrid obojího.
Jako typ výpočtu je nutné nastavit "měsíční podle vyhlášek", protože model "měsíční podle TNI" je použitelný jen pro bytové stavby. Jak je asi obecně známo, výpočet podle TNI nastavuje vnitřní zisky a větrání a další parametry smluvně podle počtu osob a bytů, což se pro školu vůbec nehodí. Pro školu je nutné zadat vnitřní zisky a výměny vzduchu (resp. m3/h přiváděného vzduchu) podle skutečně hodnocené situace tak, aby se zohlednil proměnný charakter provozu.
Doporučoval bych Vám sepsat si předpokládaný provozní režim budovy, tj. kolik hodin v ní bude kolik osob každý den v týdnu. Podle provozního režimu můžete pak stanovit průměrné vnitřní zisky od osob a spotřebičů (ve W/m2 celkové podlahové plochy). Vychází se ze zisku od 1 osoby (cca 50-100 W podle stáří), váženým průměrem přes časy se pak stanoví průměrný týdenní zisk od všech osob ve škole ve W a ten se pak vydělí celkovou podlahovou plochou. Se spotřebiči můžete postupovat podobně. A s m3/h vzduchu na větrání samozřejmě také (zde se obvykle vychází z předpokladu cca 25 m3/h na 1 osobu).
Vzhledem k tomu, že cílem posouzení bude chování v režimu vytápění, tak nemusíte řešit, že přes léto není škola v provozu a můžete hodnoty odvozené výše uvedeným postupem zadat, jako by platily trvale celý rok.
Pro osvětlení a přípravu teplé vody bych doporučoval použít zjednodušené zadání (tj. zadat přímo předpokládanou potřebu energie v kWh/m2 za rok s pomocí nápovědy - např. prostřednictvím hodnot ze slovenské vyhlášky). Pokud ale budete mít k dispozici naměřené spotřeby z předchozího provozu budovy, tak je nejlepší použít tato přesnější čísla.
Tímto postupem budete mít zadány poměrně korektně údaje o provozu budovy. Z TNI je ovšem třeba převzít klimatické údaje, protože kritéria pasivních budov definovaná v TNI předpokládají použití smluvních klimatických podmínek. Je to velmi jednoduché - na prvním formuláři stačí zadat příslušná data s pomocí katalogu teplot a katalogu sluneční energie (najdete je v kategorii Data pro energ. výpočty pod názvem Energ. výpočet podle TNI).
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 105 106 107 108 109 Stránka 110 111 112 113 114 115 .. 122 >