Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Nejsem si jist, zda jsem dotazy pochopil zcela přesně, ale zkusím to.

--------------------------

Korekce na stínění: vámi zadaná hodnota 0,92 pro 30 stupňů reprezentuje nějakou celkem málo přečnívající markýzu/stříšku orientovanou na jih. Pokud vaše budova nad jižními okny takovou stínící konstrukci má, je to v pořádku. Nerozumím, co tam komu vadí.

--------------------------

Korekční činitel rámu byl během uplynulých let definován dvěma způsoby a pokaždé zcela obráceně. Nejdříve to byl poměr plochy prosklení k celkové ploše okna (např. tedy Ff=1,44/1,8 = 0,8) ... a poté se to změnilo na poměr plochy rámu k celkové ploše okna (pro stejný případ tedy Ff=0,2). Vzhledem k tomu, že Energie se prodává od roku 2000, byla v ní od začátku použita původní definice veličiny Ff.

Po radikální a dosti neobvyklé změně definice Ff v EN ISO 13790 (2008) jsem kvůli zpětné kompatibilitě dat neměnil definici veličiny v programu, protože by to mohlo přinést dosti zásadní problémy. Pouze jsem záměrně veličinu přejmenoval na korekční činitel zasklení - a ponechal ji jako poměr plochy prosklení k celkové ploše okna.

Ve výpočtu se to samozřejmě vůbec nijak neprojeví, protože sluneční energie prostupující oknem se podle staré definice přenásobovala hodnotou Ff, zatímco podle nové se přenásobuje hodnotou (1-Ff). V obou případech jde tedy o hodnotu 0,8, pokud použijeme výše uvedený příklad. Chyba ve výpočtu tedy nemůže nastat, pokud postupujete správně podle nápovědy v programu.

V nápovědě k dané hodnotě jsou mimochodem vysvětleny i všechny zde uvedené souvislosti - doporučuji si nápovědu v případě jakýchkoli nejasností přečíst jako první.

Úředník si pravděpodobně všiml, že v protokolu jsou pod titulkem Ff uvedeny vysoké hodnoty (např. 0,8)... což asi chápal jako chybu, protože podle nové definice by to musely být hodnoty spíše malé (např. 0,2). Do nové verze programu pro jistotu změním titulek např. na Fgl, aby to nikoho nemohlo mást.

--------------------------

Nerozumím dotazu: "--> okna jsou 1,3 - měněné před programem"... Tato hodnota U pro okno je celkem běžná. Jedině, že byste tam měl tuto hodnotu pro všechna okna bez rozdílu jejich velikosti. To by bylo špatně, velikost oken je nutné zohlednit. K dispozici je pro tento účel v programu pomocný výpočet, který můžete vyvolat např. klávesou F2 z políčka pro zadání hodnoty U.

Zbyněk Svoboda

Nemám bohužel nejmenší tušení. Pokud používáte Energii 2010 a pokud jste na poslední zóně z vašeho seznamu:

Seznam zón

tak by mělo být tlačítko "+" přístupné. Případně můžete zkusit také klávesu F4, která umožňuje posouvání od 1. zóny k dalším a také umožňuje přidat novou zónu, pokud se dostanete na konec seznamu zón.

Zbyněk Svoboda

Pravidelné tepelné mosty v určité vrstvě (např. krokve v tep. izolaci) zohledníte v programu Teplo nejlépe s pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti příslušné vrstvy.

Prokticky se postupuje takto:

a) zadáte vrstvu tepelné izolace, jako by v ní krokve (či jiné mosty) vůbec nebyly

b) z políčka "Lambda" v dané vrstvě si vyvoláte pomocný výpočet (např. klávesou F2)

c) zvolíte příslušnou záložku a zadáte potřebné parametry:

Pomocný výpočet vlivu krokví

d) stiskem OK přenesete výsledky do zadávacího formuláře.

Zbyněk Svoboda

Je mi vážně moc líto, ale nemám k dispozici žádnou hodnotu faktoru energetické přeměny pro biolíh. V TNI 730329/30 tato data nejsou a nenajdete je ani v národních vyhláškách k EPBD v ČR či SR.

Jediné, co jsem pro biolíh objevil na webu, je informace, že se pro jeho výrobu použije zhruba 10-60% množství energie, které z něj můžete získat. Těžko ale soudit, co dál s touto znalostí...

Obávám se, že Vám asi nezbude nic jiného, než se s úředníky domluvit na nějaké hodnotě. Osobně mi přijde jako přijatelný kompromis uvažovat cca 1,1 jako pro běžný zemní plyn (ale upozorňuji, že nejsem přes primární energii žádný expert, takže se mohu samozřejmě mýlit).

