Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den, ještě mě napadla jedna otázka? Ja přesně zadat vícezónový objekt energeticky jako jednozónový. Např, když u zóny 2 nejde u zdroje tepla zadatúčinnost 0, to samé v u vody a elektřiny, vše mám tedy zapsta do zóny 2 a v zóně jedna zůstanou jen konstrukce.prostě nemůžu přijít na to kde dělám chybu.Děkuji
Vůbec tomu bohužel nerozumím.
Obecně mohu jen říci, že pro každou ze zón musíte definovat vše, co po vás program chce - tedy jak konstrukce, tak technické systémy.
A pokud chcete zadat budovu jako jednu zónu, tak si ji zkrátka představte jako jeden obrovský souvislý prostor bez vnitřních stropů a příček - a ten pak zadáte do výpočtu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, ještě se vrátím k těm dělícím konstrukcím mezi zónami.Když mám objekt rozdělen na zóny a jsou vytápěny z jednoho zdroje.Zadávám zdroj jen do jedné zóny a do ostatních ne?? Děkuji za odpověď
Jakmile rozdělíte budovu na zóny, tak musíte pro každou z nich zadat všechna data - tedy i údaje ohledně zdroje tepla. Pokud je zdroj stejný, pak bude mít ve všech zónách stejné vlastnosti.
Zbyněk Svoboda
Řeším jednoplášťovou střechu nad nevytápěnou garáží přilehlou z 1/3 k obytným prostorům 20°C,oblast Trutnov -19°C.Jak mám v TEPLE zadat Tai v různých měsících?Kondenzace mi vychází,ale nevyhoví mi teplotní faktor.Prosím o radu,co v kci změnit.
KCE střechy:pot+miako,betonová,zálivka,spádový perlitbeton,parozábrana,EPS 150S,hydroizolace,kačírek. Děkuji
Průměrnou měsíční teplotu v garáži budete muset pro výpočet odhadnout - bude se ale asi blížit k průměrné měsíční venkovní teplotě.
Hodnotit teplotní faktor je v podobných případech dost problematické (ostatně o kondenzaci to platí také), protože si pro výpočet musíte okrajové podmínky pro interiér v podstatě "vymyslet". A protože budete mít navíc v interiéru asi v zimě vlhkost nad 60%, tak se požadovaný teplotní faktor ani nevyžaduje splnit - viz ČSN 730540-2.
Z praktického hlediska: pokud je garáž větraná otvory a pokud je ve střeše tep. izolace, pak to musí nad nevytápěným prostorem stačit.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, měl bych dotaz ohledně zadávaní,dělících konstrukcí mezi zónamy při výpočtu PENB. Vím, že už se to tu řešilo a dle ČSN EN ISO 13790, se tyto konstrukce zadávat nemusí pokud jsou vytápěny jedním zdrojem.. Jde mě o to, např u 16 poschoďové ubytovny tím vznikají extrémní rozdíly(zadat/nezadat). Tzn že to defakto záleží na mě jestli bude výsledek lepší nebo horší??
Nerozumím bohužel tomu, proč by měl být výsledek lepší a horší a proč by měly vznikat extrémní rozdíly. Ty z principu vzniknout nemohou, pokud jsou zóny vytápěny stejným zdrojem tepla, protože ztráta z jedné zóny je zisk do druhé a z hlediska budovy jako celku se to vzájemně vyruší (samozřejmě tam mohou vzniknout malé odchylky způsobené např. zaokrouhlováním).
Pokud máte ubytovnu, pak také nevím, jak ji přesně dělíte na zóny. Podobný prostor (pokoje+chodby) se obvykle řeší jako jedna zóna.
Pro jakékoli další vyjádření bych musel bohužel vědět o vašem zadání více podrobností.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, řeším výpočet ztrát po místnostech na RD (Ztráty 2008). Mám problém při zadávání ztráty prostupem do nevytápěných prostor. Co se dosazuje za hodnoty b,u a Delta-U? Díky za info. D.V.
