Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
někde dělám chybu, ale nevím kde. Zadal jsem chlazení skladu, ale výpočet udává výslednou nulovou spotřebu energie pro chlazení. Může být příčina někde v tom, že se jedná o místnost zcela podzemní, bez vnějších konstrukcí s nuceným větráním, se zadanými vnitřními tepelnými zisky a požadovanou teplotou + 3°C?
Děkuji
Krejčí
Omlouvám se, ale bez znalosti konkrétních dat nelze na podobné dotazy jakkoli reagovat. Pokud chcete, abychom Vám poradili, musíte nám v podobných případech posílat kompletní vstupní data.
Jinak je jistě možné, že vnitřní zisky jsou natolik malé, že daný prostor není třeba chladit (zisky z exteriéru jistě nebudou prakticky žádné).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
je možné při stanovení požadované hodnoty U jednotlivých měněných konstrukcí v PENB větší změny haly slévárny zohlednit výrazné vnitřní zisky z výrobní technologie? Předpoklad je, že vytápění nebude potřeba, naopak odpadní teplo z technologie se bude využívat k ohřevu TV a technologické vody.
Předem děkuji za odpověď.
Žádné speciální postupy pro stanovení požadavků na součinitel prostupu tepla konstrukcí v budovách s technologickými zisky v ČSN 730540-2 nejsou uvedeny. Platí pro ně tedy zcela standardní požadavky jako pro konstrukce v jakýchkoli jiných budovách.
Hned v úvodu ovšem norma uvádí, že neplatí pro: "stavby bez požadavků na stav vnitřního prostředí, na které se nevztahuje základní požadavek na ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí a základní požadavek na úsporu energie a tepelnou ochranu budov." Pokud tedy neexistují požadavky na stav vnitřního prostředí ve slévárně, pak pro její obalové konstrukce žádné požadavky podle ČSN 730540-2 nejsou.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, prosím o radu, jak je dle současné legislativy správné posuzovat nevytápěný schodišťový prostor s chodbou ve veřejné budově, na který navazují sousední vytápěné prostory a většina obalových konstrukcí tohoto prostoru je v kontaktu s vytápěnými prostory. Od suterénu je prostor oddělen příčkami a dveřmi. Vytápěné místnosti mají lokální vytápění (plynové vafky, el. přímotopy, krb, 2 x plynový kotel. Není zde centrální systém vytápění s rozvody). Je možno tento prostor započítat do energeticky vztažné plochy? Máme požadavek na výměnu hlavních vchodových dveří a nejsem si jista, jakou hodnotu součinitele prostupu tepla pro ně nastavit. Děkuji za Vaši pomoc, Hájková
Pokud zahrnete nevytápěné schodiště do vytápěné zóny (což by v případě, který popisujete, bylo možné), pak bych doporučoval přistupovat k obalovým konstrukcím tohoto schodiště tak, jako kdyby to byly obalové konstrukce vytápěného prostoru.
Budete-li pak mít potíže se splněním požadavků na součinitel prostupu tepla, nezahrnujte schodiště do vytápěné zóny, ale modelujte ho jako nevytrápěný prostor - to je možné udělat vždy a požadavky pak buď citelně klesnou (budete-li je uvažovat pro temperovaný prostor), nebo vůbec nebudou definovány.
Zbyněk Svoboda
Zadávání konstrukcí nevytápěných prostorů
Chtěl jsem se zeptat, proč je v nevytápěné zóně možné zadat jen 10 konstrukcí? Především mezi nevytápěným prostorem a exteriérem je to velmi málo. Je možné nějakým způsobem zadat více konstrukcí nebo jediná možnost je rozdělit nevytápěnou zónu na více zón? To je totiž pak pracnější a zdlouhavější. Například suterén jsem musel rozdělit na šest zón a s tím souvisí i podlaha nad suterénem, kde místo jedné podlahy jsem musel zadat šest podlah. Anebo když je tam 11 konstrukcí a kvůli té jedné konstrukci musím dělit zónu na dvě.
Měl bych ještě jeden dotaz: Dříve se pomocné zóny dělily na NS – nevytápěný suterén a E – sousední nevytápěná. Nyní je jen jeden druh pomocné zóny NZ – pomocná. V E – sousední nevytápěné se nezadávala podlaha. Platí stále například u přilehlé garáže, že se nezadává podlaha nebo nově se i zde musí zadávat podlaha?
Odpověď na první dotaz najdete zde.
Druhý dotaz se asi týká Protechu - tady bych Vám doporučil obrátit se na kolegu ing. Ryšavého. Sám bohužel odpovědět neumím.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
co přesně znamená "teplovzdušné vytápění"? Dohřívám vzduch v rekuperační jednotce pomocí TČ vzduch-vzduch (centrální zdroj je plyn. kotelna), ale na neutralni teplotu (20°C - delta T = 0); jedná se potom o teplovzdušné vytápění, nebo ne?
Pokud si zkusím zadat ohřev větracího vzduchu různými způsoby:
1) nezaškrtnu, že se jedná o teplovzdušné vytápění
2) zaškrtnu teplovzdušné vytápění s min. delta T 3K
3) zaškrtnu teplovzdušné vytápění s delta T 10K
dostanu velmi odlišné výsledky - liší se zejména ref. budova z hlediska vytápění - limit pro NePrE je pro jednotlivé varianty (pořadí viz výše) 83/149/93 kWh/m2a a vypočtená hodnota NePrE je 86/94/85 kWh/m2a.
