Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den, mám dotaz k programu Area.
Mám vymodelovaný detail nadpraží výkladce s plochou střechou. Zadáno by mělo být správně, program nehlásí žádnou chybu.
Při výběru typu výpočtu mi jde zaškrtnout pouze možnost "pole teplot". Druhá možnost "pole teplot i pole tlaků vodní páry (včetně přibližné bilance vlhkosti)" je vyšeděná a nelze jí zaškrtnout.
Čím je toto způsobeno? Okrajové podmínky jsou zadány stejně jako u ostatních detailů objektu. Potřebovala bych protokol včetně vykreslení oblasti kondenzace, která v tomto případě chybí.
Předem děkuji
Dobrý den,
Zkuste si projít všechny materiály, zda máte všude zadán difuzní odpor, ne pouze tepelnou vodivost. Popisované chování programu souvisí právě s tím, že v zadání je někde opomenuta tato hodnota - stačí u jednoho materiálu.
Pavel Šála
K předchozímu dotazu. Děkuji za zodpovězení. Vycházím ze znění vyhlášky na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-264, kde slovo sezónní je použito pouze v poznámce 2 k tabulce č. 3. Ano, ve vzoru PENBu se hovoří sezónní účinnosti vytápění, chlazení a přípravě TV, nikoliv ZZT. Sami jste v PENBu nahradili např. "sezónní účinnost chlazení" "jmenovitým EER". Též jste převzali chybu vzoru, když píšete § 6 odst. 2 písm. c) místo správně § 6 odst. 2 písm. d).
Děkuji za věcnou připomínku ohledně chybného "c" místo správného "d", výhledově opravíme.
Již jen stručně k účinnostem měněných TZB: ve vzoru PENB se na sezónní účinnost ZZT jednoduše zapomnělo. Bohužel, stane se. Práce s vyhláškou bylo opravdu hodně, ne vše se uhlídalo. V každém případě je z ostatních hodnot zřejmé, jaká je logika posouzení. U všech jednáních ohledně přípravy vyhlášky 264/2020 Sb. jsem byl, takže to, co píšu, nemám z doslechu. Nijak ale nezpochybňuji Vaše právo mít na vše jiný názor a výklad.
Zbyněk Svoboda
K předchozímu dotazu. Děkuji za rychlé zodpovězení. Obávám se, že se mýlíte. Měla by se porovnávat hodnota stanovená podle EN 308 jedná se o tzv. suchou účinnost samotného rekuperátoru bez vlivu jednotky a ventilátorů pro pracovní bod na hodnotě 50 % jmenovitého výkonu zařízení, v němž je rekuperátor použit, tak jako u tepelného čerpadla neporovnáváte sezónní topný faktor. Nicméně mé stanovisko bude opět disentní a nezbyde mi, než si to nějak v editoru pdf vyřešit.
Obávám se, že Vaše stanovisko je disentní nejen vůči mé odpovědi (všimněte si prosím například, že ve vzoru PENB ve vyhlášce 264/2020 Sb. je v tabulce I uvedeno u všech hodnocených účinností vždy "sezónní"). Vyřešit to ale samozřejmě můžete zcela podle svého uvážení, za PENB je před SEI zodpovědný energetický specialista. Pokud bude Vaše řešení na straně bezpečnosti, nikdo nebude jistě nic namítat.
Zbyněk Svoboda
Dnes jsem poprvé počítal průkaz na větší změnu budovy, kde bylo nutné stanovit požadavky na zpětné získávání tepla VZT jednotky. Obávám se, že vyhláška uvažuje s jinou než sezónní účinností zpětného získávání tepla.
Ptáte-li se na hodnotu "účinnost zpětného získávání tepla" v tabulce 3 v příloze 1 vyhlášky 264/2020 Sb. (uvedeno 60 %), pak jde o hodnotu, se kterou se má porovnávat sezónní účinnost. Stejně jako v případě ostatních hodnot v této tabulce.
