Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, zda by jste mi poradil, jak mám zadat nebo vypočítat kondenzaci vodní páry v návrhu podlahy v programu teplo 2009.
Pokud se jedná o podlahu na terénu, pak se z hlediska roční bilance zkondenzované a vypařené vodní páry nehodnotí - viz nedávný příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vypocet-kondenzace-v-podlahach-na-zemine/.
Pokud jsou v podlaze na terénu dřevěné prvky, má nicméně smysl ověřit riziko kondenzace v jejich blízkosti - to se pak provádí pro návrhové okrajové podmínky (v zemině: 5 C a 100%, v interiéru podle místnosti).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, rád bych se zeptal na výpočet PENB v programu energie. zarazil mě výsledek u řadového domu o podlahové ploše 100m2 a vytápěném objemu 350m3, že mě vyšla horší hodnota než u stejného objektu o větší ploše i objemu.Nebo proč vycházejí jiné hodnoty u spotřeb energíí na ohřev TUV a El,energii, když zadám stejné hodnoty v obou případech.Diky za odpověď
Pokud mají RD různé podlahové plochy a objemy, pak nemohou vyjít z hlediska měrných spotřeb stejně (např. proto, že se výsledná spotřeba v kWh dělí celkovou podlahovou plochou). Menší domy přitom vycházejí obvykle hůře než domy větší - takže Váš výsledek je vlastně typický.
Nerozumím bohužel přesně, co myslíte tím, že vycházejí jiné hodnoty, když zadáte stejné hodnoty... Máte na mysli rozdílné výsledné měrné spotřeby, které vycházejí, i když zadáte např. stejné příkony osvětlení? Pokud ano, pak jde o stejné vysvětlení jako výše: výsledek je ovlivněn výrazně celkovou podlahovou plochou - pokud není stejná, nemůže být stejný ani výsledek.
Další podrobnosti v výpočetním postupům a vztahům najdete v manuálu k programu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
rád bych se zeptal, jak je to s aktuálností katalogu materiálů, konkrétně u zdiva Porotherm (např. pro 24 P+D v Teple je lambda = 0,44 a katalogu Wienerbergeru 0,38, což je dost zásadní rozdíl. AKU cihly zcela chybí.) Porotherm je přece jen nejpoužívanější zdicí systém..
Děkuji
Katalog není a nikdy nebyl prezentován jako nějaký "totální" katalog všech stavebních materiálů - je to čistě a jen pomůcka pro zadávání, která primárně obsahuje materiály z ČSN 730540-3. Je v něm jistě i velké množství dalších výrobků, ale kompletně pokrývat aktuální sortiment všech producentů bohužel zcela jistě nikdy nebude.
U každého materiálu je na kartě "Poznámka" uveden datum, kdy byl do katalogu vložen, a z jakých informací se přitom vycházelo. Aktuálnost dat tak můžete hned zkontrolovat. Starší materiály zůstávají v katalogu záměrně kvůli posuzování rekonstrukcí.
Nové materiály jsou zařazovány průběžně tak, jak je to časově možné. Chybějící materiály si můžete do katalogu samozřejmě doplnit i sám zcela podle vlastního uvážení.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
Je velká chyba, pokud jsem nezahrnul vliv zeminy na konstrukci podlahy nevytápěného prostoru na úrovni nadzemního podlaží?
Děkuji za odpovědi
Těžko říci, protože bohužel nevím, v jaké souvislosti se na to ptáte.
Pokud ověřujete splnění požadavku na souč. prostupu tepla podlahy, tak pak jste chybu neudělal, protože vliv zeminy se neuvažuje. Pokud jde o výpočet energetické náročnosti budovy, pak by se vliv zeminy uvažovat měl, ale pokud ho zanedbáte, pak dostanete výsledky na straně bezpečnosti.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, používám SW Energie 2010 pro výpočet potřeby enegie pro vytápění v rámci projektu Zelená úsporám. Je možné ze SW dostat celkovou tepelnou ztrátu objektu Qz v kW? Děkuji Sylva Vágnerová
Orientačně to možné je, ale přesný výpočet tepelné ztráty zcela v souladu s EN 12831 lze provést pouze programem Ztráty. Detaily najdete v řadě příspěvků na blogu, např. http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zelena-usporam-c3-celkova-tepelna-ztrata-objektu-zvysene-prizemi-izolace-soklu-nad-terenem/, http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/tepelne-ztraty-navrh-zdroje-vytapeni/ či http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/lze-vyuzit-program-energie-2009-k-vypoctu-celkove-tepelne-ztraty-objektu-lze-menit-tabulky-pridavat-dalsi-zdroje-vytapeni/.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat jestli v programu Energie pro Zelenou úsporu lze uvažovat u korekčního činitele zasklení oken hodnotu 0,7 u všech oken.Děkuji
Pro okna by se mělo procento prosklení z celkové plochy (což daný činitel vyjadřuje) stanovovat vždy individuálně, nikoli paušální hodnotou.