Veškeré detailní informace k hodnotám najdete v nápovědě, kterou lze vyvolat stiskem klávesy F1.
Veličina b,u je v nápovědě popsána takto (kráceno):
Hodnota je definována v čl. 7.1.2 v ČSN EN 12831 jako teplotní redukční činitel (v jiných normách také činitel teplotní redukce), který vyjadřuje nižší teplotní zatížení konstrukce ve styku s nevytápěným prostorem. Jedná se o bezrozměrnou veličinu.
----------------------
Hodnotu b,u lze vypočítat ze vztahu b,u = (Ti - Tu) / (Ti - Te), kde Ti je vnitřní návrhová teplota, Tu je teplota v nevytápěném prostoru a Te je vnější návrhová teplota.
Veličina DeltaU je v nápovědě popsána takto (kráceno):
Hodnota je definována v čl. 7.1.1 v ČSN EN 12831 jako korekční činitel vyjadřující vliv tepelných vazeb (mostů) na součinitel prostupu tepla. Jednotka [W/m2K].
----------------------
Tato hodnota se přičítá k součiniteli prostupu tepla plošné konstrukce. Vyjadřuje vliv tepelných vazeb a mostů - především styků plošných konstrukcí (styk stěny a stropu, styk stěny a střechy, napojení oken do stěny atd.).
----------------------
Za běžnou kvalitu návrhu a provedení stavební konstrukce se obecně považuje, když se přirážka DeltaU pohybuje kolem 0,1 W/m2K. Vysoce kvalitně vyřešené tepelné mosty umožňují přirážku DeltaU stáhnout až k nulové hodnotě. Naopak velmi špatně řešené tepelné mosty mohou vést k přirážce DeltaU i vyšší než 0,5 W/m2K.
Pro obě hodnoty nabízí program také soubor normou doporučených hodnot, ze kterého si můžete vybrat.
Zbyněk Svoboda
dobry den když umistim dvojsklo do vnějšiho ramu špaletoveho okna, kde musí být těsnění, vnitřní nebo vnější rám ? bylo mi vysvětleno ,ve vnitřním, je tomu tak ? mě osobně se to nezdá, ale zase pokud bude ve vnějšim nebude se dvojsklo mlžit nebo dokonce namrzat ? každy radí něco jiného, děkuji
Tepelně zaizolovat je třeba více vnější rám (tzn. dvojsklo umístit ven), zatímco zatěsnit je třeba naopak více vnitřní rám (tzn. těsnění dát primárně do vnitřního rámu).
Zbyněk Svoboda
dobry den, u kastloveho okna mužu dak sklo s pokovenim do vnitřniho křidla ? docilim efekt odraženi tepla ? nebude se rosit venkovni sklo do kastle okna ? zlepši se tepelne vlastnosti v bytě ? o kolik ? hloubka okna je 28cm, děkuji
Pokud máte na mysli dvojité (špaletové) okno, pak jistě můžete, ale některé nepříznivé důsledky to mít bude. Pokud snížíte pokovením emisivitu jednoho ze skel ve dvojitém okně, zvýšíte ekvivalentní tepelný odpor vzduchové dutiny mezi skly, což povede vždy k tomu, že vnější sklo bude studenější a bude se na něm objevovat kondenzát častěji. Pozitivní změna bude zas v tom, že se sníží únik tepla z interiéru přes okno - o kolik je ale těžké říct bez znalosti konkrétní emisivity nového skla (odhadoval bych, že se tepelná ztráta přes okno může snížit zhruba v rozmezí od 10 do 40%).
