Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
měl bych na Vás prosbu. Stavíme rodinný dům a chtěli bychom dát překlad do nosné zdi (ytong 300 mm) mezi dílnu a ložnici, abychom mohli z dílny když tak do budoucna udělat další pokojíček, kdyby jsme náhodou byli početnější rodina. Máme strach, aby nevznikl u překladu tepelný most, protože dílna bude prozatím pouze temperovaná (cca na 6 st. Celsia) a ložnice bude klasicky vytápěná (cca na 22 st. Celsia). Obálka domu včetně dílny je z ytongu 300 mm a bude zateplena polystyrenem 200 mm. Nedokáže nám odpověď ani projektant domu ani stavební firma, tak proto se zkoušíme obrátit na Vás. Měli bychom udělat nějaké opatření např. v podobě zateplení cele zdi mezi dílnou a ložnicí (popřípadě jakou tloušťkou) nebo dát užší překlad a z dílny zateplit pouze samotný překlad, nebo nám tepelný most vůbec nehrozí. Děkuji moc za odpověď.
Tepelný most určitě vznikne, protože tepelná vodivost překladu bude jistě vyšší než tvárnic Ytong. Určitě tedy bude tímto místem unikat více tepla. To, zda to může vést k nějakým viditelným problémům (tj. k problémům s povrchovou kondenzací a růstem plísní na překladu ze strany ložnice), je bez výpočtu obtížné říci. Záleží to mimo jiné i na tom, jaké budou reálně teploty v dílně a jak budete větrat a vytápět ložnici.
Zateplit celou vnitřní zeď ze strany dílny by jistě šlo (50-100 mm izolace by mělo stačit), ale možná je to trochu přestřelené. Pokud byste neměli problém připevnit - v případě potřeby - provizorně na překlad ze strany dílny desku polystyurenu, kdyby to nefungovalo, tak byste mohli zkrátka počkat, jestli se nějaké potíže objeví. A pokud ano, tak by se dodatečně zateplil třeba jen ten překlad (s cca 30 cm přesahy).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
kdy budou prosím k dispozici krycí listy k nové vlně NZU?
Děkuji. S. Kučera
Krycí listy ve stávající podobě se už pro novou NZÚ používat nebudou - alespoň podle informací ze SFŽP, které máme k dispozici. Místo toho se budou nahrávat výsledky posouzení pro budovu ve stávajícím a v navrhovaném stavu do inovovaného ENEXu.
Nepůjde ovšem o stávající data ve formátu XML. Nový soubor XML pro ENEX bude obsahovat mimo jiné i skladby konstrukcí a mnoho dalších doplňujících údajů. Novou verzi programu Energie, která bude nový XML generovat, už máme připravenou a vyzkoušenou na testovací verzi nového ENEXu.
S prodejem nicméně zatím čekáme, protože nový ENEX ještě není plně funkční. Mohou se v něm objevit ještě nějaké změny, na které bychom případně ještě reagovali.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
mám objekt, který je vytápěn elektrickými přímotopy. A spotřebu elektřiny na vytápění a osvětlení plně pokrývá kogenerační výroba elektřiny v bioplynové stanici mimo objekt (jedná se o nákup elektřiny z bioplynové stanice). Jak by se toto mělo zadat do průkazu ENB? Pro vytápění předpokládám musím upravit energonositele u zdroje tepla na obecný typ a faktor primární energie odhadnout např. 0,2 (jako u CZT s vyšším než 80% podílem obnovitelných zdrojů). Jak ale KVE zohlednit pro osvětlení? U osvětlení program počítá pouze s elektřinou ze sítě s faktorem primární energie jen 2,6 a nenašel jsem, že by to někde šlo změnit či nastavit. Podobné to je s pomocnou energií např. u regulace pro vytápění (ta je také vždy napájena pouze se sítě s faktorem 2,6).
Děkuji
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, při zpracování PENB pro RD (budova je v původním stavu, konstrukce nejsou zatepleny, otvorové výplně nejsou vyměněny a zdrojem tepla pro vytápění jsou volně stojící kamna na dřevo) vychází dodaná energie na vytápění i v letních měsících (červen, červenec, srpen), tedy mimo topnou sezónu. Dle protokolu je délka topné sezóny 365 dní. Profil užívání je RD bytová zóna, tedy ani tady moc parametrů ovlivnit nedokáži. Bohužel se mi nepodařilo přijít na to, proč to takto vychází. Mohla bych se zeptat, čím je to způsobeno? Děkuji.
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, děkuji za předchozí odpověď. Čas od času se mne majitel budovy ptá, zdali zateplení sníží i vnitřní teplotu v letním období. Moje zkušenost se Simulací resp. kvazistacionární metodou říká, že nikoliv, což má svoje opodstatnění, které však nemusí odpovídat realitě. Určitě bych uvítal, kdybych mohl volit vstupní parametry (teploty konstrukcí a vnitřní teploty) a mít k dispozici mezivýsledky, tedy teploty během všech dnů, než dojde k ustálení teplot.
