Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
měl bych na Vás dotaz ohledně teploty přiváděného vzduchu do objektu přes zemní registr. Existují nějaká podložená data teplotního rozdílu přiváděného vzduchu od klimatických dat (např. v TNI 730329)? Jedná se mi zejména o rozdíly v zimě (pro výpočet měrné potřeby tepla na vytápění) a v srpnu (pro výpočet tepelné stability). Děkuji.
Nějaká měření k dispozici jsou, ale není jich mnoho.
Pro průměrné měsíční teploty z nich vyplývá to, co je uvedeno na okénku pro zadání teplot přiváděného vzduchu: jsou mírně vyšší v zimě a mírně nižší v létě než průměrné měsíční teploty venkovního vzduchu. Rozdíl je cca 1-2 C. Máte-li tedy např. prům. měsíční venkovní teplotu v lednu -2,3 C, lze při použití zemního výměníku realisticky uvažovat teplotu přiváděného vzduchu cca -1,0 C.
Pokud se hodnotí chování místnosti během letního dne, pak může být samozřejmě rozdíl mezi teplotou z výměníku a venkovní teplotou podstatně větší. Konkrétní rozdíl závisí hodně na řešení výměníku a na tom, odkud do něj vstupuje vzduch. Pro základní odhad by bylo možné vyjít z průběhu venkovní teploty během modelového dne (minimum 16 C, maximum 30 C, průměr cca 23 C) a pro vzduch z výměníku uvažovat stejnou střední teplotu, ale menší amplitudu (např. 3 C) a jinou dobu maxima (např. 18-19 h). Výsledné teploty odvozené z takto definované sinusoidy by se pak zadaly do výpočtu (program Simulace) jako teplota větracího vzduchu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
PENB se při rekonstrukci budovy vždy zpracovává na stav po realizaci? Mám zpracovaný PENB stylem popis stávajícího stavu vč. výpočtu a do navrhovaných opatření je zahrnuta rekonstrukce čili zateplení obálky. tab. 5 obsahuje hodnocení pro stávající stav. je nutné tuto tabulku (popř. celý text) zpracovávat znovu na zateplený stav? děkuji.
Obvykle se zpracovává PENB pro stávající stav a plánovaná rekonstrukce se zapisuje skutečně jako navrhované opatření. Tab. 5 pak obsahuje pouze přehled stávajících konstrukcí.
Nic ovšem nebrání tomu, aby se PENB zpracoval navíc i pro stav po rekonstrukci - a to zvláště v případě, když to požaduje úřad. Nicméně běžné to není, pokud vím.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chtěla bych se zeptat...počítám v teple kontrukci betonové stěny 300 mm a za danou stěnou se nenachází exteriér jako takový, ale je tam skála, u které je ta stěna postavena.(mezi stěnou a skálou není žádna vzduchová mezera) Potřebuji napočítat jakou tloušťku by měl mít polystyrén, kterým obvodovou stěnu ze vnitř objektu zateplím, aby mi nedocházelo ke kondenzaci vodních par.
Děkuji
Problém je v definici okrajových podmínek na vnější straně. O nich by se dalo dlouze spekulovat ... a nebo uvažovat konzervativním odhadem parametry jako v exteriéru, což bych Vám doporučoval.
Obávám se nicméně, že to ale nebude hlavní problém vaší skladby. Pokud chcete totiž izolovat zevnitř takto mohutnou žb stěnu, tak se problémům s kondenzací zkrátka neubráníte. Tloušťka izolantu vše nevyřeší, budete muset aplikovat hodně kvalitní parozábranu - a vyřešit toto dobře, aby se vše dalo zrealizovat, nebude žádná legrace. A i s parozábranou asi k omezené kondenzaci docházet bude.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
jsem student a zpracovávám Bc práci a narazil jsem na problém s odporem při přestupu tepla. Omlouvám se že problem zde nerozepišu.Pokoušel jsem se ale pořád mi to psalo omezení na 400 znaku do cehoz jsem se nevesel abych popsal problematiku více na
http://forum.tzb-info.cz/118480-tepelny-odpor-pri-prestupu-tepla?idtext=1#text1
děkuji moc
Odpověď najdete na stránkách tzb-info jako reakci na váš tam publikovaný dotaz.
Zbyněk Svoboda
ještě k předchozímu dotazu: jde především o vlhkost. Posuzuji navrženou skladbu s vnitřním zateplením stáv. zdiva CP vrstvou XPS, která díky mí=100 funguje jako parobrzda a Glaserovou metodou pěkně vyjde. Mám ale pochybnosti o spárách a šíření vlkosti skrz ně. I tak byste spáru viděl jako slabě větranou a o.p. na povrchu XPS?
Z hlediska šíření vlhkosti se už nemůžeme opřít o nějakou normu, protože se podobnými situacemi žádná nezabývá.
