Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
K mému předchozímu dotazu "U Energie se v přehledu výsledků ve vysvětlivkách pod částí Potřeba tepla na vytápění po měsících uvádí:". Když si nechám zobrazit "Podrobný protokol o výpočtu", jsou ty citované vysvětlivky pod tabulkou "Roční energetická bilance obalových konstrukcí pro režim vytápění" a celé je to tedy srozumitelné. Ale když si nechám zobrazit jen "Přehled výsledků", tak tam ta tabulka "Roční energetická bilance obalových konstrukcí pro režim vytápění" není, ale zůstává ten odstavec s vysvětlivkami. A to je matoucí, asi by se tam ty vysvětlivky v tomto případě neměly zobrazovat.
Děkujeme za upřesnění původního dotazu a za upozornění. Máte pravdu, ve zkráceném výpisu výsledků se skutečně ve výsledcích pro jednotlivé zóny (u výsledků pro budovu jako celek se tento problém neobjevuje) zobrazuje pod tabulkou potřeb tepla na vytápění kromě správné legendy ještě o kousek níže legenda, na kterou jste se ptal:
 |
| Dvojí legenda u tabulky |
Tabulky se týká jen první legenda, která vysvětluje značky použité v tabulce. Druhá legenda, která vysvětluje jiné značky, se zobrazené tabulky netýká - jde o omyl v tiskové sestavě (v kódu chybí podmínka, aby se při stručném výpisu tato část netiskla).
Při dalším update bude tisk upraven. Zatím si druhé legendy, která s výše uvedenou tabulkou nijak nesouvisí a která nijak neovlivňuje výsledky výpočtu, prosím nevšímejte.
Zbyněk Svoboda
U Energie se v přehledu výsledků ve vysvětlivkách pod částí Potřeba tepla na vytápění po měsících uvádí:
Ql je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty prostupem za rok; Qs,ini jsou celkové solární zisky za rok; Qs jsou využitelné solární zisky za rok; Qs/Ql je poměr ukazující, kolikrát jsou využitelné solární zisky vyšší než ztráty prostupem, U,eq,min je nejnižší ekvivalentní součinitel prostupu tepla okna (rozdíl Ql-Qs vydělený plochou okna a počtem denostupňů) během roku a U,eq,max je nejvyšší ekvivalentní součinitel prostupu tepla okna během roku.
Ovšem žádné údaje označené jako Ql; Qs,ini; Qs; Qs/Ql se ve výsledcích nevyskytují. Mě právě ten poměr Qs/Ql zajímá, ale nevím kde ho najít.
Vysvětlivky, které citujete, nesouvisí s tabulkou "Potřeba tepla na vytápění", ale s tabulkou "Roční energetická bilance obalových konstrukcí pro režim vytápění", v níž jsou také všechny popisované veličiny uvedeny:
 |
| Tabulka obalových konstrukcí a vysvětlivky |
Týkají se ale výhradně jednotlivých konstrukcí, nikoli budovy jako celku.
Zbyněk Svoboda
Děkuji za odpověď na předchozí dotaz. Jen doplňující dotaz: Zadávat po měsících znamená, že se musí zadat dva systémy pro ohřev TV vždy s jedním zdrojem (kotel a spirála)? Při zadání 2 zdrojů v jedné soustavě lze zadat jen pevný poměr (měsíce lze zadat jen mezi dvěma soustavami). V případě dvou soustav je pak zadání délky a měrné ztráty rozvodů nutné rozdělit mezi ně v nějakém poměru nebo lze u jedné vše zadat a u druhé nechat nulové hodnoty? Děkuji
Ano, muselo by se to zadávat přes 2 systémy na přípravu TV, přičemž v prvním by byl jediným zdrojem kotel a v druhém spirála.
Pokud by nikdy nenastal souběh obou zdrojů (tj. přípravu TV by vždy zajišťoval buď ze 100% kotel, nebo ze 100% spirála), tak by se k oběma systémům zadala stejná celková délka rozvodů a stejná měrná ztráta (pro celou budovu) a výpočet by proběhl bez problémů.
Pokud by nastal v některém měsíci souběh obou zdrojů (tj. souběh obou systémů), pak by to bylo složitější. Výše popsaný postup by šel sice použít také, ale vedl by v daném měsíci k nesprávnému zvýšení ztráty v distribuci (a následně měsíční dodané energie na přípravu TV). Chyba by ale byla samozřejmě na straně bezpečnosti výpočtu. Kdybyste chtěl vše spočítat zcela přesně, musela by se ztráta v distribuci modelovat jako "virtuální zásobník" - viz komentáře č. 1-5 a č. 8 a 10 pod článkem http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/energie-2020-8-nove-funkce-v-novem-roce/?fil=neplacene#comments.