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý večer, bylo by možné do programu Simulace doplnit, kolik cyklů muselo proběhnout, než nastal tzv. kvazistacionární stav? Je možné vědět, jaký výchozí stav teplot konstrukcí je uvažován?
Možné by to jistě bylo - počet cyklů se v programu interně počítá, jen se netiskne. Máte-li pocit, že by taková informace byla zajímavá, mohu ji někdy v budoucnosti doplnit.
Iterační cyklus obecně končí v okamžiku, kdy se teplota v určitou hodinu v předchozím a aktuálním cyklu neliší o více než 0,01 C.
Jako počáteční podmínka se uvažuje konstantní teplota 20 C ve všech konstrukcích. Není to ale pro rychlost výpočtu nijak podstatné, zcela stejně se výpočet chová např. i při výchozí teplotě 0 C.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jestli existuje nějaké obecné doporučení/metodika ohledně zadávání jednotlivých druhů rekuperací (aktivní, kombinace aktivní/pasivní, aktivní s chlazením a ohřevem TV...) v RD. Hlavně se mně jedná o to, jak uvažovat "průměrné" roční hodnoty COP, množství využitelného tepla z odváděného vzduchu (nebo jeho průměrnou teplotu?) pro jednotlivé systémy.
Bylo by třeba možné zpracovat nějaké vzorové příklady nebo uspořádat krátké školení na toto téma?
Děkuji, Eva Rottová
Moc se omlouvám, ale nikdo z nás není zas takovým specialistou na technická zařízení budov, abychom dokázali v podobných případech poskytnout nějaké autoritativní stanovisko - i když bychom to samozřejmě velmi rádi udělali.
Hlavní (a asi bych mohl napsat i "oficiální") zdroj informací o TZB pro energetické výpočty a zpracování PENB je i pro nás ČSN 730331-1. Pokud v ní potřebné údaje nenajdete, tak bych doporučil kontaktovat její autory - podle mých zkušeností se Vám jistě budou snažit pomoci.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
dostala se mi vytápěná garáž v RD na 10°C, kterou řeším jako novou zónu, okrajové podmínky jako prostory plnící funkci mimo garáže s upraveným větráním a teplotou.
Problém nastává, když konstrukcím garáže ve skladbách přiřadím normový požaavek U jakožto konstrukce temperovaného prostoru do exteriéru. V zádání konstukcí v zóně totiž vyplyne chyba, že konstrukce z temperovaného prostoro nelze zadat jako obálkovou konstrukci vytápěné zóny? Jak z toho prosím ven?
díky za odpověď
Brabcová
Pokud zadáváte garáž jako vytápěnou zónu (lhostejno na jakou teplotu), pak je třeba její obalové konstrukce uvažovat jako zcela standardní obalové konstrukce (tj. jako vnější stěnu, střechu apod.). Platí pro ně běžná hodnota UN20, která se pak následně přepočítá na výsledný požadavek UN podle zadané vnitřní teploty v garáži.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
měl bych, prosím, dotaz na výpočet solárních kolektorů. Na blogu bylo uvedeno, že program Energie 2017 umožňuje také detailní výpočet produkce tepelné energie solárními kolektory a výsledky výpočtu lze použít i pro zpracování žádostí o podporu v oblasti C.3.1 a C.3.2 dotačního programu NZÚ v případě plánované instalace solárních termických systémů s odklonem od jihu vyšším než 45 st. Je tohle možné i v současné verzi Energie 2020 nebo v nějakém dalším programu?
Děkuji.
S pozdravem
Miroslav Sáblík
Ano, výpočet produkce tepla solárními kolektory s hodinovým krokem je k dispozici i ve všech novějších verzích programu, tj. i ve verzi 2020.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, nevytápěný prostor garáže přiléhá k vnější stěně rodinného domu, která tvoří hranici zóny. Jak správně zadat tuto stěnu k nevytápěnému prostoru garáže, požadované Un 0,6 W/(m2K) nebo 0,3 W/(m2K). Zdivo garáže směrem do exteriéru včetně stropu jsou zatepleny. Myslím si, že správně je Un 0,6 W/(m2K, ale nejsem si jistá. Děkuji za odpověď. A.K.
Stěna mezi vytápěným interiérem a nevytápěnou garáží se skutečně standardně uvažuje jako vnitřní stěna k nevytápěnému prostoru, pro kterou platí UN20=0,6 W/(m2K).
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 20 21 22 23 24 Stránka 25 26 27 28 29 30 .. 123 >