Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Položit otázku

 *
 *
 *

*) Povinné položky jsou označeny hvězdičkou.

Vaše otázky:

14.04.2011 11.06

Dobrý den,

je možné nějak vyvolat při exportu PENB v Energii balík Open Office místo Wordu. Open Office plně pracuje se všemi soubory z Office od Microsoftu.

Děkuji za odpověď.

T. Navrátil

To bohužel možné není. Vypočtená data se přenášejí do šablony PENB interními příkazy Visual Basicu pro aplikace postupem, který je ověřen jen pro Word - u Open Office by pravděpodobně nefungoval. V každém případě by to znamenalo programátorský zásah do jádra programu a náročné testování, takže o tom zatím neuvažujeme.

Zbyněk Svoboda

10.04.2011 18.01

Zdravím, mám dotaz na okrajové podmínky (jaký typ prostoru zadat) pro nevytápěné schodiště v bytovém domě. Jedná se mi především o měsíční teploty a vlhkosti. Původně jsem myslel z "Různých místností ..." použít "Garáže a další místnosti chráněné proti mrazu", ale zdá se mi nesmysl, že na schodišti bytového domu bude i v létě 5°C !!! Poradíte ?

Rozložení průměrných měsíčních teplot a vlhkostí v nevytápěných prostorách je třeba odhadnout. V letním období se budou průměrné teploty a vlhkosti blížit parametrům exteriéru, v zimě zůstanou teploty na cca 0-5 C s vlhkostí kolem cca 80 %.

Možný odhad (od ledna do prosince):

1. teplota:    5 / 5 / 8 / 10 / 14 / 17 / 20 / 20 / 17 / 14 / 10 / 5

2. RH:         80 / 80 / 76 / 70 / 65 / 60 / 60 / 60 / 60 / 65 / 72 / 80.

Zbyněk Svoboda

08.04.2011 13.31

Dobrý den,

chtěla bych se optat, jestli je možné program Mezera považovat za průkazný v případném soudním sporu s odborným znalcem, který se opírá spíše o normu ČSN 73 1901.

Děkuji.

Program Mezera umožňuje provést ověření, zda dvouplášťová konstrukce splňuje požadavky ČSN 730540-2, přičemž používá postupy z ČSN 730540-4. Je tedy samozřejmě možné zcela bez problémů používat jeho výsledky v těch soudních sporech, které se týkají tepelně vlhkostního chování dvouplášťových konstrukcí.

Pokud je v daném případě předmětem sporu tepelně vlhkostní chování dvouplášťové střechy, pak mají jistě větší váhu výpočtem podložené hodnoty, než empirická pravidla pro návrh střech uvedená v ČSN 731901. Předpokladem je samozřejmě korektní zadání všech vstupních údajů do výpočtu.

Zbyněk Svoboda

08.04.2011 13.30

Dobrý den,

zajímalo by mě jakým způsobem mám v programu Mezera zadávat vzduchovou mezeru dvouplášťové střechy, která přechází ze sklonu 8°(plechová krytina) na sklon 39°(pálená krytina). Tyto dvě mezery jsou na sebe navázané. Plechová krytina 8° nemá odvětrávací otvory, pouze navazuje na šikmou střechu a až u hřebene šikmé střechy je mezera odvětrána.

Normový výpočetní postup podle ČSN 730540-4, který je v programu Mezera použit, neumožňuje danou situaci zcela přesně modelovat.

Střechu lze nicméně modelovat přibližně - a to tak, že se část střechy s plechovou krytinou zadá jako úsek s vodorovnou orientací a část střechy s keramickou krytinou jako úsek se svislou orientací. Tímto způsobem bude ve výpočtu zohledněn vřazený odpor v místě zlomu proudu - a to navíc s dostatečnou bezpečnostní rezervou.

Zbyněk Svoboda

05.04.2011 23.06

Jak tedy posuzovat riziko kondenzace v podlahách s dřevěnými prvky ve styku se zeminou? Je vhodnější horní povrch podlahy pro difuzi spíše co možná nejvíce uzavřít, aby co nejméně vlhkosti proniklo dovnitř? Anebo jej naopak nechat s nízkýcm difuzním odporem, aby se vlhkost za příznivých podmínek v interieru mohla odpařit?

Podlahy s dřevěnými prvky na zemině by se neměly vůbec navrhovat.

Pokud už něco podobného máte, je třeba počítat s tím, že na horním líci hydroizolace bude vznikat téměř celý rok kondenzát a dřevo tudíž nesmí být položeno přímo na hydroizolaci.

Difuzně uzavírat dřevo shora je problém, to bych nedoporučoval. Nicméně tato "otevřenost" vede zas k výše zmiňované kondenzaci na hydroizolaci. Daný problém nemá ideální řešení a tudíž je lepší se mu zcela vyhnout a navrhovat i do dřevostaveb betonové podlahy - jak lze ostatně nezřídka, hlavně v zahraničí, vidět.

Zbyněk Svoboda

 

05.04.2011 23.01

Chceme-li zahrnout tepelné vazby přirážkou v programu Ztráty přirážka v nabídce bude odpovídat spíše zděné nezateplené stavbě? U stavby zateplené bude nižší? u dřevostavby v nízkoenergetickém či pasivním standartu bude nulová?