Takto to bylo koncipováno už ve vyhlášce 78/2013 Sb. a se zcela stejnými hodnotami bylo vše převzato do vyhlášky 264/2020 Sb. Porovnání s tab. 3 se tedy provádí popsaným způsobem už od roku 2013, aniž by k tomu podle našich informací měla SEI jakékoli výhrady. Nemusíte se tedy nijak obávat takto postupovat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
zkouším výpočet v Energii 2023 na novostavbě RD (2NP dřevostavba, TČ, pasivní rekuperace). Při použití 5uzolového výpočtu mi vychází rozdíl v MPT na vytápění oproti Energii 2021 cca o 10% nižší, což je asi v pořádku. Když ale použiji přesný výpočet, sníží se MPT na 50%. Neporadil byste mi prosím, kde je chyba? Děkuji, Eva Bezáková
Bez znalosti konkrétních dat je to obtížné, ale obecně platí, že při přesném výpočtu se zohledňují zadané skladby konstrukcí, zatímco u 5-uzlového výpočtu se zadaná skladba převede na náhradní model konstrukce s 5 uzly, u kterého nemusí být program vždy schopný dobře automaticky rozmístit hmotu konstrukce do uzlů.
Rozdíly tu tedy mohou nastat, ale je celkem divné, že by byly tak velké. To už opravdu signalizuje spíš nějaký problém - ať už v zadání, nebo ve výpočtu. Přesný výpočet mívá občas problémy s numerickou stabilitou, na které sice program upozorňuje, ale možná je tentokrát nezachytil... a i to může mít podobné důsledky.
Pošlete nám prosím Vaše vstupní data, podívali bychom se na ně. Děkuji.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
Počítám výrobní objekt s velmi velkými zisky od výroby. Ty mám samozřejmě v zóně výroby zohledněny. Investor by chtěl redukovat plochu FVE z důvodů možnosti využití, těchto zisků i do ostatních zón. Jako zdroj tepla to nelze dle metodiky zadat. Není to ani odpadní teplo z chlazení, protože v objektu chlazení není. Když zvýším vnitřní zisky i v ostatních zónách, propíše se mi to do ref. budovy, takže si nepomůžu. Proto se chci zeptat na možnost zadání využití odpadního tepla z výroby v zónách skladu a expedice.
Děkuji Richtrová
Přiznám se, že jsem teď rychlou kontrolou nezjistil, kvůli čemu by nešlo teplo z technologie získané v jedné zóně použít jako zdroj tepla na vytápění v okolních zónách.
Dosud jsem si myslel, že by to jít mělo. A že by se tedy v podobné situaci mohl pro okolní zóny zadat zdroj tepla s fiktivní účinností např. 1000 000 % (aby byla dodaná energie na vytápění minimalizována) a s energonositelem "odpadní teplo z technologie".
Zbyněk Svoboda
Dobrý den
Je možné po 1.1.12023 používat Energii 2021 /která má modul na posouzení FVE/ na objekty kde není chlazení a úprava vlhkosti ale třeba je tam FVE? Bylo by to ve smyslu vyhl. 264 možné , když ten modul již počítá s hodinovým krokem FVE?
Děkuji za názor.
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
zpracováváme PENB pro halu lakovny, objekt se skládá ze dvou prostor, z přípravny a samotné lakovny, obě části je možné vytápět zařízeními typu sahara, dále se pro vytápění a hlavně větrání prostor používá VZT jednotka (20 000 m3/h), která slouží také pro technologii lakovny, slouží pouze pro přívod vzduchu do místností (má jeden ventilátor), do přípravny dopravuje 2 500 m3/h, do lakovny dopravuje 17 500 m3/h (minimálně lakovna potřebuje technologicky pro doplnění vzduchu 15 000 m3/h), co se týká odvodu, tak zpět do jednotky je pro potřeby míchání odváděno pouze 2500 m3/h z prostor sušárny v lakovně, velká část vzduchu je spotřebována při technologických procesech, konkrétně při sušení a vypalování. Jsou tam plynové hořáky. VZT jednotka tedy dopravuje vzduch jedním směrem, přičemž je na začátku klapková komora, kde je možno smíchat vzduch z exteriéru (např. -12 °C) a odpadní horký vzduch ze sušárny (např. 70 °C). Ten je potom možné ještě ohřát ohřívačem, který je součásti jednotky (např. z 0 °C na 18°C). Dotaz tedy zní, jak toto zadání uchopit a hlavně jak korektně postupovat při vypracovávání PENB? Je nutné nějak rozdělit, kolik vzduchu je potřeba pro technologii a kolik pro udržení vnitřního prostředí a do PENB uvažovat jen to? Je možné alespoň částečně zahrnout do výpočtu i tak odpadní teplo ze sušárny?
