Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat jestli v programu Energie pro Zelenou úsporu lze uvažovat u korekčního činitele zasklení oken hodnotu 0,7 u všech oken.Děkuji
Pro okna by se mělo procento prosklení z celkové plochy (což daný činitel vyjadřuje) stanovovat vždy individuálně, nikoli paušální hodnotou.
Pokud byste přesto chtěla použít paušální hodnotu, pak by musela být pro všechna okna nižší, než jejich skutečný korekční činitel, aby byl výpočet na straně bezpečnosti. Hodnota 0,7 není úplně mimo, ale rozhodně by jí bylo třeba ověřit - a to především u malých oken.
Zbyněk Svoboda
Je pravda, že výpočty pro ZÚ se nemusí dělat dle TNI (která jsou pro nízkoenergetické domy). Který typ výpočtu tedy mám nastavit v programu ENERGIE aby výpočet pro ZÚ prošel schvalovacím procesem. A jak je to potom s klimatickými daty?
Děkuji za odpověď
Výpočty pro ZÚ se naopak dělají podle TNI, i když neposuzujete nízkoenergetický dům. Vše se posuzuje záměrně pro smluvní okrajové podmínky z TNI kvůli snadnější kontrole a snížení manipulovatelnosti výpočtu.
Zbyněk Svoboda
Započítání tep.izo. XPS či drceného pšenového skla pod základovou deskou a hydroizolací do U (resk. R) je možné či nikoliv? Nevzniká pak problém z hlediska podzemní vody, která může pronikat spárami? Kce by poté ztratila izolační schopnost. Někde jsem četl, že se vrstvy podlahy dají započítat jen do hydroizolace, pak by ovšem tyto izolace (plovoucí ŽB desky na XPS) nemohly být započteny.
Do tepelného odporu konstrukce se standardně započítávají pouze ty vrstvy konstrukce, které jsou účinně chráněny proti silnému působení vlhkosti (ať už atmosférické nebo z podloží). Obvykle to tedy skutečně znamená, že se u podlah na terénu neuvažují vrstvy pod hydroizolací.
Výjimkou je právě XPS, který se započítává i v této "rizikové" poloze. Nepříznivý vliv srážek pronikajících skrze desky XPS se zohledňuje u střech (viz EN ISO 6946), ale u podlah nic takového v normách požadováno není. Není ale jistě od věci do výpočtu podobné nepříznivé efekty alespoň orientačně zahrnout (např. určitým zvýšení tepelné vodivosti XPS).
Zbyněk Svoboda
Mám-li v objektu instal.tep.čerp.(TČ) odebírající teplo z odváděného vnitř. vzduchu a nemá-li předřazen rek.vým.tepla (RVT), projeví se úspora tepla až na straně Spotřeby (zvýšením COP). Na straně Potřeby tuto "aktivní rekuper." zadat nemohu (stejně jako RVT)?Nebo mohu tento systém zadat v ENERGII v kolonce "Zpětně získané teplo z jiných zdrojů než VZT"? Jak je to zde se započtením zisků?
Nejsem si jist, jak to myslíte s těmi zisky, ale do zpětně získaného tepla z jiných zdrojů se započítává hlavně teplo získané např. z odpadní vody a podobných zdrojů, které nejsou zahrnuty v účinnostech zdrojů tepla.
Jakýkoli systém ZZT se musí ve výpočtu projevit pouze jednou, takže pokud ho máte zahrnutý v účinnosti (COP) tep. čerpadla, pak už by neměl být zadáván do výpočtu jinde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
1/Kde v zadání v Energii si mám dát pozor na součinitel prostupu tepla podlahy "bez" a "s" vlivem zeminy abych dostal objektivní hodnotu MRPTpV? Při zadání suterénu přes "Nevytápěný prostor" se rozdíl téměř neprojeví.
2/Pochopil jsem, že pokud zadávám podlahu na terénu přes kartu "podlaha a suterén" tak stačí dosadit hodnotu R podahy a Energie vliv zeminy již dopočítá. Je to tak?
ad 1) Bohužel nerozumím zkratce, takže nevím, jakou objektivní hodnotu máte na mysli.
S vlivem zeminy se zadávají součinitele prostupu tepla podlahy suterénu a suterénních stěn v případě, když se suterén modeluje jako nevytápěný prostor (tj. zadává se na formulář "Nevytápěné prostory"). A rozdíly - pokud se vše dobře spočítá - jsou většinou dosti zásadní, protože s vlivem zeminy jsou součinitele prostupu tepla příslušných konstrukcí i několikanásobně nižší než bez vlivu zeminy, viz např. http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/muze-byt-energeticky-vyhodnejsi-pocitat-nevytapeny-prostor-jako-vytapeny/.
ad 2) Ano, je.
V případě pochybností doporučuji vyvolání nápovědy k zadávané hodnotě (klávesa F1). Zásadní informace tohoto typu (co má zadávaná hodnota zahrnovat) jsou tam obvykle uvedeny.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
v seznamu materiálů nemůžu najít už nevyráběné tvárnice CALOFRIG. Mohl byste mi prosím Vás poradit, kde se dá najít součinitel prostupu tepla těchto tvárnic nebo jak bych ho mohl v programu zadat?
