Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Pokud vám vychází nulová potřeba tepla na vytápění Qh,nd (a dokonce už i potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Qh,ht), tak to bude téměř jistě nějaká chyba v zadání.

Do výpočtu hodnoty Qh,ht vstupují v principu hlavně plochy obalových konstrukcí a jejich součinitele prostupu tepla a dále pak výměna vzduchu v interiéru budovy. Pokud všechny tyto hodnoty máte zadány správně (tj. nejsou nulové), pak bych doporučoval provést kontrolu okrajových podmínek (teploty v interiéru a v exteriéru, délky měsíců či otopného období).

Nenajdete-li chybu ani v této části vstupních dat, pak nám prosím vaše data pošlete jako přílohu e-mailu ke kontrole (např. na adresu svoboda@kcad.cz). Pokusíme se vám odpovědět tak rychle, jak to vzhledem k období dovolených bude možné.

Zbyněk Svoboda

Ano, zatím to jde ovlivnit jen počtem dílčích obdélníků. Vliv na přesnost to jistě má - jako ostatně cokoli dalšího v zadání. To, jak je ten vliv významný, záleží na konkrétním případu. Překvapivě často ale není vliv přesně vymodelované šikminy zásadní - jde spíše o estetickou stránku prezentace výsledků.

Pokud máte nějaké pochybnosti, tak prosím pošlete konkrétní případ - můžeme se o něm pak pobavit.

Do budoucna připravujeme editor MeshGen, který bude - coby samostatný modul - schopen připravit data pro výpočet s obecně křivočarou hranicí. Ukázku budoucích možností můžete vidět na http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/pf-2011/.

Zbyněk Svoboda

Hodnoty činitelů teplotní redukce jsou uvedeny v tab. F2 v ČSN 730540-3 (dříve také ve vyhlášce MPO č. 291/2001 Sb.), odkud je program Energie přebírá (viz nápověda k hodnotě v programu).

Zcela jistě nejde o nějakou statistiku, ale o odhad. Vychází se z tradiční předpokládané teploty v zemině (např. pod podlahou cca 5 C), čemuž pak např. pro běžné budovy odpovídá tabelární činitel pro střed podlahy b=0,43 [detailně b=(20-5)/(20+15)=0,43].

Další informace najdete v nápovědě k hodnotě b (klávesa F1).

Zbyněk Svoboda

Jde o dotaz k programu Ztráty?

Pokud ano, tak byste měl použít pro stanovení obestavěného prostoru vnější rozměry (viz nápověda). Zadaná hodnota V se použije pouze pro výpočet měrné potřeby tepla na vytápění podle slovenské normy STN 730540 (opět viz nápověda), takže pokud počítáte jen tepelné ztráty místností, tak si žádných upozornění na odchylky nemusíte všímat.

Obecně bych ale doporučoval používat rozměry vnější i pro výpočet tepelných ztrát místností, dostanete tím bezpečnější hodnoty.

Zbyněk Svoboda

Činitel teplotní redukce pro nevytápěný prostor lze kromě obvyklého odhadu skutečně i vypočítat, a to postupem podle ČSN 730540-4, čl. H.2.2. Možností je tam více:

1) b = (Ti-Tu)/(Tim-Te),

kde Ti je návrhová vnitřní teplota v prostoru přilehlém k dělící konstrukci mezi zónou a nevytápěným prostorem, Tim je převažující návrhová vnitřní teplota v zóně, Te je návrhová venkovní teplota (např. -15 C) a Tu je teplota v nevytápěném prostoru při venkovní teplotě Te. Hodnotu Tu můžete přitom:

a) odhadnout

b) vypočítat ze vztahu Tu = (Hiu*Ti + Hue*Te)/(Hiu+Hue),

kde Hiu je měrný tok z interiéru (i) do nevytápěného prostoru (u) a Hue je měrný tok z nevytápěného prostoru (u) do exteriéru (e) (v normě jsou chybně označeny jen jako tepelné toky prostupem tepla)

2) b = ((Ti-Te)/(Tim-Te)) * (Hue/(Hiu+Hue)),

kde značení veličin odpovídá výše uvedenému.

Hodnoty Hiu a Hue se spočítají jako součet tepelných toků prostupem Ht a větráním Hv, přičemž pro tepelný tok prostupem tepla platí obecný vztah:

Ht = Suma (A*U) + Suma (l*Psí) + Suma (chí),

který se obvykle zjednodušuje např. na

Ht = Suma (A*U) + Suma (A)*DeltaUtbm,

kde A je plocha a U souč. prostupu tepla dílčí obalové konstrukce (buď mezi interiérem a garáží, nebo mezi garáží a exteriérem) a DeltaUtbm je přirážka na vliv tepelných vazeb. Do hodnoty Ht,ue by se měl zahrnout i prostup přes podlahu garáže, který lze ale při ručním výpočtu uvažovat na straně bezpečnosti také součinem A*U (U přitom nezahrnuje vliv zeminy).