Pokud byste přesto chtěla použít paušální hodnotu, pak by musela být pro všechna okna nižší, než jejich skutečný korekční činitel, aby byl výpočet na straně bezpečnosti. Hodnota 0,7 není úplně mimo, ale rozhodně by jí bylo třeba ověřit - a to především u malých oken.
Zbyněk Svoboda
Je pravda, že výpočty pro ZÚ se nemusí dělat dle TNI (která jsou pro nízkoenergetické domy). Který typ výpočtu tedy mám nastavit v programu ENERGIE aby výpočet pro ZÚ prošel schvalovacím procesem. A jak je to potom s klimatickými daty?
Děkuji za odpověď
Výpočty pro ZÚ se naopak dělají podle TNI, i když neposuzujete nízkoenergetický dům. Vše se posuzuje záměrně pro smluvní okrajové podmínky z TNI kvůli snadnější kontrole a snížení manipulovatelnosti výpočtu.
Zbyněk Svoboda
Započítání tep.izo. XPS či drceného pšenového skla pod základovou deskou a hydroizolací do U (resk. R) je možné či nikoliv? Nevzniká pak problém z hlediska podzemní vody, která může pronikat spárami? Kce by poté ztratila izolační schopnost. Někde jsem četl, že se vrstvy podlahy dají započítat jen do hydroizolace, pak by ovšem tyto izolace (plovoucí ŽB desky na XPS) nemohly být započteny.
Do tepelného odporu konstrukce se standardně započítávají pouze ty vrstvy konstrukce, které jsou účinně chráněny proti silnému působení vlhkosti (ať už atmosférické nebo z podloží). Obvykle to tedy skutečně znamená, že se u podlah na terénu neuvažují vrstvy pod hydroizolací.
Výjimkou je právě XPS, který se započítává i v této "rizikové" poloze. Nepříznivý vliv srážek pronikajících skrze desky XPS se zohledňuje u střech (viz EN ISO 6946), ale u podlah nic takového v normách požadováno není. Není ale jistě od věci do výpočtu podobné nepříznivé efekty alespoň orientačně zahrnout (např. určitým zvýšení tepelné vodivosti XPS).
Zbyněk Svoboda
Mám-li v objektu instal.tep.čerp.(TČ) odebírající teplo z odváděného vnitř. vzduchu a nemá-li předřazen rek.vým.tepla (RVT), projeví se úspora tepla až na straně Spotřeby (zvýšením COP). Na straně Potřeby tuto "aktivní rekuper." zadat nemohu (stejně jako RVT)?Nebo mohu tento systém zadat v ENERGII v kolonce "Zpětně získané teplo z jiných zdrojů než VZT"? Jak je to zde se započtením zisků?
Nejsem si jist, jak to myslíte s těmi zisky, ale do zpětně získaného tepla z jiných zdrojů se započítává hlavně teplo získané např. z odpadní vody a podobných zdrojů, které nejsou zahrnuty v účinnostech zdrojů tepla.
Jakýkoli systém ZZT se musí ve výpočtu projevit pouze jednou, takže pokud ho máte zahrnutý v účinnosti (COP) tep. čerpadla, pak už by neměl být zadáván do výpočtu jinde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
1/Kde v zadání v Energii si mám dát pozor na součinitel prostupu tepla podlahy "bez" a "s" vlivem zeminy abych dostal objektivní hodnotu MRPTpV? Při zadání suterénu přes "Nevytápěný prostor" se rozdíl téměř neprojeví.
2/Pochopil jsem, že pokud zadávám podlahu na terénu přes kartu "podlaha a suterén" tak stačí dosadit hodnotu R podahy a Energie vliv zeminy již dopočítá. Je to tak?
ad 1) Bohužel nerozumím zkratce, takže nevím, jakou objektivní hodnotu máte na mysli.
S vlivem zeminy se zadávají součinitele prostupu tepla podlahy suterénu a suterénních stěn v případě, když se suterén modeluje jako nevytápěný prostor (tj. zadává se na formulář "Nevytápěné prostory"). A rozdíly - pokud se vše dobře spočítá - jsou většinou dosti zásadní, protože s vlivem zeminy jsou součinitele prostupu tepla příslušných konstrukcí i několikanásobně nižší než bez vlivu zeminy, viz např. http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/muze-byt-energeticky-vyhodnejsi-pocitat-nevytapeny-prostor-jako-vytapeny/.
ad 2) Ano, je.
V případě pochybností doporučuji vyvolání nápovědy k zadávané hodnotě (klávesa F1). Zásadní informace tohoto typu (co má zadávaná hodnota zahrnovat) jsou tam obvykle uvedeny.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 108 109 110 111 112 Stránka 113 114 115 116 117 118 .. 120 >