Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Proč se v protokolu průkazu na str. 1 nezobrazují Typy zóny dle ČSN 73 0331-1 - zobrazují se pouze typy zóny pro obytné budovy, ostatní musím vypisovat ručně. Děkuji
Nainstalujte si prosím Energii ve verzi 2020.11 znovu. V jejím původním stavu byla drobná chyba, která způsobovala absenci tisku, na kterou se ptáte. Zjistili jsme to po asi 2 dnech od zveřejnění upgrade a hned jsme instalaci opravili, ale byl jste bohužel rychlejší.
Omlouváme se za komplikace.
Zbyněk Svoboda
Při zadání prostoru mrazírny byla určena převažující návrhová vnitřní teplota pro určení požadavku na součinitel prostupu tepla správně ve výši 20oC (aby nedošlo k přepočtu součinitelů prostupu tepla dle ČSN 14 8102), a průměrná vnitřní teplota pro režim vytápění a chlazení -22oC. Ve vygenerovaném PENB se u těchto prostor v části výpočtové zóny objevuje návrhová vnitřní teplota ve výši 20oC. Je to správně?
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak velké nepřesnosti lze předpokládat při vymodelování tepelné vazby v místě pozednice (vazba vnější stěna a šikmá střecha) v pravém úhlu. Předpokládám, že tento přístup je spíše na stranu bezpečnou.
Děkuji.
Záleží na tom, co je předmětem hodnocení.
Pokud povrchová teplota (tj. riziko růstu plísní), tak je to obvykle tak, jak píšete - výsledek bývá na straně bezpečnosti, protože vymodelovaný detail má ve srovnání s reálným detailem větší ochlazovaný a menší ohřívaný povrch.
Pokud lineární činitel prostupu tepla, tak je to složitější, protože zde by výsledek závisel na konkrétním návrhu detailu. Vypočtená hodnota by mohla být na straně bezpečnosti - ale i nemusela. A dokonce by mohla být i stejná jako hodnota pro skutečný tvar detailu. Obecně to bohužel nelze říci. Odchylka od "přesné" hodnoty by nicméně neměla nikdy být příliš zásadní.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
jsem přecházející z Protechu a snažím se vyhodnotit zateplení stávajícího RD a výměnu zdroje tepla na NZÚ. V Protechu si připravím 2 úlohy, stávající bez zateplení s el. kotlem a nevytápěnou zónou a nový stav se zateplením s TČ a nevytápěná zóna se teď započítává do vytápěné části. Stávající stav mám jako výchozí v Energii, kde u měněných konstrukcí a zdroje označím ANO, jako hodnotící si připravím v Energii nový stav z Protechu, kde opět měněné konstrukce a zdroj označím ANO. Při vyhodnocování vidím, že je stávající stav G a v tabulce Navržený soubor opatření se mi zobrazí E dle mého zateplení a popisu daného opatření, ale na další straně, kde jsou konkrétně vypsány měněné konstrukce a zdroj, tak je tam hodnocení stávajících konstrukcí bez zateplení i zdroje a vlastně tato stránka mi říká, že navržené opatření nesplňuji. Následné generování Krycího listu je nesmyslné z pohledu úspory oproti stávajícímu stavu.
Můžete mi poradit co zadávám špatně?
Děkuji
Nejsem si bohužel jistý, zda jsem vše správně pochopil (v podobných situacích bych spíše doporučoval zatelefonovat a probrat problém osobně), ale pro PENB platí základní zásada:
Vyhodnocení požadavků vyhlášky 264/2020 Sb. se provádí vždy pro výchozí hodnocený stav budovy, nikoli pro doporučená opatření. Ta jsou v PENB jaksi navíc: ukazují možnou cestu, jak budovu ještě vylepšit. A hlavně jsou čistě hypotetická, realizovat se nakonec vůbec nemusí.
U větších změn budov je výchozím stavem standardně stav po předpokládaném zateplení, protože PENB se zpracovává kvůli stavebnímu povolení a musí tudíž reprezentovat stav po zateplení (nikoli stav stávající).
Pokud je Vaším výchozím stavem naopak budova před zateplením, tak je pak zcela správným výsledkem, že měněné konstrukce nesplňují požadavek vyhlášky. To, jaké budou konstrukce po zateplení, se v PENB nikde nehodnotí - nejsou tam na to kolonky. Hodnotí se pouze celkový přínos doporučených opatření na dodanou a primární energii.
Pro účely NZÚ se, pokud vím, zpracovávají kromě krycího listu (k němu dále) PENB dva: jeden pro původní nezateplený stav (ten jste zpracoval) a druhý pro navrhovaný zateplený stav (tj. standardní PENB pro stavební povolení). Do tohoto PENB byste měl doplnit ještě další doporučená opatření nad rámec navrhovaného zateplení.