Děkuji.

Přirážky v programu Ztráty (máte asi na mysli hodnoty z nápovědy) jsou převzaty z EN 12831 a obecně řečeno nejsou příliš věrohodné. Nicméně pro daný účel jsou uvedeny v normě, takže je uvádí i program.

Osobně bych doporučoval používat raději přirážky podle ČSN 730540, tj. hodnoty v rozmezí od 0,02 do 0,1 W/m2K (od kvalitně vyřešených nízkoenergetických domů pro běžnou standardní výstavbu). Pro historické, tepelně nekvalitní stavby lze použít přirážku až 0,2 W/m2K.

Zbyněk Svoboda

 

05.04.2011 23.01

2)Chceme-li při výpočtu tepelné ztráty dosáhnout, co možná nejreálnějšího výsledku, nebudeme obvod konstrukcí počítat ani z vněších ani z vnitřních rozměrů, ale zřejmě někde mezi? Závisí to na typu konstrukce?

Pokud provedete zcela přesně i všechny související výpočty lineárních činitelů prostupu tepla, musíte při použití obou typů rozměrů (vnitřní/vnější) dojít k prakticky shodnému výsledku, který bude odpovídat "reálné" hodnotě tepelné ztráty.

Pokud tepelné vazby nezohledníte přesně, bude výpočet tepelné ztráty pochopitelně dávat rozdílné výsledky v závislosti na tom, jaké rozměry použijete. Vámi navrhovaný kompromis by ovšem byl zatížen obdobnou chybou (nehledě na to, jak určit to "mezi").

Doplňující poznámka:

Systém vnějších rozměrů se používá, protože vede k výsledkům více na straně bezpečnosti v situacích, kdy se vliv tepelných vazeb zohledňuje nikoli přesně s pomocí lineárních činitelů prostupu tepla, ale jen orientačně přirážkou k součinitelům prostupu tepla konstrukcí.

Zbyněk Svoboda

05.04.2011 22.55

Dobrý den,

v hodinách stavební fyziky jsme narazili na dvě otázky na které si neumíme odpovědět:

1) jak správně počítat riziko kondenzace vlhkosti v podlaze či stěně pod terénem, do nekonečna se zvyšující množství akumulované vlhkosti v jakékoli skladbě zřejmě realitě neodpovídá

Konstrukce ve styku se zeminou se z hlediska kondenzace vodní páry standardně nehodnotí - právě kvůli nejistotám ohledně okrajové podmínky na straně exteriéru a kvůli praktickým zkušenostem s těmito konstrukcemi (výpočtově nevycházejí, v praxi obvykle fungují).

Posuzovat riziko kondenzace ve skladbě podlahy na terénu má smysl jen u dřevěných konstrukcí, u kterých tento výpočet umožní ověřit riziko poškození dřevěných prvků zabudovaných v podlaze.

U běžných betonových podlah se ale hodnocení šíření vlhkosti neprovádí. Připravované nové znění ČSN 730540-2 to již přímo (a jasněji než dosud) uvede přímo ve svém textu.

Zbyněk Svoboda

01.04.2011 21.26

Dobrý den, jaký tepelný odpor při přestupu tepla na vnitřním povrchu okna musím zadat při výpočtu vnitřní povrchové teploty, abych postupoval v souladu s CSN? Rsi=0,13 pro rám i zasklení? Všiml jsem si, že v demo příkladu v programu Area je v koutě mezi zasklením a rámem Rsi=0,2. Kde se tato hodnota vzala? Děkuji.

Pro výpočet povrchových teplot se pro všechna místa vnitřního povrchu okna (zasklení+rám) použije Rsi=0,13 m2K/W.

Hodnota Rsi=0,20 m2K/W se používá podle EN ISO 10077-2 v přesně definovaných místech (koutech) rámů oken při výpočtu součinitele prostupu tepla rámu okna a lineárního činitele prostupu tepla v uložení zasklení do rámu. A to je právě případ těch demo příkladů.

Zbyněk Svoboda

19.03.2011 14.39

Dobry den mam dotaz,bydlim v panelovem dome,ktery je po rekonstrukci,je z venku zatepleny,ma nova plastova okna,muj dotaz je ze mam v byte studeny pruvan,ze vnitr jsem byt zateplil a utesnil v cem je muj problem.Dekuji za odpoved.

Obávám se, že na podobný dotaz opravdu nelze odpovědět bez prohlídky situace na místě.

Uvést lze snad jen tolik: Pokud máte nová okna, pak je asi dosti nepravděpodobné, že by byla netěsná a "průvan" by měl příčinu v nich. Zbývají tedy netěsné vstupní dveře do bytu, nebo (pokud je máte) ventilační otvory do případné spižní skříně - žádným jiným způsobem by se do vašeho bytu chladný vzduch neměl dostávat.

Zbyněk Svoboda

< 1 .. 107 108 109 110 111 Stránka 112 113 114 115 116 117 .. 122 >

Stavební fyzika » Aktuality

05.02.2025 14.56 » Energie 2025.4

V sekci ke stažení na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.4

15.01.2025 15.48 » Energie 2025.3

V sekci ke stažení na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.3