Tepelný tok větráním Hv se stanoví pro přirozené větrání ze vztahu:

Hv = 0,33 * V,

kde V je objemový tok vzduchu v m3/h mezi interiérem a garáží (pro výpočet Hv,iu a následně Hiu) nebo mezi garáží a exteriérem (pro výpočet Hv,ue a následně Hue).

Alternativně k výše uvedeným vztahům můžete použít program Energie a zadat do něj nevytápěný prostor včetně jeho obalových konstrukcí na formulář pro popis nevytpěných prostor (model: přesný výpočet). Příslušné hodnoty b (stanovené postupem dle bodu 2 výše) pak můžete následně nalézt v protokolu o výpočtu.

Zbyněk Svoboda

Je to jednoduché: jen budova s automatickou regulací otopné soustavy je schopna využívat tepelné zisky. Jakmile není automatická regulace k dispozici, využití zisků závisí na tom, zda provozovatel obejde tělesa a stáhne jejich výkon.  S tím se ovšem nedá počítat a standardní postup je tudíž ten, že se v takovém případě s tepelnými zisky vůbec nepočítá.

(Ne)přítomnost regulace se promítá už do potřeby tepla na vytápění, protože to z hlediska výpočtu není parametr popisující účinnost soustavy (ta se zadává samostatně), ale parametr charakterizující možnosti využití tepelných zisků.

Další informace najdete v nápovědě k zaškrtávacímu políčku.

Zbyněk Svoboda

Doporučuji si prostudovat příslušnou EN 13792. Výpočet neslouží v žádném případě pro simulování více dní za sebou, ale vždy pro analýzu chování místnosti v rámci jednoho dne (jde o tzv. kvazistacionární stav). Více dní za sebou tedy bohužel počítat nemůžete.

Hodnota "vzestupu teploty" je pomocnou veličinou, s jejíž pomocí může program přiblížit výsledky výpočtu k reálnému chování místností s velmi hmotnými obalovými konstrukcemi (historické budovy). V běžných případech se nepoužije.

Přečtěte si prosím nápovědu k dané hodnotě a k hodnotám souvisejícím (klávesa F1) - a pokud něčemu nebudete rozumět, tak se prosím zeptejte konkrétněji.

Pokud máte dále nějaké potíže s výpočtem, tak nám musíte poslat vaše data, protože takto na dálku bez jejich detailní znalosti vám opravdu neumím pomoci.

Zbyněk Svoboda

Formální postup výpočtu je zcela stejný jako u jakékoli jiné místnosti - detaily najdete v ČSN EN 12831. Uplatní se plochy obalových konstrukcí, jejich součinitele prostupu tepla a teploty na vnější straně (tj. v okolních místnostech). Pokud je daná místnost větrána např. nuceně venkovním vzduchem, uplatní se i ztráta větráním.

Je-li ovšem daná místnost ze všech stran obklopena prostory vytápěnými na stejnou teplotu a je-li větrána vzduchem z těchto prostor, pak samozřejmě žádnou tepelnou ztrátu nemůže mít (teplotní rozdíl je 0 C).

Zbyněk Svoboda

Nedávno vyšla TNI 746077 "Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování". Bohužel jsem ji ještě sám nečetl, ale je dost pravděpodobné, že se tam požadavek na přelepení spáry folií objevuje - a dodavatelé na to pouze reagují.

Toto řešení (doplněné ještě o hydroizolační paropropustnou folii na vnější straně) se již doporučuje více let. Jeho výhodou je spolehlivější utěsnění spáry vůči průniku vzduchu a vodní páry (a vody z exteriéru).

Zbyněk Svoboda

Výměna n50 nesouvisí se způsobem větrání - závisí pouze a jedině na těsnosti obálky budovy. Pokud tedy neměníte těsnost obálky budovy, nemění se ani n50.

Pokud jste pouze přidali izolaci na strop pod půdou, pak se nebude měnit ani přirážka na tepelné vazby, protože zateplení jen jedné dílčí konstrukce nemůže změnit celkové navýšení měrného tepelného toku vlivem tepelných vazeb.

Pokud jste tedy zadali stejné n50 i DeltaU před i po zateplení stropu pod půdou, tak je to v pořádku.

Zbyněk Svoboda