Ke krycímu listu: S tím by žádný problém neměl nastat. Vyvoláte ho pro úlohu obsahující výchozí nezateplený stav, nastavíte cestu k úloze s doporučeným opatřením (tj. s plánovaným zateplením) a vygenerujete krycí list, ve kterém budou údaje jak pro výchozí, nezateplený stav, tak pro finální navrhovaný stav po zateplení. Doporučená opatření nad rámec plánovaného zateplení zde nikde nebudou.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
prosím o vysvětlení zadávání bodových mostů ve skladbách jednotlivých konstrukcí. Mám dvouplášťovou fasádu. CPP 45 cm/MV 160mm/rošt osazený na L profilech procházejících skrz MV/fasádní obklad. Výpočet pomocí "kovové kotvy pro dvoupláště" mi vychází při zadání hodnot tepelná vodivost 0,055 W/m*K, což opravdu hodně znehodnocuje vrstvu tepelné izolace. Výpočet pomocí "ostatní méně výrazné mosty" mi při zadání stejných dostupných hodnot 0,042 W/m*K. V čem prosím nastává takový rozdíl a z čeho vlastně bere výpočet "kovové kotvy pro dvoupláště" průřez kotvy procházející skrz izolaci. Děkuji
Jak je uvedeno na okénku pomocného výpočtu, typ "méně výrazné mosty" lze korektně použít pouze pro takové tepelné mosty, které mají poměrně nízkou tepelnou vodivost - např. tedy pro tepelné mosty ze dřeva. V žádném případě by se neměl používat pro kovové tepelné mosty.
Pro ty je určen typ "kovové kotvy", který jste správně použil. Výsledná tepelná vodivost 0,055 W/mK je podle mých zkušeností spíše nižší - snadno může vyjít mnohem vyšší hodnota, když jsou kotvy upevněny do žb či kamene.
Geometrie uvažované kotvy je také popsána na okénku pomocného výpočtu. Předpokládá se typ Spidi s tloušťkou stěny max. 2 mm a styčnou plochou mezi stěnou a kotvou max. 80x90 mm. Jsou-li kotvy menší, je výpočet na straně bezpečnosti.
Pokud je vliv standardních kotev příliš nepříznivý, doporučuji použít kotvy s přerušeným tepelným mostem, např. Hilti Fox, jejichž vliv si můžete v novějších verzích programu také ověřit.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den
Zkouším počítat s generátorem elektřiny, ale vypadá to, že funguje pouze pro jednu zónu a pro další zóny nikoliv.
Lze vodní elektrárnu uvažovat jako generátor?
Eventuálně, jak byste zadal do průkazu vodní elektrárnu?
Děkuji
S generátorem elektřiny se pracuje v programu stejně jako s ostatními technickými zařízeními (zdroji tepla, zdroji chladu, VZT jednotkami...). Zadávají na úrovni zóny, takže se uplatní vždy v té zóně, do které je přiřadíte. Máte-li budovu o více zónách, přičemž ve všech zónách se elektřina získává z elektrocentrály, je třeba ve všech zónách tento způsob výroby elektřiny nastavit.
Vodní elektrárnu by jistě jako zdroj elektřiny zadat šlo. Energonositelem by byla "energie okolního prostředí", faktor primární energie by byl nulový. Zde je to jasné. Neumím ale bohužel odhadnout účinnost... nebo jestli by vůbec mělo v tomto případě smysl uvažovat účinnost jinou než 100 %.
Zkuste se prosím dotázat SEI, jaké hodnoty by doporučovali použít.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
měl bych prosím dotaz ohledně zadání přídavné spotřeby na ohřev vody v bazénu. PENB se týká plaveckého areálu, kde se nachází vnitřní i venkovní plavecký bazén. Vnitřní bazén samozřejmě zadám do "další potřeby energie spojené s přípravou teplé vody", ale jak je to prosím s bazénem venkovním, který je také ohřívaný stejnou technologií jako ten vnitřní? V záložce, kde se bazén zadává je v poznámce uvedeno zadání pro "vnitřní" bazény. Jedná se i o venkovní sprchy, které jsou napojené na zásobníky teplé vody ohřívané z budovy.
Děkuji
Vyhláška 264/2020 Sb. uvádí v par. 4, bod 4), že dodaná energie na ohřev bazénové vedy se započítává do energetické bilance pouze tehdy, když je bazén umístěn uvnitř obálky budovy. Pokud tedy zpracováváte pouze PENB, neměl byste s venkovním bazénem počítat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
jak prosím zadat do technických systémů vzduchovou clonu u vstupu s el. ohřevem?
Děkuji
Nevím bohužel o žádné normě, která by uváděla metodiku pro zohlednění teplovzdušných clon při výpočtu dodaných energií - proto ani program Energie nenabízí žádný přímý postup. Přibližně zohlednit clonu můžete podle návodu v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vzduchova-clona-u-dveri/?pg=5.
Zbyněk Svoboda
Prosím o konzultaci:
pokud odstraním otvorovou výplň z konstrukce při zadávání s dynamickou vazbou, výplň mi stále zůstává v seznamu výplní a započítává se do obálky budovy.
Existuje nějaký automatizovaný způsob , než vyhledat toto okno v seznamu oken a manuálně ho odtranit ?
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, hodnotím PENB podle měněných konstrukcí či systému. Jedná se o rekonstrukci školy s částečnou přístavbou a v přístavbě je na sociálních zařízeních použito podtlakové větrání pomocí odtahového ventilátoru. tento ventilátor do hodnocení zadávám jako měněný systém, akorát aby hodnocení vyšlo, musela by být u tohoto systému rekuperace s min. účinností 60% , což nejde. Nebo tuto situaci hodnotím špatně??
Odtahový ventilátor není z hlediska vyhlášky 264/2020 Sb. hodnocené měněné zařízení, protože nejde o rovnotlaký systém nuceného větrání (viz Tab. 3 v příloze 1 vyhlášky). Odtahový ventilátor tedy prosím jako měněné zařízení neoznačujte.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 19 20 21 22 23 Stránka 24 25 26 27 28 29 .. 120 >