Nicméně naštěstí je pro celkové tepelně-vlhkostní chování daného místa konstrukce důležitější tepelný model, který jsme už diskutovali. Z hlediska vlhkosti bude mít totiž vzduch ve spáře natolik malý faktor difúzního odporu (odvozený ze vztahu d*mi=0,01, kde d je délka spáry ve směru difuzního toku), že se bude chovat dosti podobně, jako by tam byla rovnou zavedena okrajová podmínka.
Ty citelné efekty okr. podmínky pronikající do izolantu, o kterých jste psal naposledy, budou způsobeny především deformací teplotního pole (které má pochopitelně vliv i na pole vlhkostní).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
Počítám pasivní bytový dům dle TNI 730330. Zajímalo by mne, proč v programu Energie při výpočtu dle TNI zůstávají aktivní buňky pro účinnost sdílení tepla, distribuce a regulace, když TNI mluví pouze o celkové účinnosti přeměny energie (tab. B.2). Můžete, prosím, toto osvětlit?
Obecně se ve výpočtu spotřeby energie projeví účinnost jak produkce, tak distribuce i emise tepla.
Tabulka B.2 v TNI 730330 uvádí účinnosti pouze v závislosti na typu zdroje energie a není z ní právě jasné, jakým způsobem by se v této (poněkud nejasně nazvané) "celkové" účinnosti měl projevit vliv rozvodů a koncových distribučních prvků. Jde o to, že můžete mít např. stále stejný plynový kotel se stejnou účinností a přitom bude "celková" účinnost produkce+distribuce+emise zcela jiná, když budete mít na konci cesty otopná tělesa zakrytá kapotáží - a nebo když budou naopak zcela nezakrytá.
Navíc hodnoty v tab. B.2 v zásadě odpovídají obvyklým účinnostem zdrojů energie bez dalších vlivů.
Pokud byste nicméně chtěl hodnoty z tab. B.2 zavést do výpočtu jako parametry pro účinnost celého systému produkce+distribuce+emise, není nic snazšího: do účinnosti distribuce a emise tepla zadáte 100%.
Zbyněk Svoboda
Rád bych prověřil vliv nechtěné spáry v parobrzdné vrstvě stěny (XPS při vnitřním zateplení) o tl. 1 mm. Stěnu jsem vymodeloval v programu Area. Bude bližší realitě uvažovat tuto spáru jako součást vnitřního vzduchu, tzn. o.p. zaběhne lokálně dovnitř do skladby (pak je vliv této spáry velký) nebo jako slabě větranou vzduchovou vrstvu (o.p. zůstane na vnějším povrchu a vliv spáry je zanedbatelný)?
To je zajímavá otázka, na kterou se ale dost těžko jednoznačně odpovídá. Skutečné chování dutiny bude kolísat (podle rychlosti proudění vzduchu v blízkosti spáry) ... a docela často se spára může chovat i jako uzavřená vzduchová dutina.
Předpokládám, že zkoumáte vliv spáry na únik tepla stěnou. Podle EN ISO 10077-2 se vzduchové dutiny spojené s okolním prostředím považují za uzavřené, pokud jejich šířka nepřesáhne 2 mm. Váš případ by sem spadal. Na místě je ovšem trocha bezpečnostní rezervy, takže osobně bych se přimlouval za slabě větranou vrstvu.
Zavádět okrajovou podmínku spárou do konstrukce považuji za přehnané - výsledky sice budou na straně bezpečnosti, ale v daném případě až trochu nerealisticky mnoho (1 mm šířky je opravdu málo). Jinak by tomu bylo ale v případě, kdy by byl např. kolmo na vaši stěnu nuceně foukán vnitřní vzduch - pak by bylo na místě okrajovou podmínku do spáry zavést.
Zbyněk Svoboda
Chci se zeptat na možnou příčinu, proč se výsledky vypočtené spotřeby tepla z programu Energie tak výrazně rozcházejí se skutečně naměřenými spotřebami tepla v objektu? Jedná se o výpočet "měsíční pro komplexní hodnocení energetické náročnosti". Příkladem je panelový dům, kde za poslední tři roky v průměru na vytápění spotřebovalo cca 1000 GJ a Energie 2010 předpokládá spotřebu tepla 1800 GJ.
Určité rozdíly mezi výpočtem a měřením jsou zcela běžné a jejich příčiny lze obvykle najít v těchto faktorech:
a) chyby v zadání
b) rozdíly mezi okrajovými podmínkami zadanými do výpočtu a skutečnými klimatickými podmínkami působícími během měření
c) rozdíly mezi chováním uživatelů předpokládaným ve výpočtu a skutečným chováním uživatelů (osvětlení, spotřebiče, přerušování vytápění, větrání, teplota, na níž se vytápí atd.).