Mockrát děkuji
Podobné údaje se shánějí obtížně - většinou musíte hledat ve staré literatuře. Např. ČSN 730542 z roku 1977 uvádí pro zdivo z dutých křemelinových tvárnic lambdu 0,4 W/mK, objemovou hmotnost 650 kg/m3 a měrné teplo 1050 j/KgK. V tradičních Rochlových tabulkách jsou uvedeny pro Calofrig jistě další údaje (nemohu ověřit, nemám je tady) - ovšem otázkou je, jak jsou věrohodné.
Nejhorší ze všeho je, že dnešní parametry zdiva z těchto tvárnic budou závislé výrazně na stavu zdiva. Pokud bude vlhké, může být lambda o dost vyšší. Doporučoval bych vám uvažovat nejméně 0,3 W/mK a raději více.
K tématu najdete zajímavé informace i na http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/soucinitel-tepelne-vodivosti/ a dokonce i na jiných fórech: http://www.cadforum.cz/forum/forum_posts.asp?TID=10653.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
prosím Vás při výpočtu pro Zelenou úsporu se při zaškrtnutí typ výpočtu podle TNI v úvodním formuláři vyplní teploty a sluneční zaření.Tímto jsem se chtěla zeptat jestli tyto teploty ponechávat nebo je zadávat podle lokality domu z katalogu teplot a sluneční energie.Děkuji
Pro výpočet podle TNI se uvažují VŽDY smluvní klimatická data bez ohledu na konkrétní lokalitu (viz text TNI 730329/30), to samé platí i v rámci zpracování posudků pro ZÚ. Program vám tato smluvní data umožní vložit rychle do formuláře a není třeba s nimi dále dělat nic.
Pokud naproti tomu zvolíte výpočet dle vyhl. 148/2007, pak program žádná data nikam nevkládá, protože pro daný účel neexistují jednotná klimatická data (zde se zadávají podle lokality).
V principu program vkládá (nebo umožňuje vložit) data jenom tehdy, když to má smysl a usnadní to práci - jinak ne.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jakým vhodným způsobem započítat nevytápěný suterén, který je plošně větší než přízemí objektu.
Mohu pro výpočet uvažovat tento suterén s plochou přízemí, váženým průměrem si zvětšit hloubku suterénu, váženým průměrem vypočítat tepelný odpor suterénních stěn do kterých bych zahrnula i část stropu do zeminy popř. do exteriéru.
Děkuji Stránská
Doporučoval bych raději zadat suterén jako nevytápěný prostor, což umožní zadat ho v podstatě takový, jaký skutečně je. Detaily najdete např. v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/nevytapeny-suteren-zasahujici-mimo-pudorys-optimalni-zpusob-zadani/.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jestli je možné v programu Energie zadat nevytápěný suterén do kolonky Podlaha a suterén i do kolonky nevytápěné prostory a který z těchto způsobů je případně přesnější.Děkuji
Oba způsoby jsou možné, ale musíte si VŽDY vybrat pouze jeden z nich. O výhodách a nevýhodách obou postupů již byly na blogu vedeny rozsáhlé diskuse, takže vám doporučuji se podívat např. na http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/nevytapeny-suteren-zpusob-zadani/ a na další příspěvky, které snadno vyhledáte, když si zadáte heslo např. "nevytápěný suterén".
Zbyněk Svoboda
Jak uvažovat dilatační spáru mezi objekty se stejným účelm
využití (bytový objekt). Spára je vyplněna heraklitem, který ale určitě nebude těsně přiléhat ke zdivu jež není omítnuto. Je možno takovouto stěnu ve výpočtu zanedbat v případě absolutního zatěsnění dilatační spáry po obvodu např. polyuretanovou pěnou, nebo je třeba dilatační spáru považovat za nevytápěný prostor v tl. např. 10 mm.
Pokud by byla dilatační spára zcela těsná, pak by se dalo (počítáte-li ZÚ) v souladu s novou TNI 730329/30 předpokládat, že přes tuto konstrukci nedochází k tepelnému toku. Stěna k vedlejšímu objektu by se pak vůbec nezadávala do výpočtu.
Pokud ale dilatační spára těsná není, pak se s tepelným tokem přes danou konstrukci počítat musí. Spolehlivě na straně bezpečnosti by bylo uvažovat ve spáře venkovní prostředí. Realističtější by jistě bylo uvažovat ve spáře o něco vyšší teplotu než v exteriéru (a vyjádřit to s pomocí činitele teplotní redukce) - otázkou je ovšem to "něco"....
Zadávat spáru jako nevytápěný prostor je také problematické, protože musíte:
a) definovat konstrukce do exteriéru (které tam v podstatě nejsou)
b) zadat výměnu vzduchu ve spáře, kterou je nutné odhadnout (a to je stejně obtížné jako s teplotou zmiňovanou výše).
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 111 112 113 114 115 Stránka 116 117 118 119 120 121 .. 122 >