Ideální způsob úpravy dvojitého okna je umístění dvojskla do vnějšího rámu - to zlepší jak izolační vlastnosti, tak omezí výrazně riziko kondenzace vodní páry. Obvykle je ovšem nutné buď citelněji zasáhnout do vnějšího rámu a nebo ho rovnou nahradit novým.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
mám dotaz ohledně výpočtů v Neprůzvučnosti 2010 u trámového dřevěného stropu s výplní izolací mezi trámy, s lehkou plovoucí podlahou nad nosnou konstrukcí a podhledem pod ní. Jakým způsobem zadat střídání trámů a izolace v jedné vrstvě?
Díky za odpověď.
To bohužel výpočtově nelze postihnout. Většinou se zadává převažující skladba s tím, že výsledek se podle potřeby upraví odhadnutou přirážkou či redukcí.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,mám dva dotazy ohledně násobnosti výměny vzduchu při výpočtu PENB. 1.Jaká je nejnižší přípustná hodnota návrhové výměny vzduchu v zóně při výpočtu PENB dle 148?Lze po kompletním zateplení panelového domu brát 0,3 1/h. Je tato hodnota přijatelná? 2.Lze při výměně zdvojených oken uvažovat při výpočtu úspory hodnoty násobnosti výměny vzduchu 0,7 v původním a např. 0,3 v novém stavu? Díky
Odhad přirozené výměny vzduchu je vždy už z podstaty věci nejistý. Pokud se hodnota n odhaduje kvůli výpočtu, pak je třeba vyjít z toho, že by měla zahrnout:
a) potřebné větrání kvůli lidem
b) přídavnou výměnu vzduchu netěsnostmi v obálce budovy.
Pokud chcete uvažovat nižší hodnotu než obvyklých 0,5/h, pak byste si měl určitě ověřit, zda je tato nižší hodnota (např. 0,3/h) dostatečná z prvního hlediska a současně zda ponechává i určitou rezervu na netěsnosti.
Konkrétně se pro 1 osobu v bytových domech uvažuje cca 15-25 m3/h na 1 osobu. Předpokládám, že znáte alespoň zhruba počet osob v BD a že můžete tedy stanovit potřebné množství větracího vzduchu při obvyklém předpokladu 50-70% přítomnosti osob v BD (dle TNI 730330 se uvažuje 70% a 25 m3/h/osobu). Výslednou hodnotu v m3/h stačí vydělit objemem vzduchu v interiéru (obvyklý odhad 80% z objemu budovy z vnějších rozměrů) a pokud vám výsledná výměna vyjde např. 0,2/h, pak může být 0,3/h celkem dobrým odhadem.
K druhému dotazu: Hodnotu 0,3/h bych doporučoval ověřit výše popsaným postupem. Hodnota 0,7/h není nereálná, ale právě tak ji bez měření nijak neprokážete, pokud ji bude někdo zpochybňovat. Jako odborný odhad je nicméně podle mého názoru v rozumných mezích.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, při práci s programem Simulace 2009 jsem narazil na jednu nesrovnalost- na výsledek výpočtu nemá vůbec žádný vliv změna korekčního činitele rámu F,f. Je možné tento problém ve výpočtu obejít násobením korekčního činitele rámu a činitele stínění f,s? Rozdíl ve výsledku může činit i 2°C.
Děkuji a přeji hezký den!
S činitelem rámu se v programu počítá v souladu s EN 13792, což jsem právě pro jistotu zkontroloval. Pokud Vám jeho vliv vychází zanedbatelný, pak se nemusíte obávat, že něco nefunguje správně - zkrátka máte takovou situaci, v níž se daná změna projeví málo. Vliv plochy rámu je totiž často poměrně málo významný - např. pro demo příklad DEMO1 vychází rozdíl v nejvyšší teplotě v interiéru kolem 0,3 C, když změníte faktor rámu z 0,8 na 0,5.
Obcházet "problém" naznačeným způsobem bych nedoporučoval - veličiny f,s a F,f se používají v trochu jiných souvislostech a když je takto upravíte, můžete výpočet zásadním způsobem zdeformovat.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 109 110 111 112 113 Stránka 114 115 116 117 118 119 .. 122 >