Jaké je korektní zadání v tomto případě? Jedná se o teplovzdušné vytápění, nebo ne?
Pokud se přivádí do interiéru vzduch, který má stejnou teplotu jako vzduch v místnosti, tak se tímto způsobem pokryje pouze tepelná ztráta větráním. Ztráta prostupem pokryta není - k tomu by bylo nutné přivádět vzduch o citelně vyšší teplotě než 20 C.
Popisovaný případ tedy není teplovzdušným vytápěním. Postup, jak správně výpočetně modelovat podobnou situaci, najdete např. v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/budova-se-zzt-a-dohrevem-vetraciho-vzduchu-na-20-c/.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na problematiku zadávání SZTE do Energie 2020, kde jsou na výběr 3 možnosti - 2 varianty účinné soustavy a ostatní. A dále je požadavek na zadání součinitele emisí CO2. Zajímá mě, jak mám já jako ES určit, do jaké kategorie SZTE spadá a hlavně jaký dosadit součinitel?
Na ERU existuje databáze účinných soustav, ale již nevyčtu palivový mix. Je tedy úlohou ES, aby volal do tepláren a tyto údaje zjišťoval? Pokud nedostanu relevantní odpovědi, tak jak tomu přistupovat?
To je bohužel otázka spíše na SEI či MPO, poradit v toimto směru neumím.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, při výpočtu ztrát v rozvodech TV se v Energii zadává měrná ztráta rozvodů. Ta je mimo jiné závislá na skutečnosti, zdali je užita cirkulace. Hodnoty v ČSN jsou v případě cirkulace uvedeny pro stálou cirkulaci. Zohledňuje se ve výpočtu celkových ztrát rozvodů doba provozu samotné cirkulace, ručená dobou běhu čerpadel? Pokud ne, jakou zadat měrnou ztrátu v rozvodech v případě provozu cirkulace méně než 100%?
Rád bych Vám poradil, ale bohužel nevím. Zkuste se prosím zeptat nějakého specialisty.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak správně zadat když mám dvě vytápěné zóny které spojuje jedna nevytápěná. Nevím pokud ke každé topené podzóně přiřadím tu nevytápěnou tak tam bude v podstatě zadaná dvakrát, myslím si to správně ? Děkuji za radu.
Základním principem zadání je to, že všechny konstrukce, zóny či prostory se zadávají pouze 1x. Pokud zadáte cokoli vícekrát, pak se s tím také tak ve výpočtu naloží - bude to tedy zohledněno 2x.
Nevytápěný prostor sousedící s více zónami musíte tedy mezi zóny rozdělit. Postup je popsán např. v nedávném článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/doporuceny-postup-v-pripade-nevytapeneho-suterenu-pod-vicezonovou-budovou/?pg=4 (sice na příkladu nevytápěného suterénu, ale princip je stejný). nebo ve sterším příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-obalovych-konstrukci-nevytapeneho-prostoru-sousediciho-s-vice-zonami/?pg=5.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, rád bych se zeptal, jak by se v objektech správně měli počítat servrovny, kde není žádný zdroj vytápění, jsou tam počítány jen tepelné zisky a chlazení. Do zadání zóny abych s ní mohl počítat, ale musím zadat že je zóna vytápěná, ale vytápěná tedy čím?
Druhý případ je obdobný, mám místnost, která je jen chlazená a jinak nevytápěná, jak ji zadat,aby se ve výpočtu promítlo chlazení. Děkuji
Zóna musí být buď vytápěná, nebo chlazená (nebo obojí). Máte-li tedy zónu, kde se nevytápí, ale jen chladí, tak ji tak zcela bez problémů můžete zadat. Jen bude třeba si pro ni vytvořit vlastní profil užívání, ve kterém nastavíte, že se nevytápí, ale chladí.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, rád bych věděl, jaká je referenční hodnota otvorové výplně, respektive jak se porovnává její součinitel protupu tepla Uw s doporučenou hodnotou dle ČSN 730540-2. Vždy jsem s doporučenou hodnotou dle ČSN porovnával součinitel prostupu tepla vypočtený pro tzv. referenční vvýrobek, tedy např. okno rozměrů 1,23 x 1,48 m, u vchodových dveří 1,1 x 2,2 m. Měl jsem na toto téma před časem obsáhlou diskusi až na úrovni vedení NZÚ a posléze mně tento přístup oficiálně odsouhlasili.
Nyní v Energii 2020 se při zdávání průsvitných výplní objevuje výpočet součinitele protupu tepla pro konkrétní typ a uspořádání výrobku (počet křídel, poutce, sloupky atd.) a rozměry, ale už se neobjevuje hodnota pro výše uvedený výrobek referenčního rozměru. Dovozuji z toho, že tento postup nyní dle nové vyhl. 264/2020 Sb. není možný? Pak se ale provádení otovorových výplní musí nutně výrazně omezit - pro některá uspořádání se prostě nebude dát referenční hodnota Uw dosáhnout.
Jak to tedy správně je? Děkuji.
Odpověď na tento dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 24 25 26 27 28 Stránka 29 30 31 32 33 34 .. 120 >