Otázkou je, kolik větracího vzduchu je skutečně potřeba jen pro technologii (tj. kolik vzduchu nijak nesouvisí s osobami). Pokud to jste schopni určit, pak by se toto množství ve výpočtu podle mého názoru nemuselo uvažovat (rdoporučuji nicmémě raději vznést dotaz na SEI).
Odpadní teplo by bylo možné zohlednit např. jako "zdroj tepla", který by pokrýval určitou část potřeby tepla na vytápění v přípravně. Museli byste být samozřejmě schopni určit, jak velký podíl potřeby tepla by odpadní teplo mohlo během roku pokrýt. Opět ale raději doporučuji obrátit se na SEI, zda by s takovým postupem souhlasila.
Zbyněk Svoboda
Energie 2023 - výpočet s hodinovým krokem.
Dobrý den, jen ze zákona povinné používat Energii 2023 i pro výpočet budov, kde nedochází k chlazení, úpravě vlhkosti ani k výrobě elektrické energie? Děkuji za odpověď.
Povinnost použít hodinový krok od 1.1.2023 stanovuje vyhláška 264/2020 Sb. pro budovy s chlazením, úpravou RH a výrobou elektrické energie. Pro ostatní nikoli. Budete-li tedy posuzovat třeba starší RD s plynovým kotlem, bez chlazení a bez FVE, tak můžete i nadále použít dosavadní měsíční krok (tj. Energii 2020/21).
Hodinový krok nicméně poskytuje podstatně přesnější výsledky a umožňuje mnoho různých podrobnějších analýz (např. rizika přehřívání zóny v letním období), takže je vysoce pravděpodobné, že postupně dosavadní měsíční krok nahradí. Může k tomu přispět i to, že Energii 2020/21 už nebudeme dále aktualizovat a upravovat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
modeluji detail v programu Area. Jedná se o prosklené bazénové dno nad koupelnou. V rohu koupelny u osazení bazénu je v betonu uložen topný kabel ve 3 smyčkách (tedy 1 kabel ale průřez je vidět 3x).
Přes "speciální parametry" u materiálu betonu jsem vložila "velikost vnitřního zdroje tepla" ve W/m3. Vstupní údaje kabelu jsou výkon 29,811 W/m a průměr kabelu 7 mm. "Velikost vnitřního zdroje tepla" mi tedy vyšla: 29,811/(3x 0,0000385) = 258 103,896 W/m3. Po výpočtu detailu vychází ale v protokolu nesmyslné vysoké teploty (v místě kabelu cca 1000 °C, na povrchu stěny cca 290 °C). Postupovala jsem podle staršího článku zde. Nevím, jestli je chyba u mě ve výpočtu nebo je kabel předimenzovaný projektantem. Projektant tvrdí, že bude na povrchu stěny 30 °C. Děkuji za odpověď.
Bez znalosti konkrétního zadání je bohužel dost obtížné reagovat. Z formulace dotazu to nicméně vypadá, že jste topný výkon přiřadila přímo betonu. Je-li tomu tak, pak to bohužel není správný postup.
Topné kabely je třeba modelovat jako samostatné oblasti s plochou a pozicí odpovídající skutečnosti. Materiálově to může být třeba nějaký kov (příliš na tom nezáleží). Topný výkon ve W/m3 se přiřadí jednotlivým kabelům, přičemž by každý z nich měl mít výkon 29,811/0,0000385 = 775 016 W/m3 - pokud tedy na každou smyčku připadá alespoň 1 m délky kabelu. Pokud ne, je třeba příslušným způsobem výkon redukovat.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 14 15 16 17 18 Stránka 19 20 21 22 23 24 .. 122 >