Zbyněk Svoboda

Vliv n50 se projeví ve výpočtu jen tehdy, když je výměna netěsnostmi vyšší než hygienická výměna (viz předchozí odpověď). Ve vašem případě je zkrátka hygienická výměna vyšší, takže se utěsnění oken neprojeví.

Hodnota n50=4,5/h pro původní stav se takto obvykle uvažuje (např. dle TNI 730329), nicméně reálné hodnoty mohou být i vyšší.

Po výměně oken by bylo n50=0,6/h jen tehdy, když by se současně extrémně pečlivě zatěsnila celá obálka budovy. To u starší budovy není reálné. Obvykle se pro tento případ doporučuje uvažovat n50=2,5/h (opět viz TNI 730329).

Zbyněk Svoboda

Doporučuji prostudovat si příslušnou ČSN EN 12831. Pro výpočet ztráty větráním se uvažuje vždy maximum z hygienické výměny a z výměny netěsnostmi (viz čl. 7.2).

Ve vašem případě je zkrátka hygienická výměna (odvozená ze zadané hodnoty násobnosti výměny n) vyšší než výměna přes netěsnosti (odvozená z hodnoty n50). Změny v n50 by se projevily teprve tehdy, když by výměna netěsnostmi překonala hygienickou výměnu.

Zbyněk Svoboda

Program Energie používá názvosloví v souladu s ČSN 730540, takže v něm platí, že tepelný odpor je jen vlastností skladby konstrukce, takže R=Suma (d/lambda). Odpory při přestupu tepla se zahrnují do tepelného odporu při prostupu tepla, který se ale v programu nepoužívá.

Nejsem si teď jist, co znamená veličina DeltaR ve vašem dotazu - asi vliv tepelných mostů? Pokud ano, tak v podlaze typicky žádné tepelné mosty nejsou (jedná se o vrstvy položené jedna na druhé), takže DeltaR=0.

Pokud byste měl v podlaze pravidelně se vyskytující tepelné mosty, pak bych vám doporučoval zohlednit jejich vliv přesným výpočtem (např. v Teple). Projevil by se pak v ekv. tep. vodivosti vrstvy s tepelnými mosty a DeltaR by byla tudíž stále 0.

Pokud byste existující tepelné mosty zohlednil jen přibližně, musel byste DeltaR odhadnout a ve výpočtu tep. odporu R by se pak s hodnotou DeltaR samozřejmě počítalo.

Překvapuje mne ale, že vám R vychází jinak z Tepla a jinak z Energie - to zcela jistě není při shodném zadání možné. Doporučuji zkontrolovat zadání a ověřit, že porovnáváte stejné hodnoty (a používáte stejné DeltaR či DeltaU).

Zbyněk Svoboda

Propustnost slunečního záření může mít velmi rozličné hodnoty v závislosti na typu použitých skel.

Hodnotu g=0,70 lze podle ČSN EN 13790 použít pro trojité zasklení obyčejným sklem (tj. bez selektivních vrstev). U většiny moderních trojskel se nicméně používají skla s pokovením, takže by se hodnota g měla skutečně uvažovat nižší. Konkrétní hodnota ovšem může dosti kolísat: od cca 0,2 do cca 0,5.

ČSN EN 13790 uvádí pro trojsklo se 2 selektivními vrstvami hodnotu 0,5 (viz nápověda v Energii). Pokud znáte konkrétní typ trojskla a jeho dodavatele, zkuste se na propustnost g informovat - výrobci ji běžně uvádějí.

Zbyněk Svoboda

Spočítat to uvedeným postupem sice lze, ale přesnost je problematická - jednak proto, že už samotné teploty měříte s určitou chybou a dále pak tím, že do výpočtu musíte zadat určitou hodnotu odporu při přestupu tepla, kterou přitom jen odhadujete (a která je současně pro výsledek dost zásadní).

Získáte tedy spíše orientační hodnotu, která může mít chybu i kolem desetin W/(m2K).

Zbyněk Svoboda

Pokud chcete vyhodnotit pouze vliv ocelového profilu, pak je třeba spočítat:

a) lineární činitel prostupu tepla Psí1 pro detail s okny, ale bez ocelového profilu

b) lineární činitel prostupu tepla Psí2 pro detail s okny a s ocelovým profilem.

Rozdíl Psí = Psí2-Psí1 představuje tepelný příspěvek ocelového profilu k celkovému prostupu tepla detailem. Tuto hodnotu pak můžete srovnat s požadovanou hodnotou pro příslušný typ tepelné vazby.

Zbyněk Svoboda