Je ovšem možné, že by bez větší diskuse prošlo i zadání, pro které byste si stanovil průměrné roční podíly obou zdrojů tepla (na základě měsíčních podílů). Pak by se zadal jednoduše 1 systém se dvěma zdroji o příslušném ročním podílu a vše by bylo z hlediska dalšího zadávání velmi jednoduché.
Zbyněk Svoboda
Dodatek z 31.3.2021: Diskutovaný problém plně řeší úprava zadání ve verzi 2020.9 dostupné od konce března 2021 (viz také http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/energie-2020-9-jarni-update-s-upravami-v-zadani-i-vypoctu/).
Dobrý den. Mám prosím dotaz ohledně správného zadání poměru zdrojů na ohřev teplé vody dle Přílohy A -tabulky A1 (Zdroj tepla pro přípravu TV - str.14) - závazné normy ČSN 730331-1. V RD je instalován zplyňovací kotel na dřevo s ručním přikládáním a s napojenou akumulační nádrží (AN), v které je plovoucí zásobník TV. V době provozu kotle je kotlem - otopnou vodu - ohřívána též (přes AN) teplá voda v plovoucím zásobníku. V AN je instalována topná spirála, která bude jen v době mimo provozu kotle ohřívat plovoucí zásobník TV v AN. Jaký v tomto případě zadat poměr těchto dvou zdrojů na ohřev TV? Děkuji
Řekl bych, že ČSN 730331-1 pro danou situaci žádný adekvátní podíl sekundárního zdroje neuvádí. Doporučoval bych proto vyjít z předpokládaného provozního schématu a podíly obou zdrojů tepla (kotela + spirála) zadat po měsících.
Pokud bude spirála v provozu jen tehdy, když bude vypnutý kotel coby zdroj tepla na vytápění, tak by od cca dubna/května do cca září/října by 100% tepla na přípravu TV zajišťovala spirála. Po zbytek roku pak kotel - buď na 100%, nebo s mírně menším podílem, pokud předpokládáte, že bude použito tlumené vytápění s výkonem, který by nepostačoval i na přípravu TV.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, mám prosím dotaz ohledně splnění Vyhlášky č.264/2020 , §8 - doporučené opatření a alternativní systém dodávek energie (dotaz asi na pana Šálu, který vede školení Energie 2020). Stačí uvést (v případě, že dosáhnu navýšení klasifikační třídy dle paragrafu 8) je jeden alternativní systém dodávek energie a nemusím zadávat žádné doporučení pro snížení energetické náročnosti budovy- krok 1-3?. Děkuji.
Dobrý den,
ano, podle mého je to přesně tak, jak píšete. Pokud Vás doporučovaný alternativní systém dodávek energie (tedy krok 4) dostane sám do vyhláškou požadované klasifikační třídy primární enegie z neobnovitelných zdrojů energie (dle §8 odst. 2), kroky 1-3 povinné nejsou.
s pozdravem
Pavel Šála
K předchozímu dotazu - špatně jsem se vyjádřil, myšleny dvě soustavy zdroje tepla pro VZT, kdy u jedné jsou další ztráty distribucí, které náleží jen jednomu tomu zdroji tepla. Tedy zda je jiná možnost než použít nějaký "vedle" spočítaný průměr účinností v zadání jediné topné soustavy se dvěma zdroji (možnost právě dvě soustavy každá s jedním zdrojem, ovšem obě se společnou VZT).
Omlouvám se, nejsem si jistý, zda dotazu dobře rozumím.
Máte teplovzdušné vytápění, pro které ohřívají vzduch 2 zdroje tepla, přičemž každý z nich má jinou účinnost distribuce tepla? Pokud jde o toto, tak tento případ bohužel přímo zadat nelze. Účinnost distribuce by se musela stanovit nějakou formou váženého průměru.
Zbyněk Svoboda
P.S. Ještě by šlo jeden z těch zdrojů označit jako zdroj mimo budovu a zadat pro něj účinnost distribuce mimo budovu (tím by se pro něj použily 2 účinnosti distribuce: jedna pro soustavu a druhá pro samotný zdroj). Z hlediska výpočtu by to fungovalo, jen by se případně muselo vysvětlit, proč to takto zadáváte, když ten zdroj (asi) mimo budovu není.
Dobrý den. Jak zadat teplovzdušné vytápění (jeden systém VZT pro celý objekt) s více zdroji tepla? Když u prvního zvolím teplovzdušné vytápění, u dalších je už tato volba neaktivní.
