Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
zpracovávám PENB pro novostavbu velké skladovací haly. Skladovací hala obsahuje administrativní část (umístěna na kraji levé části) a skladovací část. Hodnocená budova splňuje požadavek na Uem, ale samotná konstrukce podlahy, jak administrativy, tak haly, nesplňuje požadovanou hodnotu UN. Musí i samotné konstrukce plnit hodnotu UN, nebo postačuje splnění hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy?
V případě, že do podlahy haly bude přidána po obvodu tepelná izolace, zadám tuto izolaci k záložce Konstrukce ve styku se zeminou do části Okrajová izolace podlahy - vodorovná. Jak se ale v protokolu PENB zohlední součinitel prostupu tepla této podlahy? I s takto zadanou okrajovou izolací v PENB je stále hodnota U=3,356 W/(m2K).
Děkuji za odpověď.
Podle vyhlášky 264/2020 Sb. je nutné splnit u novostavby 3 požadavky: na průměrný součinitel prostupu tepla, na celkovou dodanou energii a na primární energii z neobnovitelných zdrojů. O požadavcích na jednotlivé konstrukce u novostavby se vyhláška 264/2020 Sb. nijak nezmiňuje a žádné požadavky na ně tudíž neklade.
Do tabulky F průkazu se zapisuje součinitel prostupu tepla podlahy bez vlivu zeminy (a okrajových izolací, protože i korekce na tento vliv pracuje s vlivem zeminy), aby byl srovnatelný s hodnotou požadavku podle ČSN 730540-2 a s referenční hodnotou (také bez vlivu zeminy).
Požadavky na konstrukce jsou jinak vyjádřeny v ČSN 730540-2 a jejich splnění se nemusí dokládat průkazem, ale jakýmkoli potřebným způsobem (norma to nepředepisuje). Pokud tedy chcete doložit, že podlaha s okrajovou izolací splňuje normové požadavky na U, použijte čl. 5.2.9 v ČSN 730540-2 a doložte samostatným výpočtem, že je podmínka z tohoto článku splněna (nejde o požadavek na U, ale o porovnání měrných tepelných toků).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak docílit toho, aby v protokolu PENB v části B a odstavci - energie okolního prostředí - bylo uvedeno, že budova VYUŽÍVÁ odpadního tepla z chlazení na ohřev teplé vody případně vytápění. V protokolu výpočtu je však hodnota využití odpadního tepla vyčíslena.
Předem děkuji za radu.
Toho není možné docílit, protože odpadní teplo z chlazení není energie dodaná do budovy. Je to energie, která je v rámci budovy pouze přesunutá. V části B průkazu tedy ani nemůže být zohrazena.
Energie na odstranění tepla (tj. na chlazení) je zahrnuta v dodané energii na chlazení... a to, že je příprava teplé vody pokryta částí tepla odváděného z budovy, se projeví snížením dodané energie na přípravu teplé vody.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jak se dle vyhl. 264/2020 Sb., má zadávat stěna k sousední (navazující) budově, která je také vytápěná, ale např. na jinou teplotu. Řeším PENB, kdy hodnocená budova navazuje na další budovu, ale nevím, zda se má tato konstrukce stěny zadávat do výpočtu či nikoliv. Případně, kde a jak ji zadat.
Děkuji za odpověď.
Martina Kubalová
Obvykle se předpokládá, že sousední budova je vytápěná na teplotu o cca 10 C nižší, i když je vytápěná stejně (aby byla ve výpočtu rezerva). Stěnu mezi budovami zadáte na formulář pro nevytápěné prostory, přičemž zvolíte "přibližný výpočet" a zadáte plochu, součinitel prostupu tepla a činitel teplotní redukce pro teplotu na vnější straně např. 10 C.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
řešíme nyní PENB pro novostavbu RD. Je zde elektrické podlahové vytápění a jako doplňkové je použitý krb, příprava TUV je bojler napojený na fotovoltaickou elektrárnu.
Podlahové vytápění je zadáno v konstrukci skladby podlahy na terénu, krb klasicky jako zdroj tepla.
Je zadání podlahového vytápění dostatečné, a kde ve výpočtu se projeví jeho účinek? Pokud necháme oba typy vytápění zadané takto, v PENB je potom jako jediný energonositel dřevo, což není pravda, protože primárně se bude vytápět podlahovým vytápěním.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
určitě to není dostatečné, je třeba tam mít samostatně zdroj tepla pro podlahové vytápění v otopné soustavě s příslušnými účinnostmi sdílení a distribuce a podíl pokrytí potřeby tepla na vytápění mezi krbem a podlahovým vytápěním. To zadání podlahového vytápění v obálce v podlaze pouze zohledňuje přídavný tepelný tok z otopné plochy do zeminy, rozhodně to nenahrazuje zadání zdroje tepla.
Také by tam měl být zdroj tepla pro ohřev TV, pro tu část, kterou nepokryje FV.
Pavel Šála
Dobrý den,
navazuji na dotaz z 26.11.2020 ohledně zpracování PENB. Po zadání Aktivního a pasivního chlazení (z tepelného čerpadla) + využití odpadního tepla z chlazení na ohřev teplé vody. Program před výpočtem napíše, že pokud je jeden ze zdrojů Free-cooling, takové zadání je nepřípustné a využití odpadního tepla nebude uvažováno. Teď nevím jak vše správně nastavit aby se mi počítala energie z odpadního tepla?
Předem děkuji za odpověď.