Výpočty se provádějí pro určité předpokládané standardizované chování uživatelů a určité standardizované okr. podmínky - a jejich cílem je tedy jen ověření modelového energetického chování budovy, nikoli nějaký "přesný" popis reality. Rozhodně tedy nelze čekat, že se s výpočtem trefíte okamžitě zcela přesně do výsledků měření - to by byla bohužel spíše náhoda.
Když už se srovnání s měřením provádí, většinou se musí zadání postupně kalibrovat tak, aby se výsledky výpočtu přiblížily naměřeným hodnotám. Základem je nastavení okrajových podmínek (venkovní teploty, sluneční záření) tak, aby v tomto směru výpočet zcela přesně odpovídal reálné situaci. Dále se pak obvykle upravují násobnosti výměny vzduchu, vnitřní zisky a případně i vnitřní teploty podle předpokládaného režimu vytápění... a to tak dlouho, dokud není dosažen přijatelně malý rozdíl mezi porovnávanými hodnotami.
Některé další informace můžete najít i v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/srovnani-vypoctu-a-fakturovane-spotreby/.
Zbyněk Svoboda
muj dotaz je na provetrvane strechy.Problem nastal, kdyz jsem vse nainstaloval,zjistil jsem ze vata mezi krokvemi se na nekterych mistech dotýka s vrchni folii a vlhne...Vata je sice o 4 cm nizsi nez tramy,ale presto je nadychana,Chci se zeptat,jestli by pomohlo,kdybych mezi folii a vatu vsunul plastove pletivo,ktere by mohlo zapomoct udrzeni vetraci mezery
Obávám se, že tohle je otázka zcela mimo oblast výpočtů a nedá se na ni zcela zodpovědně odpovědět bez prohlídky konstrukce.
Opravdu nevím, zda by pomohla větraná vrstva - to záleží na celé skladbě střechy a na tom, zda by byla větraná vrstva spojená otvory s venkovním prostředím. Také nevím, jaké pletivo máte přesně na mysli. Atd. atd.
Obecně lze říci jen tolik, že ve skladbě by z vnitřní strany měla být nějaká TĚSNÁ parotěsnící vrstva (PE folie či těsněné OSB desky) a z vnější strany pojistná hydroizolace. Pokud by šlo o difúzní folii, mohla by být položena na tepelné izolaci. Pokud by šlo o nějakou obyčejnou folii s nejasným původem, bylo by třeba mezi folií a tepelnou izolací vytvořit větranou vrstvu (větrání ovšem funguje jen tehdy, když je vrstva spojená větracími otvory s exteriérem). Současně by měla být větraná i vzduchová vrstva mezi krytinou a pojistnou hydroizolací.
Doporučoval bych obrátit se na projektanta vašeho domu a daný problém s ním vyřešit. A pokud Vám nebude schopen pomoci, pak by to chtělo domluvit placenou konzultaci s nějakým specialistou, který se na střechu nejlépe přijede podívat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
rád bych se zeptal, zda existuje nějaký nástroj, který by dokázal vymodelovat či porovnávat tepelnou jímavost a následnou stabilitu konstrukce určené k jímání v místnosti (př. stěna ve dřevostavbě)?
Předem děkuji za odpověď
Tepelná akumulace stavební konstrukce se obvykle vyjadřuje prostřednictvím teplotního útlumu a fázového posunu teplotního kmitu. Tepelná jímavost je veličina, která se používá při hodnocení podlahových konstrukcí z hlediska jejich schopnosti odnímat teplo z chodidla.
Pokud chcete hodnotit stěnu z hlediska její tepelné akumulace, můžete použít program Teplo a vypočítat:
a) její teplotní útlum a fázový posun (zvolíte typ konstrukce: stěna)
b) její tepelnou jímavost (formálně zvolíte typ konstrukce: podlaha na zemině nebo mezi podlažími - volba pro výpočet poklesu dotykové teploty)
Tyto veličiny můžete pak následně stanovit i pro jinou skladbu a vzájemně pak porovnat.
Příklad: Uvažujme dvě stěny o stejném U=0,30 W/m2K. Pro stěnu zděnou o tl. 400 mm vypočteme teplotní útlum 700, fázový posun 20,5 h a tep. jímavost 320 Ws/m2K. Pro stěnu s min. vlákny o tl. 140 mm (ostatní vrstvy pro jednoduchost zanedbáme) vypočteme teplotní útlum 26, fázový posun 1,8 h a tep. jímavost 61 Ws/m2K. Je zřejmé, že z porovnání všech hodnot vychází podle očekávání jako konstrukce s větší tepelnou akumulací stěna zděná
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 108 109 110 111 112 Stránka 113 114 115 116 117 118 .. 122 >