V každé zóně lze mít maximálně 3 různé otopné soustavy, přičemž každá z nich může mít maximálně 3 obecně různé zdroje tepla. Jedna z těchto otopných soustav může být teplovzdušná, takže pro teplovzdušnou soustavu lze mít maximálně 3 různé zdroje tepla.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
Prosím o informaci, jak posuzovat v programu ENERGIE větší změnu dokončené stavby pro případ rekonstrukce hotelu. Hotel je podsklepený nezateplený 3 podlažní panelák s nevytápěným suterénem. V 1.NP jsou kanceláře (1 zóna), v následujících dvou podlažích jsou hotelové pokoje. Protože jsou podtlakově větrané 5 střešními ventilátory, rozdělil jsem ubytovací část na 5 zón, každá s podzónou větrané koupelny. Suterén jsem zadal v tlačítku Podlaha a suterén. Další zóna jsou chodby a schodiště.
V novém stavu bude v suterénu lékárna a ordinace lékařů (samostatně vytápěný a větraný suterén). V 1.NP zůstanou kanceláře, ve 2.NP a 3.NP hotelové pokoje a novém 4.NP byty. Celé nadzemní podlaží projektant navrhuje větrat jednou jednotkou, rovnotlakým systémem s přichlazováním. Rozdělení vzduchu do jednotlivých jednotek přes regulátor průtoku vzduchu.
Jedná se tak o koncepčně, jiný model budovy, než byl původní.
Jakým způsobem zadat v programu ENERGIE projektované změny, aby bylo možno použít "úlohu obsahující doporučení na snížení energetické náročnosti a vygenerovat tak korektní průkaz EN?
Výpočetní model budovy po provedení doporučených opatření nemusí být stejný jako výpočetní model budovy v původním/výchozím/posuzovaném stavu. Rozdílný může být počet zón, provozní teploty, technická zařízení... cokoli. Doporučená opatření můžete tedy modelovat zcela bez ohledu na to, jak byla modelována původní budova.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
prosím o zveřejnění vztahu mezi přepočtem celkového měrného toku (W/K) a upraveného měrného toku H,hl.
Běžbě vychází řádech 5-12%. Nyní řeším novostavbu, kde je navýšení 101%, a tím je tepelná ztráta 11,1kW a měrná potřeba tepla na vytápění cca 226kWh/m2, což u novostavby je strašně moc.
Předem děkuji za odpověď Heřmanová
Nejprve musím upozornit, že upravený tepelný tok H,hl je jen pomocnou orientační hodnotou, která se používá výhradně pro stanovení orientační tepelné ztráty budovy. Takto vypočtená ztráta ovšem není souladu s platnou EN 12831 a tudíž by se neměla používat pro dimenzování otopné soustavy. Jde tedy jen o pomocné, orientační hodnoty, o nic více. Pokud potřebujete korektní tepelnou ztrátu, je ji třeba vypočítat podle EN 12831 a použít pro tento výpočet např. program Ztráty.
Upravený tepelný tok H,hl se stanoví jako
H,hl = Suma (H,j(leden) - Hg,j(leden) + Hg,j(leden) * (Ti,j - TeM) / (Ti,j - Te(leden)))
kde H,j je celkový měrný tok v j-té zóně v lednu, Hg,j je měrný tok zeminou v j-té zóně v lednu, Ti,j je návrhová teplota v j-té zóně, TeM je průměrná roční venkovní teplota a Te je venkovní teplota v lednu.
Uvažují se lednové hodnoty, protože jsou ze zimy typicky nejvyšší. Tok zeminou se upravuje vynásobením (Ti-TeM)/(Ti-Te), aby pak šla vypočítat ztráta zeminou vynásobením (Ti-Te).
Pokud si chcete vypočítat orientační tepelnou ztrátu jinak (jistě je to možné), máte k tomu veškeré potřebné údaje v protokolu o výpočtu - použít pak můžete místo lednových hodnot hodnoty z jiného měsíce či ustálené hodnoty, které se jinak používají jen pro výpočet Uem. Další detaily najdete např. v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/lze-odvodit-z-vysledku-programu-energie-celkovou-tepelnou-ztratu-budovy-tepelny-vykon/?pg=3.
Zbyněk Svoboda
Pokud je vnitřní návrhová teplota místnosti +10°C, hlídá program sám nepřekročení hodnoty e1, která může být nejvýše 1,75? Nebo musím sám tohle hlídat a zadat vnitřní návrhovou teplotu zóny přibližně +13,2°C, což pak odpovídá hodnotě e1 = 1,75, kterou to nemá překročit?
Nemusíte se tím nijak zabývat, program všechna uvedená kritéria kontroluje.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 24 25 26 27 28 Stránka 29 30 31 32 33 34 .. 123 >