Pokud chcete ve výpočtu využívat odpadní teplo z chlazení, tak nemůžete mít bohužel zadané chlazení typu free-cooling, protože pro něj nelze specifikovat, kolik tepla se odebere z budovy. Pro využití odpadního tepla je třeba mít jen standardní chlazení s pomocí zdroje chladu. Volné chlazení tedy zrušte, neuvažujte ho.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
zadávám v Energii 2020 fotovoltaické panely s detailním hodinovým výpočetním modelem. Bohužel jsem nedohledal záložku, kde mohu zadat parametry akumulátoru (typ, kapacita apod). Kde se paramatery akumulátoru FVE v enrgii 2020 zadávají?
Děkuji za odpověď
Petr Zifčák
Ukládání elektřiny do baterií souvisí s odběrem, takže se zadává na formuláři, na kterém se definuje hodinová odběrová křivka a další související údaje. Abyste ale mohl tuto funkci použít (a tedy i počítat využití vyrobené elektřiny v budově s hodinovým krokem), musíte mít k dispozici rozšiřující modul FVBilance (viz http://kcad.cz/cz/stavebni-fyzika/tepelna-technika/fvbilance/).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
pro novostavbu RD je navržena instalace split inverterů, které se budou rovněž podílet i na vytápění. Prosím o informaci, zda je možné split inverter zařadit v Energii 2020 do typu zdroje tepla jako TČ, obecný typ, s energií vzduchu. Nebo je možné zadat jinak? Je-li možné použít tento typ zdroje tepla, pak jaký podíl na vytápění mohu zadat. Ve vyhlášce, tabulce A.1 se mi pro tento zdroj nepodařilo dohledat určení podílu.
Děkuji.
Zdraví Zdeněk Přikryl
Ano, jako TČ. Nerozumím ale tomu, že se budou podílet... to znamená, že tam budou ještě jiné hlavní zdroje tepla? Pokud ano, tak se pak asi podíl na TČ odvodí od toho, co zbyde. Pokud ne, tak bude podíl odpovídat podílu TČ stejného typu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,zpracovávám PENB pro rehabilitační centrum. Zdrojem tepla a chladu je tepelné čerpadlo země/voda.
1) Tepelné čerpadlo jako zdroj chladu - (vytápění) a chlazení v místnostech je pomocí fan-coilů umístěné v podlaze (pro chlazení je spád 10/15°C). Tepelné čerpadlo umožňuje kombinaci aktivního i pasivního chlazení (pasivní chlazení je využito pouze na začátku sezóny chlazení) pak automaticky přechází na chlazení aktivní. Jak toto správně zadat do programu?
2) Dále pak v režimu TČ chlazení bude pro přípravu teplé vody využito odpadní teplo z výroby chladu. Jak toto přesně zadat a lze získat z programu hodnoty které při chlazení jdou ven z budovy, ty předpokládám by pak měly odpovídat množství odpadního tepla pro jednotlivé měsíce?
Děkuji za odpověď
ad 1) Musel byste odhadnout, jakou část roční potřeby energie na chlazení pokryje čerpadlo v režimu aktivního a jakou část v režimu pasivního chlazení. Dále byste zadal dva zdroje chladu - jeden pro aktivní a druhý pro pasivní chlazení (typ free-cooling). V druhém případě by se spotřebovávala vlastně jen energie na čerpadla. Odhad toho ročního rozdělení je ovšem celkem problemtický. Osobně bych doporučoval volit podíl pasivního chlazení co nejmenší kvůli dostatečné bezpečnostní rezervě.
ad 2) Na záložce "Využití vyrobené energie - využití odpadního tepla z chlazení" na formuláři pro zadání parametrů zóny je třeba nastavit, na jaké účely se odpadní teplo použije.
Množství tepla odebíraného v jednotlivých měsících z budovy odpovídá měsíčním potřebám energie na chlazení. Toto odebrané teplo lze pak využít pro případné další účely.
Zbyněk Svoboda
a) V novém programu postrádám tlačítko - propočet UN20 pro světlíky s velkou teplosměnnou plochou. Přepočet lze udělat ručně a zadat ho do programu u zadávaní výplní, ale tlačítko bylo výrazné urychlení práce.
b) u budovy se zónami 10, 15, 20 st dle EŠOBU je referenční Uem 0,45 a u výpočtu referenční budovy v protokolu PENB dle 264/2020 je 0,47. Oba dokumenty se dokládají k dotaci OPŽP. Jak jednoduše zdůvodnit rozdíly, aby kontrola OPŽP to pochopila?
Děkuji za odpověď.
ad a) Rozumím. Pomocný výpočet byl zatím odstraněn, protože by jeho implementace vyžadovala čas, který zkrátka nebyl zatím k dispozici. Snad někdy, až pomine toto hektické období. Omlouvám se, ale nikdo z nás bohužel není ministr Havlíček.
ad b) Referenční Uem v EŠOB je vypočteno dle ČSN 730540-2, referenční Uem v PENB podle vyhlášky 264/2020 Sb. Jde o odlišné postupy, které obecně poskytují rozdílné výsledky. Do budoucna se počítá se zrušením požadavku na Uem v ČSN 730540-2 a tudíž i se zrušením EŠOB. Pak už bude existovat jen 1 referenční Uem v PENB.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, použil jsem novou funkci Energie vkládání podpisu. Podpis se mi však vkládá pouze na poslední stranu protokolu, už ne na první stranu, kde je podpis také nutný.Děkuji za rekaci.
Děkujeme za upozornění. Na podpis na první straně jsme bohužel zapomněli. Doplníme později, pardon.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 26 27 28 29 30 Stránka 31 32 33 34 35 36 .. 120 >